Jednotný patent pro občany ČR již nyní? Ano, ale podle německého práva

Evropský patent s jednotným účinkem (tzv. jednotný patent) představuje pravděpodobně nejvýznamnější změnu v oblasti práva duševního vlastnictví v Evropě za několik posledních desetiletí. Ačkoli byl nový patentový režim zpočátku v některých názorech provázen skepsí, praxe ukázala pravý opak. Podnikatelská sféra i vědecké instituce nový model aktivně přijaly – od 1. června 2023, kdy začal režim platit, bylo do února 2025 zapsáno téměř 50 000 jednotných patentů.[1] České společnosti a vynálezci by proto rozhodně neměli zůstávat stranou. Měli by vývoj související s jednotným patentem nejen pečlivě sledovat, ale také jej aktivně využívat. Systém to již nyní plně umožňuje.

Prvním krokem k získání jednotného patentu je podání klasické evropské patentové přihlášky – tento postup je v České republice dobře známý. Je totiž totožný s procesem udělení klasického evropského patentu, který v ČR platí již od roku 2002. Po podání přihlášky a následném posouzení patentovatelnosti vynálezu Evropským patentovým úřadem (EPO), Vám úřad oznámí, že je připraven patent udělit. V tomto okamžiku si můžete zvolit, zda chcete využít možnost jednotného patentu s platností ve všech zúčastněných státech, nebo zda dáte přednost tradičnímu evropskému patentu, který se následně validuje v jednotlivých státech zvlášť.

To znamená, že si již nyní mohou české společnosti a vynálezci přihlašovat své vynálezy jako jednotné patenty. Ačkoli jednotný patent zatím platí pouze v 18 státech EU, mezi nimiž Česká republika dosud není, nic nebrání tomu, aby si čeští přihlašovatelé zvolili jednotný patent pro tyto státy a využívali jeho výhod naplno.

Jednotný patent jako předmět vlastnictví

Avšak určitý rozdíl ve srovnání s některou zemí jednotného patentu zde bude. Pokud by si jednotný patent přihlásila francouzská společnost, stává se jednotný patent patentem podle francouzského práva. Pokud by si jej přihlásila nizozemské společnost, stává se patentem podle nizozemského práva.

Pokud by si však jednotný patent přihlásila česká společnost, stal by se jednotný patent vlastnictvím podle německého práva. Jakékoli převody, nakládání nebo dispozice s takovým jednotným patentem pak bude muset splňovat požadavky německého práva.

Jaká jsou pravidla pro určení práva pro jednotný patent

Podrobnější pravidla pro určení státu, jehož právní režim se na jednotný patent použije, obsahuje článek 7 Nařízení o jednotném patentu.[2]

Základním kritériem pro určení rozhodného právního řádu je bydliště, sídlo nebo hlavní místo podnikání přihlašovatele v okamžiku podání evropské patentové přihlášky – za předpokladu, že se toto místo nachází na území některého ze států účastnících se systému jednotného patentu.

Pokud však česká společnost obchoduje s partnery ve státech jednotného patentu, ale nemá v žádném z těchto států trvalé místo podnikání, rozhoduje se právní režim podle čl. 7 odst. 3 Nařízení o jednotném patentu. V takovém případě se použije právní řád státu, v němž sídlí Evropská patentová organizace, tedy německé právo, protože její sídlo je v Mnichově.

V případě, že přihlášku evropského patentu podává více přihlašovatelů společně, určuje se rozhodné právo podle přihlašovatele uvedeného na prvním místě. Pokud tento přihlašovatel nemá bydliště, sídlo ani hlavní místo podnikání na území států účastnících se systému jednotného patentu, přihlíží se k dalším přihlašovatelům v pořadí. Rozhodné právo se pak určuje postupně podle druhého, třetího atd., dokud se nenalezne přihlašovatel se sídlem v některém z těchto států.

Když žádný takový není, použije se kritérium místa podnikání na území států jednotného patentu. Pokud ani takové místo podnikání neexistuje, uplatní se zase právo podle sídla Evropské patentové organizace.

Význam a důsledky pro české společnosti

Bez ohledu na to, kterým právním řádem se jednotný patent jako předmět vlastnictví řídí, bude mít ve všech státech účastnících se systému jednotného patentu vždy stejný (jednotný) účinek. Rovněž platí, že jednotný patent může být vymáhán výhradně před Jednotným patentovým soudem (Unitary Patent Court). Obsah ani rozsah této ochrany nijak neomezuje české společnosti ani občany.

Na aplikovatelný právní režim je však důležité pamatovat zejména při převodech jednotného patentu, v rámci transakcí nebo jiných dispozic s tímto právem. Pokud by české společnosti prováděly převod jednotného patentu podle formálních náležitostí práva České republiky, nemusí být takový převod platný podle rozhodného práva, například německého, které se na daný patent skutečně vztahuje.  Jednou zafixované právo pro jednotný patent při datu podání přihlášky se již nezmění a bude takto určené po celou dobu trvání jednotného patentu bez ohledu, na jakého vlastníka bude jednotný patent později převeden.

Stejně tak, pokud plánujete koupit jednotný patent od původního vlastníka a rozšířit tím své patentové portfolio, je nezbytné ověřit, kterým právním řádem se daný patent řídí, a zajistit, aby převodní smlouva byla uzavřena v souladu s tímto právem. Jinak hrozí riziko, že převod bude neplatný.

Problém by mohl nastat například tehdy, pokud byste chtěli takový jednotný patent vymáhat a protistrana by zpochybnila vaše vlastnické právo – a tedy i vaši aktivní legitimaci k podání žaloby nebo návrhu na předběžné opatření. Riziko však existuje i v případě, že byste jednali o vstupu strategického investora, který by při právní prověrce (due diligence) zjistil, že nejste platným vlastníkem daného jednotného patentu. Taková situace by mohla být velmi nepříjemná a potenciálně ohrozit celou zamýšlenou transakci.