Jak dlouho může trvat sleva? Soud se nově vyjádřil k otázce dlouhotrvajících slev

Krajský soud v Plzni zrušil rozhodnutí České obchodní inspekce, která pokutovala prodejce obuvi za to, že označoval dlouhodobě zlevněné zboží slovem „sleva“. Soud se neztotožnil s dosavadním postojem České obchodní inspekce k otázce trvání slevových akcí a představil vodítka, podle kterých je dle něj nutné k posuzování slev z hlediska jejich trvání přistupovat. 

O co v případě šlo?

Česká obchodní inspekce uložila pokutu malému prodejci obuvi za to, že nabízel již několik let dva páry obuvi ve slevě z důvodu doprodeje. Podle dlouhodobě zastávaného názoru České obchodní inspekce je nutné vnímat slevu jako časově krátkou mimořádnou slevovou akci trvající v řádech dnů či týdnů. Je-li ale zboží nabízeno za zvýhodněnou cenu delší dobu, nejedná se o slevu, ale o dlouhodobé cenové zvýhodnění. 

Pokutovaný prodejce obuvi s tímto výkladem České obchodní inspekce nesouhlasil a podal žalobu k soudu. Soud se postavil na jeho stranu a rozhodnutí České obchodní inspekce zrušil.[1]

Postoj soudu k otázce trvání slevy

Podle soudu neexistuje žádný zákonný, judikaturní ani doktrinální základ pro paušální závěr, že sleva znamená právě a jen časově krátkou mimořádnou slevovou akci. Informaci o slevě nelze podle soudu hodnotit pouze z hlediska samotného označení zboží informací o slevě, ale je nutné vzít v potaz i ostatní okolnosti, za kterých je zboží spotřebiteli nabízeno a jak bude oznámení slevy na spotřebitele v konkrétním případě působit. Jako příklad soud uvádí, že jiné očekávání ohledně charakteru a délky slevové akce bude mít průměrný spotřebitel v supermarketu, kde je slevami označeno velké množství zboží, a jiné očekávání bude mít v malé specializované prodejně.

Uvedení slova „sleva“ na zboží tedy nemusí bez dalšího nutně znamenat, že jde o krátkodobou cenovou nabídku. Soud shrnuje, že za určitých skutkových okolností může spotřebitel vnímat slevu jako dlouhodobé snížení ceny například z důvodu doprodeje starších modelů zboží.

V tomto konkrétním případě soud vyhodnotil, že s ohledem na velikost a charakter prodejny, umístění a grafické zpracování slevové etiky na zboží a celkové okolnosti nabídky nemohla prezentace slevy vyvolat u průměrného spotřebitele dojem časově omezené akce ani na něj vytvářet tlak k urychlenému nákupu. Soud tedy konstatoval, že průměrný spotřebitel vnímal označení jako doprodej posledních kusů zboží, nikoliv jako krátkodobou slevovou akci.

Jaké má rozhodnutí dopady?

Argumentační síla rozhodnutí do budoucna bude záviset na tom, zda Česká obchodní inspekce podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Pokud by Nejvyšší správní soud rozsudek potvrdil, jeho závěry by se staly závaznými i pro ostatní soudy, které by je musely v podobných případech zohlednit. Rozhodnutí krajských soudů na rozdíl od toho takový sjednocující účinek nemají. Uvidíme tedy, jaký bude další vývoj. V každém případě však rozhodnutí minimálně otevírá prostor pro další diskusi ohledně doby trvání slev.

Potřebujete poradit? Ozvěte se nám!