V našem předchozím příspěvku jsme shrnuli šíři změn, které oznámil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) na zářijovém setkání s Komisí pro hospodářskou soutěž ICC. Rozsah plánů byl překvapivý – od zvýšení notifikačních prahů a nového call-in modelu u kontroly fúzí přes osobní odpovědnost jednotlivců až po dohody na trhu práce a dawn raidy. Tento příspěvek je prvním ze série textů, ve kterých se zaměříme na jednotlivá témata. Začínáme novelou zákona o ochraně hospodářské soutěže, kterou ÚOHS označil za stěžejní pro svou budoucí činnost a která má přinést nový soutěžní nástroje (New Competition Tool, NCT).
Připomeňme si, co je NCT?
NCT má dát ÚOHS pravomoc zasáhnout i na trzích, kde nebylo prokázáno porušení soutěžního práva. Základní myšlenka zní: některé trhy mohou selhávat svou strukturou či dynamikou, aniž by docházelo k nezákonnému jednání (kartelu či zneužití dominance).
Nový návrh se od původní verze NCT z loňského roku liší v několika ohledech:
- Zavedení pojmu „tržní selhání“: Jedná se o právní koncept, který má pokrýt situace jako je tichá koluze, market tipping či strukturální dominance i bez prokázaného deliktu.
- Rychlost: Řízení má být ukončeno do jednoho roku (místo až čtyř let). Jeho výsledkem by bylo vydání opatření obecné povahy stanovující opatření k nápravě tržního selhání.
- Rozsah opatření: ÚOHS by mohl uložit nejen behaviorální opatření, ale i strukturální (zejména povinný odprodej části soutěžitele). Ta by měla ale nastoupit pouze v případě neúčinnosti behaviorálních opatření.
- Širší působnost: Nově by byly zahrnuty i regulované sektory jako telekomunikace, energetika či bankovnictví.
Legislativní proces by měl být zahájen na začátku roku 2026 jako součást širší novely všech zákonů pod dohledem ÚOHS.
Možné problémy pro soutěžitele
Ačkoli je cílem NCT zvýšit pružnost a efektivitu trhů, pro soutěžitele by přinesl řadu nových rizik:
- Právní nejistota: Pojem „tržní selhání“ je velmi vágní. Soutěžitelé budou jen obtížně předvídat, kdy a proč by jejich trh mohl spadnout do hledáčku ÚOHS. To ztěžuje plánování i nastavení compliance.
- Riziko zásadních zásahů: Strukturální opatření (povinný odprodej části soutěžitele) jdou výrazně za rámec běžného prosazování soutěžního práva. I když mají být až „poslední možností“, jejich samotná dostupnost představuje novou úroveň regulatorního rizika.
- Překryv s regulátory: Soutěžitelé v odvětvích jako telekomunikace, energetika nebo bankovnictví mohou čelit dvojí regulaci: ze strany sektorového regulátora a ÚOHS. Rozdílné pohledy či nekoordinovaná opatření jsou reálnou hrozbou.
- Širší vyšetřovací pravomoci: ÚOHS by nově neměl k dispozici jen sektorová šetření, ale také další nástroje – tzv. tržní sledování a tržní šetření. Tyto mechanismy by umožnily využívat i invazivní prostředky, například žádosti o informace a podklady, a v případě tržních šetření dokonce i dawn raidy. Podstatné je, že k jejich použití by nebylo nutné mít podezření na konkrétní porušení soutěžního práva. V praxi to tedy pro soutěžitele může znamenat více žádostí o informace a více dawn raidů – i v situacích, kdy není zřejmý konkrétní delikt. tedy více nákladů a zásahů do jejich podnikání.
- Přenesení odpovědnosti: ÚOHS podle avizovaného návrhu NCT chce umožnit soutěžitelům nabídnout dobrovolné závazky (čímž by předešli vydání opatření obecné povahy). To ale v praxi znamená, že řešení problémů na trhu se přesune na ně samotné. To může vést ke složitým jednáním a dodatečným nákladům.
Komentář
NCT představuje zásadní posun v soutěžní politice, jak ji známe : soutěžní právo se nebude omezovat jen na postihování protiprávního jednání, ale může fungovat také jako politický nástroj k „přetváření“ trhů.
Pro soutěžitele to znamená, že pouhá compliance už nemusí stačit. I soutěžitelé, kteří právo plně dodržují, se mohou stát cílem, pokud ÚOHS usoudí, že jejich trh „selhává“.
Zvlášť citlivé budou trhy koncentrované či dynamické – ať už jde o tradiční síťová odvětví nebo digitální platformy. Pro tyto firmy NCT představuje nový rozměr regulatorního rizika, se kterým bude nutné počítat při investicích, fúzích a akvizicích i dlouhodobém strategickém plánování.
V příštích příspěvcích se zaměříme na další oblasti, které ÚOHS představil – osobní odpovědnost fyzických osob, dohody na trhu práce a reformu kontroly fúzí.
