Komplikovaný přezkum před 1. lednem 2021
Nesprávné nebo nezákonné závazné stanovisko může zrušit jen nadřízený orgán. Tím je například v případě závazného stanoviska odboru životního prostředí městské části v Praze Magistrát hl. m. Prahy, v případě závazného stanovisko pražské Hygienické stanice Ministerstvo zdravotnictví atd. Před 1. lednem ale praxe neumožňovala, aby se stavebník nebo odpůrce stavby obrátil na takový nadřízený orgán přímo. Stavebník tedy musel nejdříve podat žádost o územní rozhodnutí nebo stavební povolení, která ale byla z důvodu nesouhlasného závazného stanoviska předem odsouzena k zamítnutí. Bohužel k tomu ale musel doložit řadu dalších podkladů, včetně nákladné projektové dokumentace. Proti zamítnutí se mohl stavebník odvolat a až v rámci odvolání mohl dosáhnout přezkumu závazného stanoviska nadřízeným orgánem. To bylo komplikované, pro stavebníky i stavební úřady časově náročné. Odborná literatura tento postup kritizovala a i Ministerstvo pro místní rozvoj ve své metodice tento postup označovalo za chybný. Bohužel praxe se jej držela.
Změna po 1. lednu 2021
Novela stavebního zákona č. 403/2020 Sb. zrušila kritizovaná ustanovení § 4 odst. 9 až 11 stavebního zákona. Nadále již tedy odpadá nutnost procházet územním řízením, pokud se stavebník nebo jiná osoba hodlá bránit nesprávnému závaznému stanovisku. Na přezkum závazných stanovisek se tak plně uplatní správní řád, zejména § 149 odst. 8. Nezákonné závazné stanovisko je tak možné zrušit v přezkumném řízení. K jeho zahájení může dát podnět stavebník, ale i odpůrce stavby.
Lze nezákonné závazné stanovisko napadnout soudně?
O tom panovala dlouhá diskuse, a to i mezi jednotlivými senáty Nejvyššího správního soudu. Ve věci pod sp. zn. 2 As 8/2018 rozšířený senát Nejvyššího správního soudu dne 15. 12. 2020 (tedy relativně „čerstvě“) rozhodl v neprospěch „přímého“ soudního přezkumu závazných stanovisek. Tento závěr rozšířeného senátu lze považovat za sjednocující. Předcházela mu podle našeho názoru velmi zajímavá diskuse mezi jednotlivými senáty, která také byla v daném případě pěkně popsána. Pokud tedy stavebník neuspěje se zrušením závazného stanoviska u nadřízeného dotčeného orgánu, nemá možnost požadovat jeho zrušení soudně „přímou“ cestou, tj. žalobou proti závěru přezkumu. Stavebník tak musí učinit „nepřímo“, tj. nejprve podat zjevně neúspěšnou žádost o územní rozhodnutí nebo stavební povolení. Po jejím zamítnutí se musí odvolat a po neúspěchu odvolání může proti odvolacímu rozhodnutí podat správní žalobu. Až v ní se stavebník (ale i například odpůrce stavby) může bránit proti nezákonnému závaznému stanovisku.
