„Projde“ modernizace doručování v pracovněprávních vztazích?

Navrhované řešení^[1] navazuje na stále se vyvíjející praxi v oblasti pracovního práva, kde je nyní i nejjednodušší úroveň elektronického podpisu (např. naskenovaný podpis z listiny, podpis osoby v zápatí e-mailové zprávy či osobní digitální značka) chtěná a běžně používaná v každodenním fungování zaměstnavatele a zaměstnance. Novelizace mění § 334 až § 337 zákoníku práce a reaguje na tuto praxi a na dynamický rozvoj digitálních technologií, po jejichž využití zjednodušením elektronického doručování důležitých pracovněprávních písemností volají zaměstnavatelé již opravdu dlouho. Návrh nicméně nemění pravidla doručování listin (tj. osobní doručení důležitých písemností na pracovišti zůstává primárním způsobem doručení) a nesnižuje ochranu zaměstnanců jako (obvykle) slabší strany pracovněprávního vztahu. Návrh také neoslabuje princip autonomie vůle a umožňuje stranám elektronické doručování i zcela vyloučit. Z dosavadních praktických zkušeností však vyplývá, že zaměstnanci elektronickou formu komunikace vítají.

Návrh upouští od potřeby opakovaného souhlasu stran s elektronickým doručováním, který se bude nově automaticky předpokládat v případech, kdy zaměstnavatel výslovně uvede způsob elektronického doručení nebo se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na elektronickém doručování. Návrh rovněž eliminuje požadavek následného potvrzování o doručení písemnosti do 3 dnů od jejího odeslání s uznávaným elektronickým podpisem. V praxi tato překážka znamenala velmi časté nedoručení písemnosti druhé straně.

Nová úprava by měla umožnit zaměstnavateli doručovat na elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, případně jiným způsobem, na kterém se strany dohodnou. V úvahu tak připadá široká škála technických řešení: doručení přes interní IT systém či portál zaměstnavatele, e-mail, jakoukoli tržně dostupnou aplikací umožňující výměnu dokumentů nebo doručení datovou schránkou, a to vše bez nutnosti použití uznávaného elektronického podpisu.

Navrhovaná právní úprava přináší zaměstnancům mnohé benefity. Pokud mají zřízenu datovou schránku, mohou se zaměstnavatelem elektronicky komunikovat i bez elektronického podpisu (s využitím fikce podpisu při odeslání z vlastní datové schránky), případně využívat jinou flexibilní formu elektronické komunikace, kterou zaměstnavatel určí. Následně přepokládané rozšíření elektronizace osobních spisů u zaměstnavatelů a umožnění vzdáleného přístupu pak přinesou další vedlejší benefity, jako je např. možnost kdykoliv nahlížet do svého spisu a získávat originály dokumentů, žádat elektronicky od zaměstnavatele o různá potvrzení nebo například ohlašovat změny.

Podle návrhu lze konečně doručovat i za osobní přítomnosti adresáta do vlastních rukou elektronický dokument, pokud je adresát při doručení s dokumentem seznámen a je mu originál dokumentu předán na nosiči nebo jinak zpřístupněn. Je nám známa praxe takového doručování již za současného právního stavu, nicméně ta zatím neprošla soudním přezkumem a nelze ji zatím v praxi považovat za skutečně bezrizikovou.

Cílem novelizace je tedy umožnit dobrovolné zapojení zaměstnavatelů a jejich digitálně smýšlejících zaměstnanců do plně funkční vzdálené komunikace stran i těch nepodstatnějších dokumentů v pracovním právu. Valná většina (méně důležitých) písemností v českém pracovním právu je již dnes doručitelná prakticky jakkoli a kdykoli, některé ani není potřeba jakkoli podepisovat. Novela se snaží důležité písemnosti tomuto standardu přiblížit, ale zachovat při tom jejich specifikum díky nárokům převyšujícím základní soukromoprávní předpisy.

Naše kancelář společně s dalšími experty pracovala na vzniku tohoto legislativního návrhu, který považujeme za významný posun k digitalizaci, zjednodušení a zefektivnění i těch nejdůležitějších pracovněprávních jednání, která na rozdíl od většiny ostatních jednání v této oblasti jsou i po 15 letech ještě upravena ustrnule a velmi „nedigitálně“. S ohledem na současnou koronavirovou pandemii a bezradnost mnoha zaměstnavatelů si české právo popsanou změnu opravdu zaslouží.

Vzhledem k ambiciózním termínům účinnosti některých částí sněmovního tisku 756 by poslanci měli již relativně brzy rozhodnout o osudu pozměňovacího návrhu v rámci druhého a třetího čtení. O dalším vývoji vás samozřejmě budeme průběžně informovat.