V říjnu se vracíme k tzv. souběhům (sp. zn. 27 Cdo 2155/2024). Na úvod připomínáme, že souběhem je situace, kdy má člen statutárního orgánu uzavřenou se společností pracovní smlouvu. To, zda se fakticky vykonávaná činnost dle pracovní smlouvy překrývá s obchodním vedením (pravý souběh), nebo nikoliv (nepravý souběh), poté rozhoduje o tom, zda jde o souběh „dovolený“.
Respektive, je-li sjednána pracovní smlouva na činnosti tzv. obchodního vedení, nemůže jít o pracovní smlouvu, ale jde fakticky o „manažerskou smlouvu“ (smlouvu o výkonu funkce) nebo dodatek k ní. Chce-li člen statutárního orgánu v pravém souběhu z takové smlouvy pobírat odměnu, musí být taková smlouva schválena.
V daném případě měl jednatel s.ro. uzavřenou namísto smlouvy o výkonu funkce pracovní smlouvu. Nejvyšší soud byl z jejího obsahu přesvědčen, že se jedná o pravý souběh. K této smlouvě byl však ještě později uzavřen dodatek, dle kterého měl jednatel pobírat další mimořádnou odměnu za činnost, která se dle názvu jevila odbornou činností inženýrsko-geologického průzkumu.
Nejvyšší soud v tomto kontextu připomněl, že:
- Obchodní vedení představuje jednu z hlavních oblastí působnosti statutárního orgánu společnosti zahrnující organizování a řízení běžné podnikatelské činnosti společnosti, zejména rozhodování o provozu podniku (závodu) společnosti a s tím souvisejících vnitřních záležitostech společnosti. Při obchodním vedení jde především o proces vytváření vůle (přičitatelné) společnosti, jež se následně může projevit (a zpravidla projeví) navenek v podobě právního jednání;
- Zda určitá činnost spadá do kategorie obchodního vedení, nelze určit paušálně; je nezbytné přihlížet ke specifikům konkrétního případu;
- Ze skutkových okolností daného případu však nebylo soudy zjišťováno, zdali činnost vykonávanou dle dodatku k pracovní smlouvě prováděl jednatel v rámci své funkce, nebo zda šlo o pracovní činnost v klasickém postavení podřízenosti a nadřízenosti nespadající do obchodního vedení jednatele.
- Nejvyšší soud proto uzavírá, že vykonával-li jednatel pro společnost s jejím vědomím a podle jejích pokynů (nad rámec činností spadajících do působnosti statutárního orgánu) i závislou práci ve smyslu zákoníku práce, ačkoliv mezi nimi nebyla sjednána platná pracovní smlouva, musí mu být vydáno bezdůvodné obohacení, které společnosti jako zaměstnavateli vzniklo tím, že přijala od fyzické osoby plnění (vykonanou práci) bez právního důvodu.
Tedy, ačkoliv by jednatel neměl pro takovou činnost platně sjednanou pracovní smlouvu, není jeho cesta k odměně zavřená absolutně. Odměna je však představována bezdůvodným obohacením, které na straně společnosti vzniklo v důsledku vykonání pracovní činnosti mimo sjednaný pracovněprávní vztah (v rámci faktického pracovního poměru).
