Konec ztraceným dokladům při krádeži peněženky nebo po bujarém pátečním večeru by mohl přinést návrh novely zákona na digitální služby. Zavádí totiž možnost prokazování se pomocí takzvaného digitálního stejnopisu průkazu. Projekt české vlády však vyvolává smíšené reakce a pochybnosti o dalším využití v souvislosti s připravovanou evropskou legislativou.
Návrh zmíněné novely vznikl nedávno v dílně Digitální a informační agentury a místopředsedy vlády pro digitalizaci Ivana Bartoše. Neumožní sice vydávání elektronických dokladů namísto těch klasických – ty bude potřeba mít i nadále. Nicméně u vybraných dokladů bude možné získat jejich digitální verzi – respektive výpis z informačního systému veřejné správy, a ten dále využívat. Použití má být v zásadě stejné jako u klasických průkazů, tedy například pro prokázání totožnosti. Projekt má být hotový do konce roku.
Jak by to mohlo fungovat?
Digitální stejnopis průkazu má být přístupný prostřednictvím portálu veřejné správy nebo skrze mobilní aplikaci eDokladovka. Obstarat si ho bude moci držitel s využitím některého z prostředků pro elektronickou identifikaci, ať už těch nabízených státem, jako je občanský průkaz s aktivovaným elektronickým čipem, NIA ID a Mobilní klíč eGovernmentu, nebo i komerčních prostředků, například bankovní identity.
V digitální verzi budou uvedeny jen ty údaje, které jsou na daném průkazu vnímatelné pouhým lidským okem. Jejich platnost má být před každým zpřístupněním digitální verze ověřena správcem portálu veřejné správy.
Pokud ověření proběhne úspěšně, bude digitální verze vybavena patřičnou informací. Stejně tak tomu má být i v případě, že verifikaci nebude možné provést. Fungovat má domněnka platnosti údajů do tří dnů od posledního úspěšného ověření.
Pokud návrh v daném znění projde legislativním procesem, budeme moci brzy opouštět domovy jen s chytrým telefonem v kapse. Ovšem pouze v tuzemsku. Pro cesty do zahraničí bude třeba mít doklady i nadále ve fyzické podobě. Podle novelizace ustanovení zákona o cestovních dokladech totiž nebude možné digitální stejnopis průkazu využít při překročení hranic, a to ani s členským státem Evropské unie.
Jak to bude s eDokladovkou po přijetí revize nařízení eIDAS?
Výše uvedené omezené užití je přirozené, neboť eDokladovka není v tuto chvíli plánována jako evropská peněženka digitální identity, kterou přinese revidované nařízení eIDAS a která by měla práci (nejen) s digitálními doklady rozšířit po celé EU.
Sama Digitální a informační agentura, která je za eDokladovku odpovědná, ji prezentuje jako určitý mezikrok mezi aktuální plastovou dobou a budoucím robustním řešením evropské peněženky. Reakce jsou smíšené až negativní a většina kritiků vytýká zejména praktickou nemožnost předělat eDokladovku do evropské peněženky. Následující schéma ukazuje skutečně značné architektonické i technologické rozdíly.
Ani my se nemůžeme ubránit jistým pochybnostem, zda je české „pionýrství“ s eDokladovkou v kontextu nedokončené evropské regulace i chystaným nástupem komplexních digitálních služeb velkých technologických společností skutečně správnou cestou. Bude-li eDokladovka nakonec spuštěna, je možné, že se z ní stane pouze dočasný nástroj s minimálním dopadem a adopcí. Avšak s nezanedbatelnými náklady.
Revizí nařízení eIDAS se budeme detailně zabývat i na brzké Akademii HAVEL & PARTNERS, na niž tímto přijměte naše pozvání.
