Dekorativní pozadí stránky

Tenká hranice mezi gamingem a hazardem aneb co skutečně odkrývají loot boxy?

Tenká hranice mezi gamingem a hazardem aneb co skutečně odkrývají loot boxy?

Ve světě, kde se videohry proměnily z pouhé volnočasové zábavy v kulturní a ekonomický fenomén, jsou právní otázky z toho vyplývající stejně komplexní jako fascinující. Mezi ně patří i koncept tzv. loot boxů – digitálních herních balíčků s náhodně vybranými odměnami. Jde o nevinné herní prvky, nebo o skrytou formu hazardu?

Loot box ve hře obecně představuje digitální „krabici“ obsahující neznámý herní obsah, který lze zakoupit za herní nebo reálnou měnu. Může obsahovat cokoli od extrémně vzácné zbraně, skinu nebo postavy, až po něco prakticky (pro konkrétního hráče) nepoužitelného či zcela běžného (takzvaně trash = odpad). Podstatou je, že hráč nikdy neví, co za svůj nákup dostane – o tom totiž rozhoduje náhoda, resp. míra pravděpodobnosti[1].

Loot boxy nejsou v herním průmyslu jen okrajovým prvkem, nýbrž základem i těch celosvětově nejhranějších her. Například gigant v oboru Electronic Arts (EA) v rámci svých vlajkových lodí FIFA a Madden provozuje mechanismus loot boxů s kartami jednotlivých hráčů, které si může hráč přidat do vlastního týmu a které mají do herního zážitku vnést prvky překvapení a nepředvídatelnosti. Podobné prvky obsahuje i Star Wars Battlefront II, populární titul z kultovní série Star Wars, nebo největší esportové hry jako Counter Strike: Global Offensive či DOTA 2.

Popularita loot boxů navíc značně vzrostla s nástupem free-to-play her. Ty jsou ke stažení a hraní zdarma, nicméně hráče lákají k utrácení peněz, což provozovateli generuje příjem ze hry. Problematické jsou v tomto ohledu zejména hry s loot boxy na mobilních telefonech, k nimž mají snadný přístup i nezletilí, kteří za ně mohou poměrně rychle utratit značné finanční prostředky.

Na základě výše uvedeného pak mezi dalšími vyvstává otázka, zda loot boxy nepředstavují hazardní hru. Jak to tedy je z právní perspektivy?

Povaha loot boxů a přístup v zahraničí

Úřady i soudy v některých zemích v poslední době začaly posuzovat loot boxy jako formu hazardní hry, jejichž provozování obecně podléhá přísné regulaci. 

Například v dubnu 2018 vydal nizozemský herní úřad právní stanovisko, že hry, které prodávají loot boxy a zároveň umožňují „převod“ získaných předmětů, jsou nezákonné, protože obsah loot boxů je určen náhodou a potenciální výhry jsou obchodovatelné i mimo hru, tedy mají tržní hodnotu[2]. Úřad ve své zprávě uvedl, že čtyři hry z deseti, které zkoumal, tímto způsobem porušují nizozemské zákony, a vyzval je k nápravě[3]. Zároveň uvedl, že systémy loot boxů ve zbývajících šesti hrách sice nejsou nezákonné, nicméně „podporují rozvoj závislosti a jsou v rozporu s cíli úřadu“.

Obdobné stanovisko přijala i belgická herní komise, která navíc vyzvala k trestnímu stíhání EA, Valve a Activision Blizzard[4]. Zde je však nutné podotknout, že stanovisko belgické komise nevedlo k přijetí patřičných legislativních změn a spíše se minulo účinkem[5].

Nejaktuálnější a pravděpodobně i nejzajímavější novinkou ze světa loot boxů je případ z letošního roku v Rakousku, kde soud označil balíčky karet ve hře FIFA za nelegální hazardní hru[6]. Jako důvod uvedl, obdobně jako dříve nizozemský herní úřad, možnost hráčů prodávat karty na černém trhu, což znamená, že náhodné předměty z loot boxů mají určitou finanční hodnotu a lze na nich vydělat. Podle tohoto rozsudku musí společnost Sony (která přijala prostřednictvím PlayStation rozhraní platbu za EA) vrátit hráčům zaplacené peníze a EA musí hry FIFA označit jako hazardní hry[7], k jejichž provozování je nutná licence[8].

Loot boxy optikou českého práva

Současný český zákon o hazardních hrách problematiku loot boxů nereflektuje[9]. Tématu se však krátce věnovalo Ministerstvo financí ve svém Hodnocení dopadů regulace zákona o hazardních hrách a souvisejících právních předpisů, v němž připustilo rizikovou povahu loot boxů a přiznalo, že tento koncept může v případech, kdy je kupován za skutečné peníze, naplnit definici hazardní hry. Jak ale přesně v kontextu účinného českého práva loot boxy posuzovat bez výslovné právní úpravy?

Definice hazardní hry obecně zahrnuje tři základní prvky: vklad, nezaručenou návratnost vkladu a prvek náhody při určení výhry či prohry. Ministerstvo financí u loot boxů uvádí jako klíčový faktor peněžitý charakter vkladu. Domníváme se, že důležitý je i kontext, a tedy principiální otázkou je, zda loot boxy mohou představovat samostatnou hazardní hru. 

Zásadním rozdílem mezi hazardní hrou ve smyslu zákona o hazardních hrách a loot boxy je totiž to, že zatímco hazardní hra je zpravidla provozována izolovaně a je středobodem herního zážitku, loot boxy jsou spíše separátním prvkem sloužícím primárně jako doplněk videohry. 

Máme za to, že ve většině případů nebudou loot boxy představovat samostatnou hazardní hru, neboť jejich obsah bude, nehledě na nákup za opravdové peníze, zpravidla využitelný ryze v prostředí videohry. 

Vždy bude nicméně záležet na konkrétní videohře a způsobu, jakým se hraje.3

 Pokud by se například ukázalo, že loot boxy jsou ve videohře „otevírány“ v podstatné míře za účelem následného obchodování s jejich obsahem, a nikoliv za účelem úspěchu v rámci dovednostní hry, vzrostlo by riziko jejich klasifikace jakožto hazardní hry[10].

Závěr

Stávající regulace loot boxů je ze své podstaty právně problematická a nelze s jistotou říci, které mohou představovat hazardní hru podle zákona o hazardních hrách, a které naopak nikoli.

Naléhavost celé problematiky dosvědčuje i skutečnost, že současný rámec zákona o hazardních hrách neumožňuje provozování jiných her než těch, které v něm jsou výslovně uvedeny. Klasifikace loot boxů jako hazardních her by tak prakticky znemožnila jejich provozování v České republice, což by mělo na český herní trh zásadní dopady. 

V souvislosti s nedávnou iniciativou ze strany Evropského parlamentu, který na začátku roku vyzval Evropskou komisi ke zvážení rozšíření evropské právní regulace i na loot boxy, však lze předpokládat, že se této problematice bude v budoucnosti věnovat i český zákonodárce.

Herním vývojářům tak lze pro tuto chvíli doporučit pouze to, aby loot boxy v rámci svých her nastavili tak, aby hráčům vygenerovaly obsah využitelný výhradně v dané hře, který je neobchodovatelný ve „vnějším“ světě za reálné peníze.

Pokud se tento systém snažíte ve své hře zavést, neváhejte se na nás obrátit – s hazardní regulací máme bohaté zkušenosti a rádi Vám pomůžeme ochránit Vaše obchodní zájmy. 

Zdroje článku

Související články
Škola čar a kouzel ve více hráčích? Aneb modding videoher a jeho autorskoprávní implikace
Michal Kandráč, Nikita Fesyukov, Robert Nešpůrek

Škola čar a kouzel ve více hráčích? Aneb modding videoher a jeho autorskoprávní implikace

Videohry a „modding“ – dva pojmy, které jdou stále více ruku v ruce. S rostoucí dostupností nástrojů pro modifikaci herních systémů pro běžné hráče se totiž modding stává nejen rozšířenějším, ale taktéž velice populárním způsobem jak jednotlivé hry „fanouškovsky“ vylepšovat. Co však na takovou činno