Dekorativní pozadí stránky

Více peněz pro filmy a videohry nebo poplatky pro streamovací platformy – jaké změny přináší novela zákona o audiovizi?

Více peněz pro filmy a videohry nebo poplatky pro streamovací platformy – jaké změny přináší novela zákona o audiovizi?

Dynamický růst zábavního průmyslu neuniknul českým zákonodárcům, kteří se rozhodli na tento trend reagovat novelou zákona o audiovizi. Cílem novely je modernizace a posílení konkurenceschopnosti českého audiovizuálního trhu v mezinárodním měřítku a rovněž zavedení opatření zaměřených na jeho finanční stabilitu. Jaké konkrétní změny tento právní předpis přináší? 

Audiovizuální trh zahrnuje tradiční filmovou a televizní tvorbu, ale také rychle rostoucí segmenty jako jsou videohry a small-screen produkce. Tento rozvoj je úzce spjat s rostoucí globalizací audiovizuální produkce a neustále se zvyšující poptávkou koncových uživatelů po obsahu. 

Novela zákona o audiovizi, kterou po dvou letech příprav schválila v říjnu Poslanecká sněmovna, přináší balíček novinek, jenž mají stávající systém zreformovat a zatraktivnit Českou republiku zejména pro filmové, seriálové a videoherní projekty. V tomto článku vám představíme stručný souhrn klíčových změn, které novela přináší, a v navazující sérii článků se pak podrobně zaměříme na jednotlivé aspekty a dopady novely v oblasti audiovize.

Transformace Státního fondu kinematografie

Jedním z klíčových opatření novely je navýšení podpory pro audiovizuální tvorbu, kterou doposud zajišťoval Státní fond kinematografie. Ten se novelou transformuje na Státní fond audiovize, jehož struktura projde zásadní změnou – nově vzniklé představenstvo, složené mimo jiné ze zástupců subjektů z audiovizuálního průmyslu, bude zodpovědné za tvorbu koncepcí fondu a doplní jej samostatné rady, které budou rozhodovat o přidělování podpory ve čtyřech dedikovaných oblastech: kinematografie, televizní díla, animovaná audiovizuální díla a videohry, a infrastruktura audiovize. 

Změna systému produkčních pobídek

Novela dále zavádí zásadní změny v systému filmových/produkčních pobídek, které cílí na zvýšení podpory audiovizuální produkce v České republice. Podpora by se měla nově zvýšit z 20 % na 25 % uznatelných nákladů vynaložených v České republice a nejvyšší možná částka pobídky za projekt ze současných 150 milionů (cca 6 milionů EUR) na 450 milionů korun (cca 17,8 milionů EUR).

Za jeden pobídkový projekt pak bude považována i produkce audiovizuálních děl vycházejících ze stejného nebo odvozeného scénáře, např. když je film vyráběn společně se seriálovými epizodami na základě stejného nebo vzájemně odvozeného příběhu. V případě souběžného natáčení filmu a z něj vycházejících seriálových epizod tak bude možné získat pobídku pouze za jeden pobídkový projekt.

Novela rovněž zavádí změny v minimální délce a uznatelných nákladech pro produkci audiovizuálních děl: snižuje minimální požadovanou délku celovečerních děl, zvyšuje minimální uznatelné náklady u hraných, dokumentárních a animovaných děl i seriálů a zavádí novou kategorii pro animovaná díla s vyšším limitem uznatelných nákladů, díky čemuž by nově na pobídku mělo dosáhnout více projektů. 

Samotný proces rozhodování o pobídkách se mění z třífázového na dvoufázový s alokací (tj. v zásadě rezervací) finančních prostředků na projekt již ve fázi zápisu projektu, přičemž žádost o zápis bude nutné podat před zahájením výroby audiovizuálního díla v České republice. Mezi uznatelné náklady budou nově zahrnuty i náklady vzniklé v době 6 měsíců před podáním žádosti v přímé souvislosti s přípravou realizace projektu.

Rozšíření podpory na videohry a small-screen tvorbu

Novela zákona rozšiřuje podporu na videohry a tzv. small-screen díla, čímž reflektuje rostoucí význam těchto moderních formátů. Videohru novela nově považuje za audiovizuální dílo, takže od účinnosti novely budou videoherní vývojáři moci žádat o finanční podporu pro svůj projekt formou dotace s podílem na zisku. 

Kromě videoher novela zahrnuje také podporu pro tzv. small-screen tvorbu, tedy tvorbu, která je zpřístupňována v rámci televizního vysílání nebo na streamovacích platformách. Nově budou mít tedy i výrobci takto produkovaných děl možnost podat žádost o podporu ze Státního fondu audiovize. Podpora míří především na nezávislé producenty filmů a jiných audiovizuálních děl, kteří nejsou majetkově propojení ani obchodně závislí na provozovatelích televizního vysílání či audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.

Bližší podmínky pro posuzování žádostí a kritéria udělení podpory pro videohry a small-screen stanoví Fond ve svém Statutu, který bude vydán po účinnosti novely.

Poplatky pro streamovací platformy

Novela zavádí i zcela nový systém poplatků pro streamovací platformy. Od účinnosti novely budou povinnými subjekty vedle poskytovatelů tzv. audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (tzv. VOD – video-on-demand – služby) sídlících v České republice nově i zahraniční poskytovatelé cílící své služby na české uživatele (tj. poplatek se bude vztahovat i na poskytovatele neusazené v Česku). Za cílení služby se bude považovat například reklama na obsah příslušné služby zaměřená konkrétně na zákazníky v České republice, ale i samotné zpřístupnění obsahu na našem území. 

S účinností novely budou muset poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání odvádět Státnímu fondu audiovize poplatek ve výši 2 % z celkových tržeb v České republice, do kterých se započítávají i výnosy z reklam. Novela umožňuje poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání tento poplatek snížit až o 50% formou tzv. přímých investic, které zahrnují investování do české produkce anebo vytvoření lokálních verzí zahraničních děl (tzn. dabing nebo titulky). Pokud však poskytovatel přímé investice realizovat nebude, pak bude muset nad rámec základního 2% poplatku uhradit i poplatek z nerealizované přímé investice ve výši 1,5 % z celkových tržeb v České republice (tento poplatek se však snižuje v rozsahu realizovaných přímých investic). 

Závěr

Jak je patrné z výše uvedeného, novela zákona o audiovizi přináší zásadní změny v dosavadní úpravě veřejné podpory a poplatkových povinností v oblasti audiovize. Novela se aktuálně nachází v posledním legislativním stádiu a její přijetí se očekává s účinností od 1. ledna 2025. Změny týkající se systému filmových pobídek pak mají vstoupit v účinnost o rok později.

Náš specializovaný tým pro filmové a televizní právo pro vás bude novinky v této oblasti nadále sledovat a rádi vám budeme k dispozici při realizaci vašich projektů. Zaměřujeme se na veškeré právní a odborné otázky spojené s audiovizuální tvorbou, včetně výroby, financování, zajištění pobídek až po licenční otázky a regulaci digitálních platforem. Dokážeme vám tedy efektivně pomoci s jakýmkoli problémem, který řešíte.

Související články
Právní příručka pro filmaře: Právní výzvy (ko)produkce aneb klapka, kamera, smlouva!
Michal Kandráč, Nikita Fesyukov, Robert Nešpůrek

Právní příručka pro filmaře: Právní výzvy (ko)produkce aneb klapka, kamera, smlouva!

Jaké právní kroky musí producent zvládnout ještě před první klapkou, aby jeho audiovizuální dílo mohlo spatřit světlo světa? Od zajištění práv na jednotlivé záběry až po smluvní vztahy s každým členem štábu – bez pevných právních základů se produkce může rychle proměnit v noční můru. Čtěte dál a zji
Právní příručka pro filmaře: vývojová fáze je základem každého úspěšného projektu
Michal Kandráč, Nikita Fesyukov, Robert Nešpůrek

Právní příručka pro filmaře: vývojová fáze je základem každého úspěšného projektu

Vývojová fáze je základním pilířem výroby filmů, seriálů nebo reklam. Ať už jde o nízkorozpočtový true crime dokument anebo hollywoodský blockbuster, producent a jeho partneři vždy musí před zahájením natáčení vyřešit základní otázky týkající se nově vznikajícího snímku. V tomto článku, prvním z naš