Influenceři, kteří tvoří audiovizuální obsah, by měli mít podle nového výkladu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) povinnost oznamovat svoji činnost jako poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (AVMSnV) a podléhat tak stejným podmínkám jako streamovací platformy. Tento krok vyvolal bouřlivé reakce, přičemž ministr kultury Martin Baxa již oznámil, že plánuje situaci vyjasnit novelou zákona. Co však zpráva RRTV pro influencery skutečně znamená? RRTV ve své tiskové zprávě upozornila na povinnost některých tvůrců audiovizuálního obsahu splňovat pravidla stanovená zákonem č. 132/2010 Sb., o AVMsNV. Dle RRTV by influenceři, jejichž obsah naplňuje zákonem definovaná kritéria, měli oznamovat svoji činnost RRTV a být regulováni stejně jako streamovací platformy typu Voyo nebo Prima+.
Tento výklad vyvolal kritiku ze strany ministra kultury Martina Baxy. Podle něj je nešťastné, že současná interpretace zákona může zasahovat i do činností, které nepředstavují audiovizuální mediální služby v typickém slova smyslu. Ministr proto avizoval, že připraví novelu zákona o audiovizuálních mediálních službách, která tento problém odstraní.
Jak by však měl český influencer postupovat do doby, než se situace legislativně vyřeší?
Kořeny regulace a přístup jiných evropských států
Česká regulace AVMSnV vychází z evropské Směrnice 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách (Směrnice).[1] Tato regulace upravuje podmínky pro poskytování služeb, které „soutěží“ s tradičními televizními médii – typicky streamovací platformy jako Netflix či HBO Max. Dle Skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA) se však může jednat i o influencery, jejichž obsah konzumuje masové publikum a generuje značné příjmy.
Obecný důvod pro vztažení regulace AVMSnV na některé influencery je prostý – s ohledem na stále rostoucí popularitu sociálních sítí je žádoucí, aby subjekty s velkou sledovaností podléhaly standardním pravidlům audiovize – zejména co se týče ochrany spotřebitele, nezletilých, škodlivého obsahu anebo reklam. Mimo jiné i proto Směrnice výslovně uvádí, že aktivity čistě nehospodářské povahy, jako jsou soukromé stránky či amatérské příspěvky, do této regulace nespadají.
Co se týče přístupu členských států EU k implementaci Směrnice ve vztahu k influencerům, tak tato se dost liší. Například v Nizozemsku se influenceři musí registrovat, pokud mají více než 500 000 sledujících a během posledního roku publikovali alespoň 24 videí.[2] Na Slovensku jsou influenceři povinně evidováni jako poskytovatelé služeb na vyžádání a švédský regulátor zase pro influencery připravuje specifické pokyny, které kladou důraz zejména na ochranu nezletilých a transparentnost komerčního obsahu.
V Litvě se aktuálně zvažuje počet sledujících jednotlivých kanálů, aby bylo možné určit, zda dosahují na „masové publikum“. Německý regulátor Medienanstalt-NRW zase aktivně monitoruje sociální sítě a využívá podněty od veřejnosti, aby identifikoval influencery, kteří mohou podléhat regulaci. V Polsku se přístup zaměřuje na finanční limity: pokud příjmy influencera přesahují 75 % minimální mzdy (zhruba 600 eur měsíčně), jejich činnost je považována za ekonomickou službu a podléhá regulaci. Rakouský regulátor pak vylučuje z povinností influencery s ročním příjmem pod 60 000 eur.[3]
Z tohoto pohledu se tedy zpráva RRTV evropskému standardu nijak zvlášť nevymyká.
Co tím chtěl básník říci?
Máme za to, že RRTV chtěla primárně následovat výše zmíněné trendy z jiných členských států a regulaci AVMSnV vztáhnout primárně na profesionální influencery, kteří na denní bázi produkují audiovizuální obsah, často komerčního charakteru. Hlavním záměrem RRTV v tomhle ohledu pravděpodobně bylo zajistit, aby RRTV mohla influencery efektivně sankcionovat v případě porušování relevantních právních předpisů, stejně jako to dělá u televizních vysílatelů či streamovacích platforem.
Bohužel, tisková zpráva RRTV skutečně umožňuje interpretaci, že regulace AVMSnV a povinnost evidence dopadá v zásadě jakéhokoliv influencera/vloggera, který má na Youtube, Instagramu nebo TikToku veřejný profil. Tento přístup tak vytváří dojem, že regulace může dopadnout i na menší tvůrce, kteří zjevně nesplňují výše zmíněná kritéria dle Směrnice a ERGA.
Dle našeho názoru se RRTV v praxi pravděpodobně zaměří jen na influencery s masovým publikem anebo propagátory produktů, které jsou z hlediska regulace citlivé, jako například návykové látky, léčivé přípravky nebo hazardní hry. Malí tvůrci, jejichž obsah není ekonomicky srovnatelný s tradičními streamovacími platformami, se s největší pravděpodobností do hledáčku RRTV bez dalšího nedostanou.
Jak z toho ven?
Pokud jste influencer a nemáte problém respektovat aktuální pokyny RRTV, tak se klidně u RRTV evidujte. Ať už tak učiníte nebo ne, do okamžiku legislativního vyjasnění doporučujeme všem influencerům dodržovat základní pravidla audiovize, které by se na ně mohla vztahovat – tj. zejména označovat product placement, netvořit škodlivý obsah (např. obsah porušující podmínky sociálních sítí) a nepropagovat návykové látky, léčivé přípravky či hazard bez předchozí právní konzultace, atp. RRTV, potažmo i jiné příslušné orgány jako je Česká obchodní inspekce, totiž v případě zjištění zásadnějšího porušení příslušných povinností chybějící zápis v evidenci RRTV stejně nezastaví.
V případě jakýchkoli otázek ohledně právních povinností influencerů se na nás neváhejte obrátit. Díky našim rozsáhlým zkušenostem v oblasti regulace audiovizuálních mediálních služeb vám můžeme pomoci situaci lépe pochopit a případně vás nasměrovat i na konzultace s RRTV, které vám umožní vyjasnit vaši konkrétní situaci.
- [1] – Tato byla v roce 2018 doplněna Směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808.
- [2] – Obdobný postup je zvažován i v Itálii a Španělsku.
- [3] – Pro více informací k přístupům jednotlivých členských zemí EU zde: https://erga-online.eu/wp-content/uploads/2023/12/ERGA-SG1-Vloggers-report-2023-final-version-for-publication.pdf?utm_source=chatgpt.com