Když mi ještě jako vesnickému advokátovi Strany zelených volal po volbách v létě 2006 Martin Bursík s nabídkou stát se ministrem pro legislativu, netušil jsem, jak dlouho mi toto téma zůstane. Strávil jsem 7 plodných let v legislativě ministerstva spravedlnosti a hlavně s Jiřím Pospíšilem jsme zreformovali „polovinu“ právního řádu. V myslích zůstaly především nové kodexy občanského a trestního práva. O to méně jsem pak očekával, že se budu držet legislativního kopyta u „Havlů“. Ale je to tak. Monitorujeme, compliancujeme, ale i píšeme. Nyní hlavně nový stavební zákon, zákon o právu na digitální služby (447), elektronická bankovní identita SONIA/bankID.
frantisek.korbel@havelpartners.czČlánky autora
Novela zákona o svobodném přístupu k informacím 05 – otevřená data a další změny transpozičního charakteru v zákoně o svobodném přístupu k informacím
V novém § 3a InfZ jsou definovány pojmy, s nimiž pracuje Směrnice, jako například pojem strojově čitelný formát, otevřený formát, metadata, otevřená data apod.
Novela zákona o svobodném přístupu k informacím 04 – procesní změny
Mezi nejdůležitější procesní změny zavedené novelou náleží:
Novela zákona o svobodném přístupu k informacím 03 – nové omezení práva na informace
Profesní komory budou dle výslovné úpravy v novém § 2 odst. 5 InfZ poskytovat pouze informace vztahující se k výkonu veřejné správy, který jim byl svěřen zákonem.
Novela zákona o svobodném přístupu k informacím 02 – nový povinný subjekt
Povinnými subjekty dle InfZ jsou státní orgány, územní samosprávné celky a veřejné instituce. Novela vymezuje novou kategorií povinných subjektů, a to veřejný podnik.
Novela zákona o svobodném přístupu k informacím 01 – z části účinná již od 1. září 2022
Hlavním důvodem novely byla transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru („Směrnice“), která měla být provedena do 17. července 2021. S ohledem na termín transpozice nabyla část novely úči
Odvážná reforma územního plánování a hmotné právo v novém stavebním zákoně
Návrh nového stavebního zákona prošel minulý týden v Poslanecké sněmovně druhým čtením. Na jednání však byly uplatněny desítky dalších pozměňovacích návrhů z pera poslanců celého politického spektra. Naší pozornosti neunikl zejména pozměňovací návrh poslance Petra Dolínka (ČSSD) č. 7621 s názvem „PĚ
Clubhouse: Nový stavební zákon podruhé
Ve čtvrtek 1. dubna proběhla mimořádná schůzce Poslanecké sněmovny, na které bylo úspěšně dokončeno druhé čtení návrhu nového stavebního zákona (sněmovní tisk 1008) a doprovodného zákona (tisk 1009).
Závazná stanoviska je možné od 1. ledna 2021 přezkoumat jednodušeji
Komplikovaný přezkum před 1. lednem 2021
Zásadní koncepční změna v podobě nového stavebního zákona
O podobě nového stavebního zákona se vedou horlivé debaty. Jaké bude finální znění nového stavebního zákona (sněmovní tisk č. 1008 - link), který má být účinný od 1. 7. 2023, však není v tuto chvíli ještě vůbec jisté. Nicméně směr, jakým se nová právní úprava ubírá, je v tuto chvíli opět o trochu j
Soudy se vyslovují k důležitým otázkám veřejného stavebního práva
Účast spolků v řízeních podle ZOPK
Spolupracoval na článcích
Datová schránka místo mailu?
Zavedení datových schránek představovalo zásadní obrat v doručování úředních dokumentů. Pro málokoho představují datové schránky něco víc než spolehlivé spojení s veřejnou správou, to se ale může brzy změnit – koneckonců se tak již děje.
„Projde“ modernizace doručování v pracovněprávních vztazích?
Navrhované řešení[1] navazuje na stále se vyvíjející praxi v oblasti pracovního práva, kde je nyní i nejjednodušší úroveň elektronického podpisu (např. naskenovaný podpis z listiny, podpis osoby v zápatí e-mailové zprávy či osobní digitální značka) chtěná a běžně používaná v každodenním fungování za
DocuSign v pracovním právu – bez novely zákoníku práce nelze na dálku podepisovat efektivně a bez rizika
Zákoník práce – brzda plné digitalizace pracovního práva
Novela zákona o registru smluv (tisk 50)
Novelu zákona o registru smluv („ZRS“) projednávanou v Poslanecké sněmovně jako tisk 50 předložila skupina poslanců už v lednu 2018. Po složitém projednávání nyní čeká novela na podpis prezidenta, poté co Senát návrh vrátil sněmovně s pozměňovacími návrhy a sněmovna setrvala na svém původním návrhu.