Povinnými subjekty dle InfZ jsou státní orgány, územní samosprávné celky a veřejné instituce. Novela vymezuje novou kategorií povinných subjektů, a to veřejný podnik.
Veřejný podnik je v novém § 2a InZ vymezen takto:
- jde o právnickou osobu, která není „dosavadním“ povinným subjektem podle § 2 odst. 1 InfZ;
- tato osoba vykonává specifikované činnosti, primárně pak relevantní činnost dle zákona o zadávání veřejných zakázek, poskytuje veřejné služby v přepravě cestujících po železnici a silnici, jedná jako letecký dopravce plnící závazky veřejné služby nebo jedná jako majitel lodi plnící závazky veřejné služby;
- v osobě vykonává povinný subjekt podle § 2 odst. 1 InfZ přímo nebo nepřímo dominantní vliv buď na základě majetkové účasti nebo pravidel, jimiž se osoba řídí.
V novelou vloženém § 2a odst. 2 InfZ je konstruována vyvratitelná domněnka splnění podmínky dominantního vlivu, obdobně jako je tomu v § 75 zákona o obchodních korporacích. Zatímco pod pojem veřejná instituce judikatura nakonec zařadila pouze obchodní korporace, ve kterých má stát či územně samosprávný celek 100% majetkovou účast, pod pojem veřejný podnik bude zařazena obchodní korporace, ve které bude stát či územní samosprávný celek vykonávat „pouze“ dominantní vliv, za předpokladu, že tato obchodní korporace bude vykonávat specifikované činnosti.
Protože veřejné podniky se pohybují v běžné hospodářské soutěži a obecná informační povinnost by je nepřiměřeně zatěžovala, vložila novela v § 2b novou širokou výjimku z povinnosti poskytovat informace pro veřejné podniky a veřejné instituce (tedy i pro obchodní korporace se 100% majetkovou účastí státu či územně samosprávného celku). Tato výjimka dopadá na informace o činnostech, které jsou uskutečňovány v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání veřejného podniku nebo veřejné instituce zapsaného ve veřejném rejstříku nebo mají obchodní nebo průmyslovou povahu a poskytnutí informace by veřejný podnik nebo veřejnou instituci znevýhodnilo na relevantním trhu. Toto ustanovení nezapře zjevnou inspiraci § 3 odst. 2 písm. q) zákona o registru smluv, což potvrzuje i důvodová zpráva k Novele.
Výjimka je však do jisté míry relativizována výjimkou z výjimky dle § 2b odst. 2 Infz, podle níž se výjimka neuplatní, pokud jde o činnosti podle § 2a odst. 1 písm. a) InfZ, tedy relevantní činnosti. S ohledem na vlastní smysl novely je podle našeho názoru nezbytné tuto výjimku z výjimky vykládat zužujícím způsobem, a to tak že dopadá pouze na samotné relevantní činnosti v úzkém slova smyslu. Opačný výklad by totiž zcela negoval smysl výjimky, která by se stala prakticky neaplikovatelnou.
