Nový zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), zavádí do českého práva tzv. akcelerační zóny.
Akcelerační zóny jsou předem určené oblasti, ve kterých by proces schvalování výstavby výroben využívajících obnovitelné zdroje energie (OZE) měl být podstatně rychlejší než dosud. Investoři budou schopni pro své záměry v těchto akceleračních zónách získat potřebná správní povolení v podstatně zkrácených lhůtách – ideálně do jednoho roku od podání žádosti o povolení záměru, namísto dosavadních mnoha let. Zákon nabyl účinnosti 1. srpna 2025. Zatím však k němu chybí prováděcí legislativa.
Právní rámec a proces vymezování akceleračních zón
Akcelerační zóna je oblast určená k urychlení využití OZE. Taková zóna vždy spadá do širší „nezbytné oblasti“ vymezené vládou ČR v Politice územního rozvoje pro daný druh obnovitelného zdroje. Mimo nezbytné oblasti není akcelerační zónu možné vyhlásit.
Kritéria pro vymezení akcelerační zóny zahrnují vhodnost lokality.[1] Cílem je, aby akcelerační zóny neměly negativní dopad na své okolí z hlediska limitů využití území.
Zákon počítá s tím, že zóny mohou připravovat obce či kraje. Vedle toho může akcelerační zónu vyhlásit i stát (vláda) v rámci celostátní územní dokumentace. V případě konfliktu územních plánů platí, že nadřazená dokumentace má přednost (tj. krajský plán před obecním a celostátní před krajským).
Vymezování zón má probíhat v rámci územního plánování na třech úrovních:
- akcelerační zóny místního významu vymezují obce ve svých územních plánech;
- zóny nadmístního (krajského) významu se vyznačují v zásadách územního rozvoje krajů; a
- zóny celostátního významu mohou být vymezeny přímo v Územním rozvojovém plánu (na státní úrovni).
Zákon stanovuje koordinovaný proces přípravy akcelerační zóny, který zahrnuje důkladné posouzení všech veřejných zájmů již v předstihu[2]. Výsledkem je pro každou akcelerační zónu vydáno tzv. územní opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních, které stanoví konkrétní podmínky pro projekty v dané akcelerační zóně (např. maxima instalovaného výkonu, požadavky na technická opatření proti hluku či ochranné vzdálenosti apod.).
Výstavbu výrobny využívající OZE bude možno v novém zrychleném režimu realizovat, až když bude akcelerační zóna vymezena (lze tak očekávat určitou prodlevu mezi právní účinností nového zákona a skutečnou realizací projektů na jeho základě).
Povolovací proces a realizace projektů v akceleračních zónách
Jednotlivé projekty OZE v akcelerační zóně budou sice nadále procházet „standardním“ povolovacím procesem dle stavebního zákona, avšak s podstatnými úpravami, jejichž cílem je zrychlení celého povolovacího procesu. Projekty OZE, které splní stanovené podmínky, nemusí v akcelerační zóně podstupovat standardní posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), namísto toho bude potřebné získat „pouze“ kladné jednotné environmentální stanovisko (JES). Správní orgány pak mají projekty OZE v akceleračních zónách projednávat přednostně, ve zkrácených lhůtách a s omezenými možnostmi odvolání a soudního přezkumu u vybraných úkonů tak, aby se předešlo průtahům řízení. Cílem zákona je, aby celkový proces od podání žádosti po vydání povolení záměru nepřesáhl ideálně dobu jednoho roku. Vedle toho je však nutné počítat s časem na přípravu dokumentace (projekční část, podklady pro JES, majetkoprávní vypořádání, připojení k síti atp.).
Realizovat projekty v akcelerační zóně mohou všichni investoři, kteří splní stanovené podmínky a získají potřebná správní povolení. Akcelerační zóny nejsou určeny pro jednoho konkrétního investora – naopak otevírají prostor pro konkurenci. Na daném území může záměr uskutečnit kterýkoli subjekt, jehož projekt odpovídá parametrům vymezeným územním opatřením akcelerační zóny. Územní plán při vyhlášení každé akcelerační zóny musí určit druh primární energie, pro nějž je akcelerační zóna určena (např. akcelerační zóna pro větrné elektrárny). Jakmile je akcelerační zóna vymezena a je vydáno územní opatření s podmínkami, může kterýkoli investor podat žádost o potřebná správní povolení pro svůj konkrétní záměr ve vymezené akcelerační zóně – není tedy nutné žádné další speciální oprávnění pro vstup do akcelerační zóny.
Akcelerační zóny nezaručují automaticky kapacitu v síti. Pravidla pro připojení (energetický zákon, pravidla provozovatele distribuční soustavy atd.) zůstávají, byť lze očekávat metodické preference pro projekty OZE v akceleračních zónách.
Shrnutí výhod akceleračních zón pro projekty OZE
Projekty OZE, které splní stanovené podmínky, nemusí v akcelerační zóně podstupovat klasické posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Záměry v akcelerační zóně jsou posuzovány přednostně a správní úřady je projednávají s vyšší prioritou než obdobné projekty mimo akcelerační zónu.
Zákon dále zkracuje různé lhůty pro vydání stanovisek a rozhodnutí a omezuje možnosti odvolání a soudního přezkumu u vybraných úkonů, aby v řízeních nedocházelo k průtahům.
Nově se platnost kladného jednotného environmentálního stanoviska (JES) pro projekty v energetice prodlužuje z 5 na 7 let.
Nové příjmy pro obce z OZE
Nový zákon přináší i výhody pro obce.
Výrobce elektřiny provozující výrobnu elektřiny využívající energii větru musí nově odvést obci poplatek za množství elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny snížené o technologickou vlastní spotřebu elektřiny, a to ve výši 50 Kč / 1MWh.
Akcelerační zóny představují zásadní a potřebný nástroj, který by měl pomoci „odblokovat“ výstavbu obnovitelných zdrojů v České republice, a to zejména tzv. větrných parků. Pokud budou zóny vhodně zvoleny a plně využity, mohly by se stát impulzem pro rychlejší dosažení energetických a klimatických cílů, stejně jako pro zpřístupnění čisté elektřiny domácnostem i firmám.
Náš tým pro energetické právo HAVEL & PARTNERS bude pečlivě sledovat implementaci nové právní úpravy a je připraven Vám poskytnout právní podporu pří budování Vašich energetických projektů.
- [1] – Akcelerační zónu nelze vymezit na území národních parků, chráněných krajinných oblastí, evropsky významných lokalit či ptačích oblastí NATURA 2000 ani v dalších specifických územích, které vláda může vyjmout s ohledem na ochranu přírody, památek, obranu státu, lázeňství či letectví. Při výběru se preferují již antropogenně ovlivněné a znehodnocené pozemky (průmyslové plochy, okolí dálnic a železnic, parkoviště, skládky, výsypky, nezrekultivované plochy po těžbě, umělé vodní plochy apod.).
- [2] – Před vyhlášením akcelerační zóny se proto provádí např. hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a strategické posouzení vlivů na ŽP (SEA), dále biologické hodnocení území a jsou získána stanoviska dotčených orgánů státní správy.