Dekorativní pozadí stránky

Novela zákona o svobodném přístupu k informacím 03 – nové omezení práva na informace

Profesní komory

Profesní komory budou dle výslovné úpravy v novém § 2 odst. 5 InfZ poskytovat pouze informace vztahující se k výkonu veřejné správy, který jim byl svěřen zákonem.

Příjmy fyzických osob

Problematika poskytování informací o příjmech fyzických osob byla předmětem celé řady zajímavých rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu (např. Platy Zlín). Zákonodárce v novém § 8c InfZ upravil poskytování informací o příjmu osoby mající povahu příjmů ze závislé činnosti nebo funkčních požitků nově tak, že musí být splněny tyto podmínky:

  1. povinný subjekt musí na tyto příjmy poskytnout veřejné prostředky (což je podmínka, která např. u obchodních korporací nebude bez dalšího splněna);
  2. příjemcem musí být veřejný funkcionář, na kterého se vztahovaly nebo vztahují povinnosti podle zákona o střetu zájmů, poradce prezidenta republiky, člena vlády, náměstka člena vlády nebo vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, nebo člen statutárního, řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu povinného subjektu,

anebo

žadatel musí prokázat veřejný zájem na poskytnutí informace o výši příjmu této osoby a tento veřejný zájem v jednotlivém případě převažuje nad zájmem na ochraně této informace.

Informace se poskytne v rozsahu jméno, příjmení, funkční, pracovní či jiné obdobné zařazení a výše veřejných prostředků, na kterou vznikl nárok, před zdaněním a dalšími povinnými odvody za období podle obsahu žádosti. Tyto informace navíc povinný subjekt následně neuveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup dle § 5 odst. 3 InfZ.

Ochrana kritické infrastruktury

V novém § 11 odst. 1 písm. f) InfZ je upravena možnost odmítnout poskytnutí informací, pokud její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje ochranu kritické infrastruktury. Tato výjimka umožní lépe chránit informace o kritické infrastruktuře, a to nad rámec již existujících výjimek.

Ochrana informací o řízení

V novém § 11 odst. 1 písm. g) InfZ je upravena možnost odmítnout poskytnutí informace, pokud byla vytvořena nebo získána v přímé souvislosti se soudním, rozhodčím, správním nebo obdobným řízením, a to i před jeho zahájením, a její poskytnutí může ohrozit rovnost účastníků tohoto řízení.

Zneužití práva

Zneužití práva dosud nebylo v InfZ výslovně jako důvod pro odmítnutí žádosti upraveno, byť jej soudní praxe akceptovala. Novela v § 11a InfZ výslovně upravuje možnost odmítnout poskytnutí informací z důvodů některých zneužití práva, konkrétně pokud lze ve vztahu k žádosti dovodit, že cílem žadatele je způsobit nátlak na fyzickou osobu […], nebo nepřiměřenou zátěž povinného subjektu […], a to zpravidla v reakci na předcházející postup povinného subjektu vůči žadateli nebo na vztah s fyzickou osobou, na níž je žadatelem vyvíjen nátlak. Pro úplnost doplňujeme, že tyto důvody nejsou taxativní a že je možné, i s ohledem na soudní praxi, odmítnout poskytnutí informací i z důvodů jiného zneužití práva na informace.

Povinný subjekt informaci nemá.

Nový § 11b InfZ potvrzuje, že povinný subjekt může odmítnout žádost o poskytnutí informace, jestliže požadovanou informaci nemá a jestliže mu povinnost ji mít nevyplývá ze zákona. Tento postup se však neuplatní, pokud povinný subjekt může požadovanou informaci získat na základě jednoduchých úkonů z jiných informací, které povinný subjekt má, případně poskytnout postupem podle § 4a odst. 1 věty třetí InfZ.

 

Související články
Důkazní břemeno při daňových sporech, aneb co všechno musíte správci daně prokázat u marketingových služeb?
Josef Žaloudek, Martin Pecha

Důkazní břemeno při daňových sporech, aneb co všechno musíte správci daně prokázat u marketingových služeb?

Pokud vaše společnost, nebo vy sami v rámci podnikatelské činnosti využíváte marketingové služby, měli byste si dát pozor na to, jaké důkazní prostředky po vás může správce daně ve světle judikatury Nejvyššího správního soudu (NSS) požadovat, abyste prokázali oprávněnost uplatnění příslušného náklad
Nová vyhláška o požadavcích na výstavbu je mnohem liberálnější než dřívější předpisy
František Korbel, Jan Fikar, Tomáš Kalenský, Jiří Buryan

Nová vyhláška o požadavcích na výstavbu je mnohem liberálnější než dřívější předpisy

Od 1. července 2024 nabude v plné síle účinnosti nový stavební zákon (má číslo 283/2021 Sb.). Nová vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj o požadavcích na výstavbu byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 12. června 2024 (tj. něco málo přes dva týdny před její účinností) s číslem 146/2024 Sb. Nová vyhláška