Jsou díla vytvořená umělou inteligencí skutečně uměleckými díly?

Umění a technologie jsou nesmiřitelným soupeřem již dlouho, v 19. století kritizovali umělci nástup fotografie a žádali, aby tento moderní výstřelek byl pouze služebníkem „skutečného“ umění. Snaha o nahrazení či doplnění „tradičního“ umění fotografií byla vnímána jako pokus umění zkazit přihlouplou mnohočetností. Dle Baudelaira mělo umění být výlučnou doménou čehokoli, co má hodnotu závislou pouze na ingrediencích z lidské duše. Fotografie ovšem umění neproměnila ve zkaženou zdechlinu ani nezabránila příchodu umělců jako Picasso, Dalí, Kahlo či Warhol na světovou scénu.

Ozvěny obav umělců nyní slyšíme také ve vztahu k umělé inteligenci („AI“). Jelikož nástroje AI sloužící ke generaci „umění“ jako Artbreeder^[1], DALL-E 2^[2], Midjourney^[3] či Stable Diffusion^[4] jsou stále častější a dostupnější, otevírá se prostor k řadě zajímavých otázek. Nejpalčivější z nich poté je: Jsou vůbec výtvory generované AI uměním?

Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně.

Není cílem tohoto příspěvku pokusit se najít definici umění, které je samo o sobě pojmem velmi širokým. Výtvory generované AI vypadají jako umění, a to nejen dle zástupců veřejnosti. Není tomu tak dávno, co uměleckou soutěž v Coloradu vyhrálo dílo, jehož „autor“ se štětce ani digitálního stylusu ani nedotkl a k jeho tvorbě pouze zadal textové instrukce v podobě několika řádek textu nástroji Midjourney.^[5]

Obdobně je s výtvory generovanými AI také zacházeno. Některé, jako například dílo s názvem „Edmond de Belamy“ byly dokonce prodány v aukci za téměř půl milionu dolarů.^[6] Další měly těšit čtenáře na přebalu knih^[7] či dokonce již zdobily titulní stránky časopisů^[8].

Vypadají-li AI generované obrazy jako umění a užívají-li se tak, pak přeci musí být uměleckými díly? Přísluší jim pak jako uměleckým dílům autorskoprávní ochrana?

Tyto otázky již nejsou pouze předmětem společenské diskuze, ale brzy se jimi budou muset zabývat i soudy. Nedávno podaná kolektivní žaloba v USA cílí proti generátorům Stability AI a Midjourney a pokládá výtvory AI za odvozená autorská díla. Trojice umělců požaduje po vývojářích náhradu škody za neoprávněné užití jimi nakreslených originálů.^[9] Měl by podobný nárok šanci na úspěch v ČR?

AI generovaný výtvor jako autorské dílo

Zatímco vzhledem či způsobem užití mohou AI generované výtvory být jako umělecká díla přinejmenším vnímána, v právní rovině je v českém právním prostředí tato otázka jednoznačnější.

Autorské dílo je „jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora“ a autorem autorského díla tak může dle autorského zákona být pouze fyzická osoba. Výtvory generované AI samotné tak nejsou dle českého práva autorskými díly a nepřísluší jim autorskoprávní ochrana, a to i s vědomím, že za jakoukoli AI stojí tvůrčí činnost fyzických osob, které ji musely zhmotnit a umožnily její fungování. To platí rovněž pro odvozená díla.

Jak by tomu ale bylo, pokud bychom od současné podmínky kladené na „osobu“ autora odhlédli? Zákonná podmínka jedinečné tvůrčí činnosti představuje problém.

Jedinečnost a neopakovatelnost

Zjednodušeně řečeno je podmínka jedinečnosti vyjádřením principu vůle autora vyjádřit se z prakticky nekonečného množství variací jediným, konkrétním způsobem. Klíčovým momentem je tak vnitřní přesvědčení autora v daný moment a s konečnou platností rozhodnout, že dílo je hotové.

Touto schopností prozatím AI nedisponuje a vyžaduje pomoc uživatele. Proto také většina AI generátorů disponuje funkcí, která na uživatelský požadavek vygeneruje několik variant požadovaného výtvoru, z nichž si uživatel může vybrat. Některé z nástrojů navíc umožňují s vybranou variantou dále pracovat či její variační hodnoty vzít jako vzorové pro další generaci obsahu.

Z požadavku jedinečnosti dle autorského zákona vyplývá, že výtvor musí být neopakovatelným, tedy nemůže vzniknout bez ohledu na osobitý přínos autora. Pokud přínos uživatele spočívá pouze ve zmáčknutí tlačítka, na základě něhož AI něco vytvoří, požadavek jedinečnosti nebude naplněn. Výtvor by vznikl tak jako tak a záleží pouze na okamžiku jeho vzniku. Naproti tomu, pokud uživatel zadá textový či jiný (např. nahráním výchozího obrazu či fotografie) příkaz, můžeme mít za to, že v určité míře vtiskl obrazu podobu.^[10]

Zda je taková míra dostatečná by záviselo na míře náhody, jakou AI generátor využívá. Je to totiž programátor AI, kdo určí, jak bude mechanismus fungovat, ale podobu konkrétního výtvoru nemůže dopředu předvídat. Uživatel tak má zpravidla pouze omezenou možnost ovlivnit výslednou podobu výtvoru.

Právo a výtvory generované AI

Proto se nelze u výtvorů generovaných AI spoléhat na autorskoprávní ochranu. Ani případné opuštění koncepce, že autorem může být pouze fyzická osoba, by jednoznačné řešení právního problému statutu AI generovaného umění nepřineslo.

Přesto všechny z AI generátorů (s výjimkou DALL-E 2) alespoň ve vztahu k neplacenému přístupu operují s odkazy na autorskoprávní open-source licenční podmínky a staví tak výtvory do pozice kvazi-autorských děl, tj. výtvorů, kterým sice zákon nepřiznává právní ochranu, ale některé typicky licenční účinky vyvstanou vůči těmto výtvorům mezi uživatelem a programátorem AI na základě podmínek užití.^[11]

Jelikož příkaz k tvorbě je v režii uživatele, licenční podmínky jsou zpravidla oboustranné a na jedné straně opravňují k užití a šíření výtvoru programátory AI generátoru, na druhé straně ale umožňují nekomerční užití výtvoru uživateli. Komerční užití výtvoru je u většiny AI generátorů možné až v rámci placené verze.

Většina smluvních podmínek AI generátorů vylučuje jakoukoliv odpovědnost programátorů AI v souvislosti s uživatelským užitím výtvoru a zavazuje uživatele k povinnosti odškodnit programátory AI, uplatní-li vůči nim třetí osoby v souvislosti s užitím výtvoru uživatelem jakékoliv nároky.

Nástroj Midjourney poté ve vztahu ke komerčnímu užití zakládá několik výjimek a užití výtvorů pro účely výkonu zaměstnání či obchodní činnosti společnosti s hrubým ročním obratem vyšším než miliarda dolarů neumožňuje.

Závěr

Jen čas ukáže význam a roli umění generovaného AI, stejně jako to, do jaké míry doplní či nahradí „tradiční umění“. V praxi alespoň prozatím očekáváme využití AI generovaného umění u koncepčních skic, návrhů a výtvorů, které nevyžadují vysokou míru záměru a personalizace, s jejichž napodobením doposud dostupné AI nástroje stále bojují. Celá oblast jde ale díky významným investicím mílovými kroky vpřed a co platí dnes, již zítra může být překonáno.

Z opatrnosti můžeme doporučit užití výtvorů generovaných AI pouze pro nekomerční účely a vyvarovat se při zadávání uživatelských příkazů čemukoliv, co zavání právy třetích osob, tj. právy osobnostními, autorskými či ochrannými známkami.