Dekorativní pozadí stránky

Novela zákona o svobodném přístupu k informacím 04 – procesní změny

Mezi nejdůležitější procesní změny zavedené novelou náleží:

  • nový důvod prodloužení lhůty potřebné pro uplatňování práv dotčených osob;
  • zjednodušení postupu povinnému subjektu v situaci, kdy poskytuje informaci formou kopie dokumentu;
  • řešení situace indispozice nadřízeného orgánu potřebnými podklady v souvislosti s vydáním informačního příkazu;
  • zřízení centrálního registru;
  • vyloučení částí spisu z nahlížení.

Judikatura přiznala osobám dotčeným požadovanou informací (o nichž informace vypovídá nebo které k ní mají specifické právo) postavení dotčené osoby podle § 2 odst. 3 správního řádu a v okamžiku vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti účastníka řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. 8 As 55/2012-62). Povinný subjekt je tak povinen při vyřizování žádosti o informace umožnit dotčeným osobám hájit jejich práva a zájmy. Při uplatnění práv těchto osob může nastat komplikace z hlediska naplňování lhůty pro vyřízení žádosti, proto se v § 14 odst. 6 písm. d) InfZ doplňuje nový důvod prodloužení lhůty.

V § 15 odst. 3 InfZ se zjednodušuje postup povinného subjektu v situaci, kdy poskytuje informaci formou kopie dokumentu, z něhož vyloučil pouze osobní údaje nebo informace, které jsou bankovním nebo obchodním tajemstvím a které získal při postupech podle správního, daňového nebo kontrolního řádu; v takovém případě nemusí vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti, ledaže žadatel sdělí povinnému subjektu, že trvá na vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti v rozsahu vymezených osobních údajů nebo bankovního anebo obchodního tajemství.

Další novinkou je možnost nadřízeného orgánu dle § 16 odst. 4 InfZ v rámci odvolacího řízení vyzvat povinný subjekt, aby ve stanovené lhůtě doplnil spis, zejména aby uvedl všechny důvody pro odmítnutí žádosti včetně jejich odůvodnění. Nové pravidlo má nadřízenému orgánu umožnit, aby si procesně korektním způsobem mohl opatřit dodatečné údaje k využití informačního příkazu. Zároveň je dána možnost žadatele se k doplnění do 15 dnů ode dne doručení výzvy vyjádřit.

Ustanovení § 20 odst. 7 InfZ vylučuje z nahlížení do spisu o žádosti o informace části spisu obsahující informace, jejichž poskytnutí je předmětem žádosti a nebyly podle ní dosud poskytnuty, dokumenty a větší celky informací, z nichž požadované informace nelze snadno vyčlenit, a osobní údaje osoby, která by mohla být přímo dotčena poskytnutím požadované informace, s výjimkou osobních údajů, které jsou nahlížející osobě známy.

V ustanovení § 18a IfnZ je nově obsažena základní zákonná úprava centrálního registru, tedy informačního systému veřejné správy sloužícího ke zveřejňování výročních zpráv podle § 18 InfZ a jehož správcem je Ministerstvo vnitra. Jedná se o bezplatný a neomezeně veřejně přístupný systém. Správce neodpovídá za správnost údajů do centrálního registru vložených.

 

Související články
Revoluční úprava plánovacích smluv aneb novinky ve spolupráci obcí a developerů
František Korbel, Barbora Hniličková, Tomáš Kalenský, Petra Gabrhelová

Revoluční úprava plánovacích smluv aneb novinky ve spolupráci obcí a developerů

Dne 1. 7. 2024 nabyde plné účinnosti zákon č. 283/2021 Sb., známý jako nový stavební zákon, který přinese změny mimo jiné i v oblasti smluv o spolupráci uzavíraných mezi obcemi a investory (developery). Tyto změny bude nezbytné obratem promítnout do praxe, tedy jak do samotných smluv a jejich vzorů,
Láska, rozdělení sociálních rolí, zlatá klec a SJM
Veronika Bočanová

Láska, rozdělení sociálních rolí, zlatá klec a SJM

Možná jste koncem minulého týdne zaznamenali článek na internetu o tom, jak Nejvyšší soud rozhodl o vypořádání společného jmění bývalého prvoligového fotbalového brankáře. Jde o zajímavý případ narážející na pojmy jako disparita podílů na společném jmění manželů, princip zásluhovosti, dělení sociáln