Dekorativní pozadí stránky

Jak plánuje Ministerstvo kultury ochránit pořadatele a držitele vstupenek na kulturní akce, které se nemohly konat v důsledku epidemie COVID-19?

Jak plánuje Ministerstvo kultury ochránit pořadatele a držitele vstupenek na kulturní akce, které se nemohly konat v důsledku epidemie COVID-19?

V případě zrušení kulturní akce z důvodu zákazu jejího pořádání mají držitelé vstupenek podle příslušných právních předpisů právo požádat o vrácení vstupného. Tomu se pořadatelé z logických důvodů snaží vyhnout tím, že nabízejí držitelům vstupenek možnost, aby si své vstupenky ponechali a využili je na náhradní akce. Držitelé vstupenek se s tímto řešením často nespokojí a trvají na vrácení ceny vstupenky v plné výši.

Aby nedošlo k tomu, že budou pořadatelé nuceni vracet veškeré obdržené vstupné, což by vedlo k jejich existenčním problémům, neboť mnohdy značnou část příjmů z prodaných vstupenek již utratili za platby spojené s organizací kulturní akce, přistoupilo Ministerstvo kultury k předložení návrhu zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 na oblast kulturních akcí. Hlavním cílem tohoto předpisu je odložení povinnosti vracení již zaplaceného vstupného na kulturní akce, které se měly konat v létě 2020, zákazníkům.

Co je obsahem návrhu?

V případě zrušení kulturní akce s termínem konání do 31. října 2020 z důvodu pandemie bude mít podle návrhu zákona pořadatel možnost odložit vrácení již uhrazeného vstupného zákazníkovi, přičemž se za vstupné považují jak vstupenky na jednotlivé kulturní akce, tak i akreditace na přehlídky a festivaly opravňující ke vstupu na celý festivalový program nebo jeho část. Pořadatel získá právo odložit vrácení vstupného zákazníkovi, a to až do 31. října 2021, kdy uplyne zákonem stanovená ochranná doba. Ochranná doba začne běžet dnem, kdy pořadatel informuje o zrušení kulturní akce, a to prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.

Zákazníci, kteří si do účinnosti zákona zakoupili vstupné na kulturní akci, která by se měla konat v termínu do 31. října 2020, budou moci do 31. března 2021 pořadatele požádat o poukaz na kulturní akci. Pořadatel má v zákonem stanovené lhůtě povinnost vystavit zákazníkovi na vyžádání poukaz na kulturní akci nejméně v hodnotě uhrazeného vstupného a nabídnout mu na jeho základě náhradní kulturní akci, přičemž se předpokládá, že nejčastěji půjde o totožnou akci, jen organizovanou později.

Ochranná doba nicméně skončí, jestliže pořadatel nevydá zákazníkovi poukaz do 1 měsíce od jeho žádosti, nenabídne zákazníkovi náhradní kulturní akci do 6 měsíců od vydání poukazu, anebo pokud zákazník spadající do skupiny zvlášť zranitelných zákazníků (senioři, zdravotně postižení, osoby na mateřské či rodičovské dovolené apod.) trvá na vrácení vstupného. Samotná povinnost vrácení vstupného, jejíž plnění bylo odloženo po dobu trvání ochranné doby, se považuje za splněnou využitím poukazu k úhradě vstupného na náhradní kulturní akci, které není nižší než peněžní částka odpovídající hodnotě uhrazeného vstupného.

Pokud zákazník poukaz nevyužije, dle návrhu zákona vrátí pořadatel po skončení ochranné doby zákazníkovi na základě jeho žádosti do 14 dní veškeré uhrazené platby.

O vývoji Vás budeme informovat.

Související články
Revoluční úprava plánovacích smluv aneb novinky ve spolupráci obcí a developerů
František Korbel, Barbora Hniličková, Tomáš Kalenský, Petra Gabrhelová

Revoluční úprava plánovacích smluv aneb novinky ve spolupráci obcí a developerů

Dne 1. 7. 2024 nabyde plné účinnosti zákon č. 283/2021 Sb., známý jako nový stavební zákon, který přinese změny mimo jiné i v oblasti smluv o spolupráci uzavíraných mezi obcemi a investory (developery). Tyto změny bude nezbytné obratem promítnout do praxe, tedy jak do samotných smluv a jejich vzorů,
Láska, rozdělení sociálních rolí, zlatá klec a SJM
Veronika Bočanová

Láska, rozdělení sociálních rolí, zlatá klec a SJM

Možná jste koncem minulého týdne zaznamenali článek na internetu o tom, jak Nejvyšší soud rozhodl o vypořádání společného jmění bývalého prvoligového fotbalového brankáře. Jde o zajímavý případ narážející na pojmy jako disparita podílů na společném jmění manželů, princip zásluhovosti, dělení sociáln