Dekorativní pozadí stránky

Zásadní koncepční změna v podobě nového stavebního zákona

Zásadní koncepční změna v podobě nového stavebního zákona

O podobě nového stavebního zákona se vedou horlivé debaty. Jaké bude finální znění nového stavebního zákona (sněmovní tisk č. 1008 -  link), který má být účinný od 1. 7. 2023, však není v tuto chvíli ještě vůbec jisté. Nicméně směr, jakým se nová právní úprava ubírá, je v tuto chvíli opět o trochu jasnější. Vládní návrh zákona prošel již koncem minulého roku prvním čtením a počátkem února projednáním ve výborech Poslanecké sněmovny. Ve druhém čtení, které by mělo proběhnout od 2. 3. 2021, však mohou být předkládány ještě další pozměňovací návrhy.

Hospodářský výbor jako garanční výbor dne 3. 2. 2021 schválil komplexní pozměňovací návrh zpravodaje, poslance Martina Kolovratníka (připravený však úředníky MMR), jehož hlavním cílem je přenos agendy stavebních úřadů z obecních úřadů na jednotnou státní správu podle vzoru katastrálních úřadů či finanční správy. Hospodářský výbor tak projevil zájem na prosazení modelu, ve kterém by měly státní stavební správu vykonávat výlučně orgány státu. Tato změna se velmi intenzivně dotýká celé organizace veřejné správy, opouští pro účely povolovacích procesů stavebního práva dosavadní spojený model výkonu samostatné a přenesené působnosti, a tím pochopitelně vyvolává značné kontroverze a politické pnutí.

Návrh se tím vrací zpět k nastavení, které bylo původně prezentováno ve věcném záměru nového stavebního zákona a které bylo připraveno expertním týmem Hospodářské komory do podoby návrhu paragrafového znění zákona a předáno MMR koncem roku 2019. K němu pak proběhlo připomínkové řízení a pro odpor zejména stávajících úřadů na obcích a krajích, resp. představitelů samospráv jej MMR opustilo a vládě předložilo hybridní kompromis. Ten počítal se zachováním stavebních úřadů na obcích a s vytvořením státní stavební správy až od úrovně krajů. Nejen v Legislativní radě vlády, ale pak znovu i v 1. čtení v Poslanecké sněmovně se ukázalo, že takový kompromis neuspokojí nikoho a nepovede ke zlepšení současného stavu. Proto se MMR, i přes setrvalý odpor opozice a samospráv, vrátilo k původnímu návrhu.

Podle pozměňovacího návrhu, který míří do druhého čtení v Poslanecké sněmovně, by měla navrhovaná soustava státní stavební správy sestávat ze tří článků. Na vrcholu by měl stát ústřední Nejvyšší stavební úřad se sídlem v Ostravě. Další úroveň by měl tvořit Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude plnit funkci odvolacího orgánu a rovněž bude rozhodovat v prvním stupni o povolení některých důležitějších, tzv. vyhrazených staveb (zejm. celostátní liniové stavby). Základní úroveň soustavy by mělo tvořit 14 krajských stavebních úřadů, které budou představovat nejnižší článek soustavy a budou rozhodovat v prvním stupni o povolení většiny staveb. Krajské úřady by měly být dále rozděleny na četná územní pracoviště, aby byl stavební úřad co nejvíc dostupný občanům a aby využil stávající specializované zaměstnance obecních úřadů (pravděpodobně lze očekávat pracoviště krajských stavebních úřadů na 206 obcích s rozšířenou působností a případně i v některých dalších obcích).

Hospodářský výbor přijetím pozměňovacího návrhu podpořil zavedení jednotné státní stavební správy a opuštění současného roztříštěného systému cca 700 obecných stavebních úřadů na úrovni obcí a krajů a dalších speciálních stavebních úřadů (vodoprávních, dopravních a jiných úřadů tamtéž).

Pokud bude pozměňovací návrh přijat, dojde k přenosu veškeré působnosti v oblasti povolování staveb na stát, a to nejen ze stávajících stavebních úřadů, ale ve značné míře i z dotčených orgánů, jejichž působnost by měla být integrována kompetenčně, personálně i procesně do stavebního úřadu a do jeho meritorního (integrovaného) rozhodování.

Zavedení jednotné státní stavební správy cílí mimo jiné na lepší metodické vedení celé soustavy stavebních úřadů a na odstranění rizika tzv. systémové podjatosti v rozhodování stavebních úřadů, která bývá v praxi u větších stavebních záměrů komplikací prodlužující vydání povolení. Je samozřejmě otázkou, zda pozměňovací návrh obstojí v Poslanecké sněmovně a pokud ano, zda následně nový stavební zákon v takto změněné podobě obstojí i v Senátu. Také je otázkou, zda bude mít stát dost schopností ho naplnit a získat lepšími podmínkami stávající úředníky samospráv.

Již nyní však lze konstatovat, že přijetí pozměňovacího návrhu v Hospodářském výboru je zásadní koncepční změnou, která by mohla vést ke zkvalitnění a větší efektivitě rozhodování stavebních úřadů. Bude třeba jen pamatovat na podstatně větší nároky na prosazení a úspěšnou implementaci tohoto zcela nového řešení. Ve státní stavební správě by tak mohlo dojít zejména k odstranění rizika tzv. systémové podjatosti, ke zrychlení správních řízení vedených stavebními úřady, lepšímu metodickému vedení celé soustavy stavebních úřadů a v případě potřeby i k možnosti flexibilního sdílení úředníků mezi jednotlivými státními stavebními úřady.

Projde-li přesun povolování z úřadů samospráv do plné státní správy, dávalo by o to větší logiku posílit samosprávy v oblasti, která jim bytostně patří, a tou je územní plánování. I v této oblasti se připravuje pozměňovací návrh měst, který usiluje o opačný přesun pořizování územně plánovací dokumentace do samostatné působnosti měst a krajů. Tento návrh je aktuálně konzultován se zástupci MMR a rozhodnutí o něm lze očekávat až ve třetím čtení koncem března či v dubnu.

 

Autoři článku: František Korbel, Jan Fikar a Barbora Sahánková

 

Zdroje článku

Související články