Co mi vlastně ChatGPT dovoluje? Aneb pravidla a úskalí nakládání s výstupy umělé inteligence

Umělá inteligence zaznamenává bezprecedentní boom – od pravděpodobně nejznámějšího chatbotu ChatGPT po generátory obrázků, jako jsou Midjourney či DALL-E. Se stále častějším využíváním těchto nástrojů ze strany veřejnosti, ale i podnikatelů a obchodních společností, vyvstávají zásadní otazníky nad tím, jaká práva k výstupům AI její uživatel vlastně má a jak s nimi (ne)lze nakládat. Na co si dát pozor? 

Současné nástroje generativní AI nabízejí různé způsoby generování obsahu, což otevírá řadu nových možností v mnoha odvětvích, od těch kreativnějších a více „free“, jako je marketing, až po konzervativnější obory, jako je právo.

V tomto ohledu panuje jakési obecné přesvědčení, že každý může s takto vytvořeným obsahem libovolně nakládat bez toho, aniž by takové využití představovalo zásadní problém. Ale tak tou úplně není.

Přístupy jednotlivých poskytovatelů

Přístupy poskytovatelů AI nástrojů k této problematice se liší. Podmínky užívání společnosti OpenAI[1] pro její nástroj ChatGPT jsou v zásadě velmi jednoznačné – jakákoliv zadaná data, informace i vygenerovaný výstup patří jeho uživateli, což znamená, že jej lze použít k jakémukoli účelu – tedy i komerčnímu. Na stejném principu je koncipován také DALL-E, generátor obrázků rovněž vyvinutý společností OpenAI.

Podmínky dávají OpenAI rovněž právo používat veškeré vstupy i výstupy ke zlepšování svých služeb, nicméně k dispozici je i opt-out mechanismus, tedy možnost vynětí z tohoto režimu. OpenAI taktéž pracuje na nové zpoplatněné službě ChatGPT Business, která má být nastavena tak, že nebude využívat data (vstupy) uživatelů ke zlepšování funkcí.

Na druhou stranu AI chatbot Bing od společnosti Microsoft, který rovněž využívá technologii GPT-4 od OpenAI, má překvapivě přísnější režim. Dle podmínek užívání může Microsoft (a jeho přidružené společnosti a partneři) se vstupem i výstupem uživatele v zásadě libovolně nakládat[2] (kopírovat, distribuovat, šířit, veřejně zobrazovat atd.) a tato oprávnění může “převést“ na jakéhokoliv poskytovatele online služeb. 

V kontrastu k OpenAI je tedy zřejmé, že Microsoft disponuje, minimálně na papíře,[3] silnějším postavením při využití uživatelských vstupů. Navíc Microsoft ve svých podmínkách výslovně stanoví, že uživatel může výstupy Bing používat pouze v rámci nekomerčního využití. Totéž ostatně platí i o AI generátorech obrázků Midjourney a Stable Diffusion. Jinými slovy, komerční využití výstupů generovaných Bingem znamená potenciální riziko postihu ze strany Microsoft. A to i pro případ, kdy vstup uživatele představuje jeho vlastní autorské dílo – použitím služby se uživatel smluvně vzdává svého práva na komerční využití výstupu (je otázkou, nakolik by byl v českém prostředí takový zákaz s ohledem na povahu autorských práv právně vymahatelný). 

Co zpracovávání cizího obsahu?

Konkrétní možnosti nakládání s obsahem vygenerovaným AI (výstupem) nezávisí pouze na podmínkách provozovatele dané služby, ale také na právech ke vstupu, který uživatel do AI nástroje zadá.

Pokud se jedná o dílo uživatele, není v zásadě problém.[4] Komplikovanější je použití autorského díla třetí osoby (např. obrázky z fotobanky či známá píseň). V takovém případě je nutné pro zpracování díla skrze AI nástroje, a tedy i užití výstupu vytvořeného na základě tohoto díla, získat od této třetí osoby příslušné oprávnění/svolení (tj. zejména ke zpracování, rozmnožování, popř. i šíření, původního díla). Absence takového souhlasu, vyjma některých situací předpokládaných autorským zákonem (především zákonné licence pro osobní užití), by totiž mohla představovat porušení výhradních práv autora podkladového díla.[5]

V praxi to znamená, že pokud budete chtít např. prostřednictvím DALL-E vytvořit nový obrázek na Váš web či blogový příspěvek a použijete jako podklad obrázek z internetu, je potřeba získat k tomuto obrázku adekvátní licenci, která bude umožňovat vytváření a užívání odvozených děl.[6] Tvrzení „jakýkoli vstup a jakýkoli vygenerovaný přístup patří jeho uživateli“ tak není zcela přesné. Licence vztahující se k původnímu obrázku se totiž nemusí automaticky vztahovat na nový (odvozený) obrázek – tuto skutečnost je potřeba vždy blíže prověřit. 

Závěr

S AI nástroji i podkladovými vstupy je třeba pracovat s opatrností. Zatímco například nástroje od OpenAI jsou v zásadě více user-friendly a práva uživatelů ke vstupům a výstupům limitují jen marginálně, nástroje jako Bing mají restriktivnější přístup. Pamatujte, že případné komerční využití výstupů vygenerovaných nástroji AI v podnikatelské sféře založených na obsahu třetích osob může být limitované a bez potřebného oprávnění může uživatele vystavit značnému právnímu riziku a možnosti uplatnění nároků na porušení autorských práv ze strany třetích osob.

Pokud některý z výše uvedených nástrojů (nebo jiných) ve své praxi používáte, doporučujeme co nejpřesněji vymezit rámec vašeho use case a klasifikovat jednotlivé typy chráněného nebo nechráněného obsahu, který budete při práci s nástrojem používat. Současně věnujte pozornost souvisejícím právním otázkám, zejména zajistěte řádné používání AI nástrojů (zejména v kontextu práce s obsahem) zaměstnanci přijetím příslušných interních směrnic. V případě využívání nástrojů AI pro podnikatelské potřeby pak doporučujeme vždy zvážit obchodní model poskytovatele AI zaměřený na podniky (veřejně dostupné verze jsou totiž limitovány výše uvedenými skutečnostmi). 

Pokud uvažujete o použití AI nástrojů v rámci Vašeho podnikání, nebojte se nás oslovit – víme jaké kroky je potřeba učinit a vše jsme s Vámi připraveni kdykoli zkonzultovat a pomoci Vám nalézt efektivní řešení.