Dekorativní pozadí stránky

Právní příručka pro filmaře: vývojová fáze je základem každého úspěšného projektu

Právní příručka pro filmaře: vývojová fáze je základem každého úspěšného projektu

Vývojová fáze je základním pilířem výroby filmů, seriálů nebo reklam. Ať už jde o nízkorozpočtový true crime dokument anebo hollywoodský blockbuster, producent a jeho partneři vždy musí před zahájením natáčení vyřešit základní otázky týkající se nově vznikajícího snímku. V tomto článku, prvním z naší série mapující filmové a seriálové produkce, se dozvíte, jaké právní otázky se ve fázi vývoje nejčastěji řeší a co vše udělat pro to, aby Váš projekt stál na pevných základech.

Bez scénáře to nepůjde

Vývojová fáze slouží především k tomu, aby dosavadní náměty a nápady dostaly konkrétní podobu. Klíčovým výstupem je proto scénář (popř. synopse) a související materiály jako teasery, storyboardy a koncepty/artworky, které pomáhají snímek vizualizovat a na jejichž základě následně probíhá samotná produkce.

Práva ke scénáři, potažmo podkladům, ze kterých scénář vychází (typicky kniha či videohra) a souvisejícím materiálům musí producent s příslušnými nositeli práv (scénárista, dramaturg a jiní autoři) smluvně zajistit tak, aby je následně mohl použít pro výrobu daného snímku. Vypořádání práv k těmto stěžejním materiálům je klíčové, protože jakékoli právní nedostatky či spory mohou dokonce zablokovat následnou produkci. 

Klíčem k úspěchu je připravenost

Ve vývojové fázi je rovněž potřeba řešit zajištění základních předpokladů pro následnou výrobu. Z personálního hlediska jde především o zasmluvnění (alespoň na bázi smlouvy o smlouvě budoucí) protagonistů, režiséra, servisních produkcí, popř. dalších důležitých členů štábu (kameramani, mistři zvuku, střihači). 

Důvod je prostý, příslušné osoby si po uzavření smlouvy vyblokují na projekt kapacitu a producent zase zasmluvnění využije jako argument podporující kredibilitu projektu. V této souvislosti upozorňujeme, že všechny osoby kreativně přispívající k výrobě snímku musí mít ve svých smlouvách zejména robustní klauzule ohledně práv duševního vlastnictví – bez nich by totiž zasmluvnění bylo v zásadě zbytečné (každý rozumný financiér filmu navíc bude vypořádání práv těchto osob po producentovi požadovat). 

Vedle personálního obsazení musí producenti identifikovat a případně i zajistit lokace pro navazující výrobu. U velmi žádaných míst, jako jsou studia Barrandov a jiné vyhlášené české lokace, je nutné řešit rezervace/zábory se značným předstihem, a také techniku potřebnou pro realizaci projektu. 

Již v této fázi je ideální řešit otázku pojištění, které bude pokrývat právní a finanční rizika spojená s výrobou snímku (producent už bude mít zpravidla základní pojistku, ale zahraniční studia mívají specifické požadavky).

Cash is king

Jakmile má producent představu o tom, jak bude projekt vypadat a kolik bude přibližně stát, je potřeba řešit otázku financování. Pokud se nejedná o model plně financované produkce „na objednávku“ typické pro tvorbu filmových studií, producenti často potřebují finance již pro realizaci vývojové fáze, protože vytvoření hlavních materiálů a zajištění klíčových osob je relativně nákladnou záležitostí. 

Základem pro získání financování je tak zejména dobře připravená prezentace, rozpočet a harmonogram celého projektu, které umožní případným financiérům možnou investici do projektu adekvátně zhodnotit a následně uzavřít tzv. deal memo anebo smlouvu o vývoji či koprodukci. 

Pokud je financování poskytováno soukromými investory (televize, streamingové platformy, studia), je dále potřeba počítat s tím, že tyto osoby budou chtít svoji investici do projektu adekvátně zajistit. V praxi se nejčastěji jedná o mix technických opatření (např. pravidelný reporting ohledně stavu projektu, rozložení financování do etap), mechanismů poskytujících investorovi (výhradní) práva k jednotlivým výsledkům vývoje (např. exkluzivní vysílací práva pro určité území, možnost vstoupit do koprodukce) a stanovení podílu financiéra na zisku[1]. Smysl je jednoduchý – producent získává peníze a financiér zase možnost zasahovat do realizace projektu a podíl na snímku (zejména na právech a výnosů z něj). 

Producent může získat financování taktéž ze strany státních fondů kinematografie (v České republice ve formě pobídek anebo podpory) – tyto jsou však spíše doplněním rozpočtu a samy o sobě pro realizaci projektu ve většině případů nestačí. 

Po vyřešení otázky financování už standardně zbývá „jen“ pustit se do práce a směřovat k zahájení produkce, které se budeme věnovat v dalším díle této série.

Závěr

Vývojová fáze je základem výroby filmové a seriálové produkce, kterou není radno podceňovat. Smluvní vztahy vznikající v této fázi jsou klíčové pro produkci a následnou distribuci snímku, a proto je jim potřeba věnovat náležitou pozornost. 

Pokud byste potřebovali s výše uvedenými otázkami jakkoli pomoci, můžete se na nás kdykoli obrátit. Pro filmové a televizní právo máme v naší kanceláři specializovaný tým, který se na denní bázi zabývá otázkami výroby audiovizuálních děl a je Vám plně k dispozici k řešení jakékoli situace. 


 


  • [1] – U nadnárodních studií je potřeba počítat i s tím, že producent bude muset s ohledem na zajištění compliance respektovat i různé interní dokumenty, jako například antikorupční politiky atp.
Související články
RRTV bude všechny influencery regulovat stejně jako streamovací platformy. Akorát, že vůbec
Ivan Rámeš, Michal Kandráč, Nikita Fesyukov, Robert Nešpůrek

RRTV bude všechny influencery regulovat stejně jako streamovací platformy. Akorát, že vůbec

Influenceři, kteří tvoří audiovizuální obsah, by měli mít podle nového výkladu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) povinnost oznamovat svoji činnost jako poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (AVMSnV) a podléhat tak stejným podmínkám jako streamovací platformy. Tento
Více peněz pro filmy a videohry nebo poplatky pro streamovací platformy – jaké změny přináší novela zákona o audiovizi?
Michal Kandráč, Nikita Fesyukov, Robert Nešpůrek, Aleš Vytopil, Ota Cuřín

Více peněz pro filmy a videohry nebo poplatky pro streamovací platformy – jaké změny přináší novela zákona o audiovizi?

Dynamický růst zábavního průmyslu neuniknul českým zákonodárcům, kteří se rozhodli na tento trend reagovat novelou zákona o audiovizi. Cílem novely je modernizace a posílení konkurenceschopnosti českého audiovizuálního trhu v mezinárodním měřítku a rovněž zavedení opatření zaměřených na jeho finančn
Právní příručka pro filmaře: Právní výzvy (ko)produkce aneb klapka, kamera, smlouva!
Michal Kandráč, Nikita Fesyukov, Robert Nešpůrek

Právní příručka pro filmaře: Právní výzvy (ko)produkce aneb klapka, kamera, smlouva!

Jaké právní kroky musí producent zvládnout ještě před první klapkou, aby jeho audiovizuální dílo mohlo spatřit světlo světa? Od zajištění práv na jednotlivé záběry až po smluvní vztahy s každým členem štábu – bez pevných právních základů se produkce může rychle proměnit v noční můru. Čtěte dál a zji