Dekorativní pozadí stránky

Odpovědnost za vadné výrobky a umělou inteligenci v digitální éře – část druhá

Odpovědnost za vadné výrobky a umělou inteligenci v digitální éře – část druhá

Jak jsme již informovali v první části této série článků, Evropská komise (EK) představila 28. 9. 2022 návrh nové směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky. Tento již byl podrobně rozebrán, zatímco v této části jsme se zaměřili na návrh směrnice o odpovědnosti za škody způsobené AI, který byl EK představen téhož dne v rámci sady nové plánované legislativy v oblasti náhrady škod.

Principiálním důvodem předložení tohoto návrhu je, že současná vnitrostátní právní úprava členských států není vhodná pro řešení nároků na odpovědnost za škody způsobené výrobky a službami v kontextu AI.

Specifické vlastnosti AI, např. její komplexnost, autonomie a „neprůhlednosti“ totiž mohou poškozeným ztížit nebo neúměrně prodražit identifikaci povinné osoby a úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody. EK si zároveň tomto kontextu klade za cíl zabránit právní nejistotě a ad hoc aplikací stávajících pravidel na tuto velmi specifickou oblast a zajistit, aby oběti škod způsobených AI získaly rovnocennou ochranu jako oběti škod způsobených výrobky obecně.

Návaznost na nařízení o AI a hlavní novinky

Navrhovaná úprava úzce navazuje na návrh nařízení o AI, který EK představila v roce 2021 a který jsme podrobně rozebrali minulý rok ve dvou článcích – z obecnější perspektivy a konkrétněji se zaměřením na jednotlivé zainteresované strany. Návrh směrnice na mnoha místech odkazuje na nařízení a zároveň přebírá jeho terminologii, z čehož je patrné, že plánem je přijmout tuto legislativu v jednom „balíku“.

Co se týče samotného obsahu návrhu, počítá se v rámci vzniku zvláštního režimu odpovědnosti za škody způsobené AI se dvěma principiálními novinkami. Navrhovaná úprava předpokládá snížení důkazního břemene konstrukcí vyvratitelné domněnky příčinné souvislosti a klade si za cíl zajistit snadnější přístup k důkazům pro poškozené během soudních řízení.

Zjednodušení pozice poškozených

Cílem první jmenované změny je zlepšit pozici poškozených při prokazování, že systém AI způsobil vzniklou škodu. Pokud poškozený může prokázat, že systém AI nesplňuje požadavky nařízení o AI nebo jiných právních předpisů (tj. příslušných vnitrostátních nebo unijních právních předpisů), bude platit domněnka, že žalovaný zaviněně porušil příslušnou povinnost, a proto se bude předpokládat příčinná souvislost vzniklé škody.

Tatáž kauzalita se bude předpokládat v případě, pokud výstup systému AI nebo to, že systém AI takový výstup nevytvořil, mohlo s přiměřenou pravděpodobností způsobit škodu nebo pokud poškozený prokázal, že výstup vytvořený systémem AI nebo to, že systém AI takový výstup nevytvořil, vedlo ke vzniku škody.

Přístupnější důkazy

Druhou významnou novinkou je zavedení nové informační povinnosti technologických společností odpovědných za vysoce rizikové systémy AI ve smyslu nařízení o AI (tj. ty, které mají dopad na bezpečnost nebo základní práva) vůči soudům ve vztahu k relevantní (nejen) technické dokumentaci.

Pokud se společnost z jakýchkoliv důvodu tyto důkazy rozhodne nezveřejnit (nebo tyto neuchovává), návrh směrnice rovněž umožnuje soudu uplatnit domněnku, že žalovaný nesplnil svou povinnost řádné péče podle unijního nebo vnitrostátního práva.

Závěr

Pokud bude směrnice v tomto znění přijata, bude mít bezesporu významný dopad na technologické společnosti, které vyvíjejí systémy AI. Návrh předpokládá velkou změnu režimu odpovědnosti a výrazně usnadní podávání žalob v této oblasti. Pro technologické společnosti vyvíjející AI je naopak pozitivem, že by přijetím směrnice došlo ke zvýšení transparentnosti a tato technologie by opustila legislativní vakuum, které je ve zjevném rozporu s principem právní jistoty, v němž se v tuto chvílí nachází.

I v případě tohoto návrhu konstatujeme, že jde o legislativu koncipovanou mnohem přívětivěji vůči spotřebitelům, nicméně v této velmi specifické oblasti se takto nastavená koncepce jeví jako rozumné řešení, které může trh AI trh učinit bezpečnějším a celkově dostupnějším. Jak jsme však již zdůraznili v první části článku ve vztahu ke směrnici o odpovědnosti za vadné výrobky, návrh představuje pouze legislativní zárodek a ještě může doznat mnoha změn. Jeho vývoj budeme bedlivě sledovat.

 

Zdroje článku

Související články
Právní příručka pro filmaře: vývojová fáze je základem každého úspěšného projektu
Michal Kandráč, Nikita Fesyukov, Robert Nešpůrek

Právní příručka pro filmaře: vývojová fáze je základem každého úspěšného projektu

Vývojová fáze je základním pilířem výroby filmů, seriálů nebo reklam. Ať už jde o nízkorozpočtový true crime dokument anebo hollywoodský blockbuster, producent a jeho partneři vždy musí před zahájením natáčení vyřešit základní otázky týkající se nově vznikajícího snímku. V tomto článku, prvním z naš