Dekorativní pozadí stránky

Novela zákona o svobodném přístupu k informacím

Novela zákona o svobodném přístupu k informacím

Dne 24. dubna 2019 nabyl účinnosti zákon č. 111/2019 Sb, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů. Tento zákon ve své části patnácté výrazně novelizuje zákon o svobodném přístupu k informacím („InfZ“).

Osobní údaje a právo na informace

Po účinnosti GDPR se již v praxi nešlo opřít o některé výjimky prolamující ochranu osobních údajů upravené v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, neboť GDPR stanoví požadavky přísněji. Novela proto zavádí nové výjimky přímo v InfZ stanovením, že:

i.  před dalším zpracováním otevřených dat nemají přednost oprávněné zájmy nebo práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů;

ii. povinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení.

Další omezení práva na informace

Novela také upřesnila možnost odmítnout žádost o informace a InfZ nově:

iii. dává povinnému subjektu možnost omezit poskytnutí informace, pokud její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku;

iv. omezuje neposkytnutí informací o probíhajícím trestním řízení, nebo týkajících se trestního řízení, na případy, kdy by jejich poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel trestního řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces.

Exekuční příkaz a přezkumné řízení

Novela také zásadně mění řízení o odvolání proti rozhodnutí povinného subjektu a to tak, že nadřízený orgán bude moci exekučně vykonatelným rozhodnutím přikázat povinnému subjektu poskytnout žadateli požadovanou informaci ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektu.

Další zásadní procesní změnou je, že Úřad pro ochranu osobních údajů („Úřad“) bude moci přezkoumávat rozhodnutí nadřízeného orgánu v přezkumném řízení, přičemž dospěje-li při přezkumu k závěru, že informace byly odepřeny nezákonně, a dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, bude moci rozhodnutí povinného subjektu zrušit a přikázat povinnému subjektu požadovanou informaci poskytnout. Rozšíření pravomocí Úřadu provázejí značné legislativní zmatky (ze souvisejícího zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů byla v průběhu legislativního procesu úprava nové pravomoci Úřadu odstraněna) a je tak otázkou, jakým způsobem Úřad s novou pravomocí prakticky naloží.

Nové procesní postupy by se při uplatňování práva na informace měly použít od 1. ledna 2020.

Související články
Česko na cestě k hromadnému řízení. Jaké mají být jeho podmínky?
Adam Forst

Česko na cestě k hromadnému řízení. Jaké mají být jeho podmínky?

Od konce minulého roku má veřejnost k dispozici dlouho očekávaný návrh zákona o hromadném řízení, jehož účinnost (pokud projde úspěšně legislativním procesem) je plánovaná na 1. 1. 2024. Už teď je zjevné, že návrh vyvolá řadu aplikačních otázek. Cílem tohoto příspěvku je základní představení zákona.