Dekorativní pozadí stránky

Novela zákona o svobodném přístupu k informacím 05 – otevřená data a další změny transpozičního charakteru v zákoně o svobodném přístupu k informacím

V novém § 3a InfZ jsou definovány pojmy, s nimiž pracuje Směrnice, jako například pojem strojově čitelný formát, otevřený formát, metadata, otevřená data apod.

V § 4a odst. 1 InfZ se nově stanoví, že informace na žádost se poskytuje za tzv. „standardních podmínek užití“, tj. za podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nediskriminační, nevýhradní a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných informací. Za obdobných podmínek se nově poskytuje informace zveřejněním (§ 4b InfZ), přičemž slova „měly by co nejvíce“ se nově nahrazují slovem „musí“, tj. formát i metadata (nově) musí splňovat otevřené formální normy.

Co se týče evidence otevřených dat, do § 4c InfZ je vložen nový odstavec 1, který stanoví, že povinné subjekty zaevidují informace, které mají povinnost zveřejnit jako otevřená data, v národním katalogu otevřených dat.

Pokud jde o informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup, pak InfZ zavádí v § 5a odst. 3 pro povinné subjekty následující povinnost: „Povinné subjekty zveřejňují dynamická data, která nejsou obsažená v registrech a jejichž poskytnutí není zákonem omezeno, způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací jako otevřená data, bezprostředně po jejich shromáždění. Pokud by zveřejnění dynamických dat podle věty první představovalo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěž, zveřejní dynamická data bez zbytečného odkladu tak, aby nedošlo k nepřiměřenému narušení jejich využitelnosti.“

Za § 5a je vložen nový § 5b InfZ, podle něhož „Povinný subjekt zveřejňuje ve strojově čitelném a otevřeném formátu za standardních podmínek užití, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, jako otevřená data informace, jejichž seznam stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024. Přístup a využití datových souborů s vysokou hodnotou je bezplatný, nestanoví-li přímo použitelný předpis podle věty první jinak.“

Za zmínku stojí také nový § 14a InfZ, který pojednává o tzv. výhradních dohodách, kdy povinný subjekt může s žadatelem uzavřít tuto dohodu o poskytování informací jako veřejnoprávní smlouvu, pokud je to nezbytné ve veřejném zájmu pro digitalizaci kulturních zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem nebo jiným právem duševního vlastnictví. Povinný subjekt po dobu trvání výhradní dohody neposkytne třetím osobám informaci poskytnutou na základě výhradní dohody za stejným účelem jako v uzavřené výhradní dohodě ani neposkytne digitální reprodukci vzniklou na základě výhradní dohody. Výše uvedené ustanovení dále stanoví podmínky uzavření, trvání a zveřejnění výhradní dohody.

Poslední novinkou transpozičního charakteru, kterou bychom rádi zmínili je zvláštní právo pořizovatele databáze dle § 14c InfZ. Podle tohoto ustanovení „má-li být poskytnuta informace, která je předmětem zvláštního práva pořizovatele databáze podle autorského zákona, a majetková práva k tomuto právu vykonává povinný subjekt uvedený v § 2 odst. 1 nebo v § 2a, tento povinný subjekt se při poskytování informace těchto práv vzdá, případně poskytne informaci na základě takové licence, která umožní vytěžování a zužitkování poskytované informace třetím osobám bez omezení a účelu následného užití informace.

 

Související články
Revoluční úprava plánovacích smluv aneb novinky ve spolupráci obcí a developerů
František Korbel, Barbora Hniličková, Tomáš Kalenský, Petra Gabrhelová

Revoluční úprava plánovacích smluv aneb novinky ve spolupráci obcí a developerů

Dne 1. 7. 2024 nabyde plné účinnosti zákon č. 283/2021 Sb., známý jako nový stavební zákon, který přinese změny mimo jiné i v oblasti smluv o spolupráci uzavíraných mezi obcemi a investory (developery). Tyto změny bude nezbytné obratem promítnout do praxe, tedy jak do samotných smluv a jejich vzorů,
Láska, rozdělení sociálních rolí, zlatá klec a SJM
Veronika Bočanová

Láska, rozdělení sociálních rolí, zlatá klec a SJM

Možná jste koncem minulého týdne zaznamenali článek na internetu o tom, jak Nejvyšší soud rozhodl o vypořádání společného jmění bývalého prvoligového fotbalového brankáře. Jde o zajímavý případ narážející na pojmy jako disparita podílů na společném jmění manželů, princip zásluhovosti, dělení sociáln