Prosincový judikát dále rozvinul názor Nejvyššího soudu, jak konkrétně a přesně musí být vymezen předmět podnikání v obchodním rejstříku, zejména ve vztahu k častému obsahu „výroba, obchod, služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí (sp. zn. 27 Cdo 3391/2023) zdůraznil, že zápis má být srozumitelný a musí odrážet zakladatelské právní jednání společnosti, bez obecných odkazů na živnostenský rejstřík (živnostenský zákon), dokumenty či znění jiného zákona.
Případy, které Nejvyšší soud označil nyní za nesprávné:
❌ Použití obecného odkazu na živnostenský zákon: Zápis typu „výroba, obchod, služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ podle soudu neumožňuje třetím stranám zjistit, co je skutečným předmětem podnikání společnosti.
❌ Odkaz na živnostenský rejstřík: Formulace „v rozsahu živností zapsaných v živnostenském rejstříku“ soud označil za nepřípustnou, protože nutí nahlížet do dalších zdrojů a oslabuje informační hodnotu obchodního rejstříku.
❌ Odkazy na číselné seznamy oborů činností: Ani zápis „v rozsahu oborů činností č. 1–81“ není správný, neboť není možné bez dalšího zjistit, co jednotlivá čísla představují. Třetí osoby by musely dohledávat obsah přílohy zákona k datu přijetí zakladatelského právního jednání, což odporuje požadavku na srozumitelnost zápisu.
❌ Neúplný nebo zavádějící zápis: Pokud společnost v rejstříku uvede pouze část činností definovaných v zakladatelském právním jednání (např. pouze některé obory živnosti volné), aniž by to odpovídalo zakladatelskému jednání, zápis je nesprávný.
Praktickým problémem takových zápisů dle Nejvyššího soudu je, že třetí osoby nemohou jednoduše a jasně zjistit, co společnost skutečně dělá, aniž by jej musel přes „odkaz“ uvedený ve veřejném rejstříku dohledávat v dalších zdrojích.
Nejvyšší soud zdůraznil, že předmětem podnikání zapisovaným do veřejného rejstříku jsou činnosti určené zakladateli (společníky, členy) společnosti v zakladatelském právním jednání, nikoliv jejich podmnožina tvořená předměty podnikání, které si ze zakladatelského právního jednání vyberou členové statutárního orgánu společnosti a oznámí je živnostenskému úřadu.
Co z rozhodnutí vyplývá? Společnosti by měly prověřit, zda mají v obchodním rejstříku zapsány konkrétní činnosti, nikoliv jen obecné formulace. Nejvyšší soud tak dále prohlubuje přísně nastavený přístup k posuzování určitosti předmětu podnikání.
Doporučujeme proto důkladnou revizi zakladatelských dokumentů i zápisů v obchodním rejstříku. Včasná změna těchto zápisu může znamenat, že se vyhnete možným zásahům rejstříkového soudu anebo případným výtkám ze strany „zakladatelů“ vaší společnosti, že jako statutární orgán neplníte své povinnosti.
