V samotném závěru naší Lex ESOP série opustíme výsostné vody korporátního práva a zaměříme se tentokrát na manažerské programy optikou práva daňového. V tomto díle vám představíme manažerské programy optikou daňových konsekvencí a společně se podíváme na otázku zahájení a ukončení účasti, respektive nabytí a následného převodu podílu, a daňových důsledků těchto dispozic s podílem. Právě daňová problematika může být ve finále zásadní pro to, jakou formu manažerského programu zvolit, jak jeho pravidla upravit a jak jej celý nastavit tak, aby byl atraktivní jak pro zakladatele, tak pro manažery.
Zahájení a ukončení účasti v manažerském programu
V minulém díle, jenž je k nalezení zde, jsme vám představili základní způsoby, jakými lze zahájit účast v manažerském programu, jak může typicky probíhat nabytí podílu a jak lze naopak účast v programu ukončit a podíl prodat. Na tuto problematiku na tomto místě navážeme a zaměříme se na daňové souvislosti celého popsaného procesu.
Daňové otázky související s nabytím podílu v rámci manažerského programu
Podíl bude manažer typicky nabývat poté, co v průběhu stanovené vesting period splní potřebné výkonnostní podmínky (KPIs), v důsledku čehož nabyde právo uplatnit opci (option). Na základě opčního práva pak může v průběhu vymezeného časového období (exercise period) nabýt podíly ve společnosti. Za určitých specifických okolností může být zdanitelným příjmem již samotné nabytí opce, ale zpravidla tomu tak není.
K samotnému nabytí podílu může dojít buď za cenu tržní, nebo za cenu zvýhodněnou (tedy cenu nižší než tržní, případně bezúplatně). To má své daňové konsekvence. Též platba za nabytý podíl může proběhnout ihned, ale též v úvahu přichází odložit ji v čase na později.
Platí, že u manažera – zaměstnance či člena statutárního orgánu je „sleva“ oproti tržní ceně, o kterou musí za podíl zaplatit méně, zdanitelným (sazbou 15/23 %) a zpravidla i zpojistněným (v úhrnu až sazbou 45 %) příjmem tzv. ze závislé činnosti, kdy všechny tyto položky odvádí zaměstnavatel / společnost (u pojistného část sám za sebe, část za manažera, daň plně za manažera). Pokud manažer za podíl zaplatí tržní cenu, tato problematika odpadá.
Ukončení účasti a prodej podílu
Ukončení účasti v manažerském programu a následný prodej podílu může rovněž probíhat mnoha různými způsoby. V úvahu tradičně přichází buď call opce v podobě práva zakladatele odkoupit od manažera cílový podíl, nebo naopak put opce, tedy právo manažera naopak požadovat od zakladatele odkup podílu.
Na základě uplatněné opce může prodej podílu probíhat za tržních (či i zvýhodněných podmínek), a to zejména při splnění podmínek good leaver; existuje však i možnost naopak požadovat odkup podílu za sníženou (sankční) cenu při splnění podmínek bad leaver.
Právě možnost odprodat podíl v budoucnu za tržních podmínek má manažery motivovat k tomu, aby společnost vedli dlouhodobě, udržitelně, s cílem zajistit její stabilní do budoucna (oproti preferenci krátkodobého úspěchu, který se může v jejich odměnách promítnout jednorázově, avšak společnost z dlouhodobého hlediska vyčerpat).
Z hlediska daní mohou být důsledky následující.
Manažerský program bude zpravidla mířit na splnění tzv. časového testu držby (tři roky pro akcie, pět let pro podíly v s.r.o.), který skýtá velký benefit. V takovém případě totiž budou příjmy z prodeje osvobozeny od daně (pojistnému již tak jako tak obecně nepodléhají) a manažer bude mít pouze povinnost takový příjem oznámit správci daně, pokud ve zdaňovacím období přesáhne 5 mil. Kč. Pokud ke splnění časového testu nedojde, bude příjem (přesněji řečeno zisk z prodeje) podléhat zdanění v daňovém přiznání manažera (sazbou 15 % nebo 23 % dle výše celkového základu daně manažera za zdaňovací období).
Připravované legislativní změny
Tolik diskutovaný „konsolidační balíček“ výše uvedené v principu zachovává, nicméně s účinností od 1. 1. 2025 stanoví strop na osvobození příjmu z prodeje podílu manažerem, a to na 40 mil. Kč za zdaňovací období. To však pouze v rozsahu, v jakém bude „prodejní“ cena – zjednodušeně řečeno – reflektovat nárůst hodnoty po 31. 12. 2024. Ustanovení tak přináší zajímavé výkladové otázky, které bude nutné řešit.
Též je nyní v parlamentu projednáván návrh novely zákona o daních z příjmů, která by odložila zdanění (a zřejmě i zpojistnění) výše popsaného nepeněžního příjmu („slevy“) až do určitého okamžiku, typicky do prodeje podílu (liquidity event). I tento návrh je otevřen určitým výkladům, kterými se v případě jeho schválení bude nutné dále zabývat.
