Archiv – Korporát (2025)

Jak nastavit pravidla pro rozdělení zisku a následnou výplatu dividend? Jaká jsou zákonná omezení? Musí každý společník či akcionář dostat stejně? Je možné zisk rozdělit a vyplatit i jinak, než v penězích?

Za květen přibližujeme rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp. zn. 27 Cdo 1753/2024), které se zabývalo tzv. akcionářskými žalobami. Ty jsou institutem, který dává kvalifikovaným akcionářům možnost žalovat členy volených orgánů o náhradu újmy, která mohla být způsobena typicky porušením jejich povinnosti j

Jak správně nastavit hlasovací práva ve společnosti? Může mít každý společník či akcionář jiný počet hlasů či každý hlas jinou váhu? Jaké varianty hlasovacích práv rozlišujeme?

Dubnovým rozhodnutím se dostáváme do oblasti obchodního rejstříku a tzv. předstižných návrhů. Jádrem tohoto rozhodnutí (sp. zn. 27 Cdo 1847/2024) byl návrh na zápis změn do obchodního rejstříku, kterým byl navrhován zápis změn v obsazení předsedů představenstva a dozorčí rady akciové společnosti. Ká

Jaká práva a povinnosti mají společníci či akcionáři? Jak jejich úpravu promítnout do zakladatelského právního jednání, potažmo akcionářské či společnické dohody?

Za měsíc březen vybíráme rozhodnutí (sp. zn. 27 Cdo 459/2024) týkající se běhu promlčecí lhůty pro nároky z bezdůvodného obohacení. Ačkoliv nejsou závěry tohoto rozhodnutí zcela překvapivé novoty, jedná se o závěry pro praxi významné, které se navíc prolínají s často připomínaným tématem pravidel o

Co je akcionářská (společnická) dohoda a jak se liší od zakladatelského právního jednání? Jaké náležitosti a formu by měla dohoda akcionářů (společníků) mít? Co by měla obsahovat, aby zahrnovala veškeré důležité aspekty spolupráce mezi akcionáři (společníky).

S únorovým judikátem (sp. zn. 27 Cdo 1236/2024) se dostáváme do vod zneužití práva při odstoupení od konkurenční doložky. Konkrétně byl posuzován vztah člena představenstva a akciové společnosti upravený smlouvou o výkonu funkce. V rámci té si strany sjednaly šestiměsíční konkurenční doložku s přísl

Když jsme před pěti lety začali sdílet první judikáty Nejvyššího soudu, netušili jsme, že tím odstartujeme tradici, která si najde tolik věrných čtenářů. Každý měsíc jsme pečlivě sledovali nejnovější rozhodnutí a přinášeli vám ta nejzajímavější srozumitelně a prakticky.

Zahájení podnikání přináší nemalé nástrahy, jedním z nich je i vhodné nastavení společenské smlouvy. Co by měla obsahovat, aby hned od založení společnosti byla správně nastavená, obsahovala vše nezbytné a potřebné a zároveň předcházela konfliktům a neshodám mezi společníky? 

Rok 2025 zahajujeme rozhodnutím (sp. zn. 27 Cdo 3120/2023), které se zabývá účinností smlouvy o převodu podílu v s.r.o. Tentokráte více z advokátního pohledu, jakkoliv neméně důležitého pro praxi.

Nadále platí, že z našich mnohaletých zkušeností dobře víme, že bez ohledu na velikosti či byznysové zaměření obchodní korporace čelí všichni členové statutárního orgánu dennodenně řadě povinností a tomu odpovídající odpovědnosti.

Výběr roku 2024 uzavíráme rozhodnutím dovolacího soudu (sp. zn. 27 Cdo 1246/2024), které se zabývá schvalováním odměny člena statutárního orgánu. V daném případě došlo ke schválení smlouvy o výkonu funkce (vč. odměňování) jednatele, který byl zároveň majoritním společníkem společnosti, a to pochopit

Prosincový judikát dále rozvinul názor Nejvyššího soudu, jak konkrétně a přesně musí být vymezen předmět podnikání v obchodním rejstříku, zejména ve vztahu k častému obsahu „výroba, obchod, služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí (sp. zn. 27 Cdo 3