První týdny roku 2025 přináší do světa AI zásadní právní i strategické změny – od nových předpisů a pokynů Evropské komise přes investiční souboje velmocí až po možné precedenty v oblasti autorských práv. Pravidla hry se mění a spolu s nimi i rizika a příležitosti pro vývojáře, deployery a investory.
Co se děje v EU: Nová pravidla a nečekané zvraty
Stažení návrhu Směrnice o odpovědnosti za škody způsobené AI ukazuje, jak obtížné je v rámci EU dosáhnout shody. Původní návrh byl sice z našeho pohledu příliš ochranářský a nereflektoval technologickou realitu AI, faktem však zůstává, že současná právní úprava v ČR (a pravděpodobně i dalších členských státech) na otázky odpovědnosti za škody způsobené AI připravena není. O to důležitější bude, aby budoucí úprava této odpovědnosti byla vyvážená, prakticky uchopitelná a přijata co nejdříve.
Zatímco směrnice zůstává ve slepé uličce, do popředí se dostává Všeobecný kodex správné praxe v oblasti AI, který doplňuje požadavky AI Actu. Kodex sice není závazný, ale jeho dodržování by mělo zakládat domněnku souladu s povinnostmi podle článků 53 a 55 AI Actu. Druhý návrh kodexu se zaměřuje mimo jiné na problematiku autorských práv – ukládá povinnost prověřovat tréninkové datasety, používat pouze legální datové zdroje a doporučuje opatření proti tzv. memorizaci AI modelů, tedy situaci, kdy AI generuje výstupy, které se podobají chráněným podkladovým datům, příp. je přímo replikují.
Přestože se jedná zatím o druhý návrh a finální verze se očekává až toto léto, stihnul už vyvolat značnou vlnu kritiky, zejména ze strany BigTech, a panují pochybnosti, zda jej velcí hráči vůbec podepíšou. Meta jej označila za zbytečně rozsáhlý a jdoucí nad rámec samotného AI Actu, zatímco Google varoval, že současná podoba kodexu je příliš zatěžující a oslabila by konkurenceschopnost EU.
Vedle kodexu vydala Komise i nové pokyny k definici systému AI, které mají společnostem pomoci určit, zda jejich produkty spadají pod regulaci AI Act, a pokyny k zakázaným postupům v oblasti AI, které vymezují, co je v kontextu AI v EU zakázané. Tyto pokyny se soustředí zejména na zákaz manipulativních algoritmů, sociálního scoringu a zneužívání biometrických údajů v reálném čase.
V kontextu těchto změn by společnosti měly posoudit, jak se tyto nové požadavky promítnou do jejich AI projektů. Z našeho pohledu je zásadní prověřit původ tréninkových dat, nastavit interní procesy pro dodržování autorských práv a ověřit, zda příslušné AI systémy spadají pod regulaci AI Actu. V této dynamické fázi se důkladná AI due diligence stává nejen ochranou před právními riziky, ale i strategickou investicí do budoucnosti.
Zajímavosti ze světa: první větší rozhodnutí i AI kolektivní smlouva
V autorskoprávní rovině přinesly poslední týdny několik zajímavých rozhodnutí, které mohou mít výrazný dopad do problematiky ochrany děl vytvořených s pomocí AI. Nejprve vydal americký Úřad pro autorská práva (USCO) stanovisko, podle něhož mohou být díla vytvořená pomocí AI chráněna autorským právem v případech, kdy obsahují dostatečný lidský tvůrčí vstup. Tento princip vycházel z předchozí kauzy komiksu „Zarya of the Dawn“, kde USCO uznal autorská práva pouze pro celek, nikoli pro jednotlivé AI-generované obrázky, protože samotné obrázky postrádaly lidskou originalitu.
Krátce poté však USCO uznalo autorská práva u AI-generovaného obrazu „A Single Piece of American Cheese“ od Kenta Keirseyho, který vznikl pomocí nástroje Invoke. Klíčovým faktorem bylo, že Keirsey doložil svůj lidský tvůrčí vstup – předložil záznamy o více než 35 úpravách provedených pomocí inpaintingu, kdy jednotlivé části obrazu cíleně měnil, doplňoval a kombinoval podle vlastního kreativního záměru. USCO uznalo, že souhrn jeho zásahů vykazuje dostatečnou míru lidské kreativity, aby byla splněna podmínka autorství.
Toto rozhodnutí navazuje na podobné případy z Číny a ČR, o nichž jsme psali dříve, kde soudy posuzovaly míru lidského přínosu u AI-generovaných děl. Pekingský internetový soud přiznal autorská práva uživateli nástroje Stable Diffusion díky prokázanému rozsáhlému lidskému vstupu, včetně více než 150 iterací a manuálních úprav. Naproti tomu Městský soud v Praze autorskou ochranu odmítl, neboť autor nedoložil dostatečný tvůrčí podíl, avšak nepřímo připustil možnost jiného rozhodnutí při prokazatelném lidském vstupu. Všechny tyto případy naznačují klíčový trend: čím větší bude lidský kreativní vstup při tvorbě s pomocí AI, tím vyšší šanci budou mít tvůrci na právní ochranu výsledku.
Do právních diskusí o AI letos významně vstoupilo i Německo, kde byla uzavřena první evropská kolektivní smlouva o používání AI ve filmové produkci (AI-CBA). Tato dohoda, sjednaná mezi Aliancí německých producentů, odbory BFFS a ver.di, zavádí pravidla pro tvorbu digitálních dvojníků herců a systém odměňování podle tzv. fiktivních natáčecích dnů, tedy odhadu, kolik času by herci strávili natáčením. Zároveň poskytuje producentům dostatečnou flexibilitu při vyjednávání práv pro budoucí projekty, čímž nastavuje vedle smlouvy pro talenty zastoupené SAG-AFTRA další standard pro vyvážení práv tvůrců a technologických inovací.
V posledních dnech pak zásadně rezonuje významný spor o využívání chráněných dat pro trénink AI – kauza Thomson Reuters vs. ROSS Intelligence. Americký soud v této kauze rozhodl, že použití právních shrnutí z databáze Westlaw pro trénink AI vyhledávače ROSS Intelligence nepředstavuje fair use (tj. US obdobu českých zákonných licencí umožňující omezené užití chráněného obsahu i bez výslovného souhlasu vlastníka, např. pro vzdělávací či kritické účely). Ačkoli se shrnutí neobjevují přímo ve „finálním“ produktu ROSS, soud konstatoval, že trénink modelu těžil z tvůrčí práce redaktorů Westlaw. De facto tak označil jednání ROSS za nekalosoutěžní – společnost využila konkurenční produkt k vylepšení vlastního nástroje, aniž by k tomu měla odpovídající práva. Soud zároveň odmítl argument o transformativním užití (užití, které dává původnímu dílu nový význam, kontext, poselství nebo účel), protože AI vyhledávač ROSS plnil obdobnou funkci jako Westlaw – poskytování odpovědí na právní otázky – a nevytvářel nový kontext ani účel.
V této souvislosti je důležité zmínit, že jde „pouze“ o předběžné rozhodnutí federálního soudu, nikoli konečný verdikt – tím spíše ne ve vztahu ke generativní AI, které se spor přímo netýká (indikativnější zde může být například spor mezi The New York Times a OpenAI). Precedenční charakter tak budou mít až případné závěry vyšších instancí, v tomto případě pravděpodobně Nejvyššího soudu USA. Na druhou stranu – už z tohoto rozhodnutí lze dovodit, že soudy mohou zaujmout přísný postoj k využívání chráněného obsahu pro trénink AI, pokud nebude prokázáno jasně transformativní využití.
Pro vývojáře AI – ačkoliv jde o americký kontext – by měl tento spor sloužit jako jasný signál k důkladné prověrce datasetů a ověření, zda k nim i jejich obsahu mají odpovídající oprávnění. Právě kontrola původu a právního základu tréninkových dat je klíčová pro předcházení sporům a nárokům třetích stran. Tím spíše v době, kdy i EU prostřednictvím AI Actu a Všeobecného kodexu správné praxe v oblasti AI zvyšuje regulatorní tlak, klade důraz na legálnost datových zdrojů a vyžaduje odpovědné nakládání s chráněným obsahem, jak je uvedeno v přecházející části článku.
AI Summit a investice do AI: Evropa vs USA
Pařížský AI Summit, který měl demonstrovat evropské ambice v oblasti AI, skončil rozpačitě. Největší pozornost vzbudilo odmítnutí USA a Velké Británie podepsat závěrečnou deklaraci, kterou kritici označili za příliš vágní a plnou obecných frází o inkluzi, diverzitě a udržitelnosti.
Právě během summitu oznámila Evropská komise program InvestAI, jehož cílem je mobilizovat 200 miliard eur do AI projektů, včetně výstavby „gigafactory“ pro evropské velké jazykové modely. Ursula von der Leyen označila tento projekt za „CERN pro AI“, symbol evropské vědecké spolupráce. Přesto zatím chybí jasná strategie, jak tyto investice přetavit do reálné konkurenceschopnosti.
Zatímco Evropa teprve představila své investiční plány, Spojené státy zahájily svůj vlastní projekt již dříve. Už v lednu oznámil prezident Donald Trump vznik programu Stargate s rozpočtem 500 miliard dolarů, jehož cílem je urychlit vývoj tzv. obecné umělé inteligence (AGI) a upevnit americké vedení v AI závodě. Projekt podpořili OpenAI, Oracle a investiční skupina SoftBank, přičemž hlavní důraz má být kladen na budování výpočetní infrastruktury. Viceprezident JD Vance pak na AI Summitu Evropu varoval, že přeregulace inovace zadusí a učiní kontinent technologicky závislým.
Rozdílné přístupy USA a EU ilustrují nejen odlišné investiční strategie, ale i jinou roli státu v podpoře AI ekosystému. Zatímco Spojené státy sází na sílu soukromého sektoru a rychlou expanzi infrastruktury, Evropa spoléhá na koordinované veřejné investice – zatím však s otazníky ohledně jejich efektivity a reálného dopadu.
Závěr
Rok 2025 prozatím ukazuje, že svět AI je velmi turbulentní a plný právních i strategických otázek. Právní spory o autorská práva, nové regulatorní rámce v EU, investiční ambice i první kolektivní smlouvy v oblasti AI naznačují, že stojíme na prahu klíčových změn, které mohou definovat další směřování tohoto odvětví. Jisté je jediné: tento rok bude pro vývojáře, investory i právníky v technologickém světě mimořádně dynamický, plný nových výzev i příležitostí.
Pokud se ve svých AI projektech potýkáte s právními otázkami – ať už jde o autorská práva, investiční struktury nebo regulatorní strategie – jsme připraveni vám pomoci. Pracujeme s vývojáři, deployery i investory a pomáháme jim zajistit, aby jejich podnikání byla právně v pořádku. Pokud i vy chcete držet krok s novými pravidly a plně využít příležitostí, které s sebou AI přináší, neváhejte nás kontaktovat.
