Když jsem se rozhodoval pro právnickou fakultu, měl jsem pocit, že mi bude něco scházet. Bavily mě i přírodní vědy a matematika, na gymnáziu jsem studoval v třídě zaměřené na programování. Tak jsem si k právům přidal ještě ekonomku. Předměty, které jiné odpuzovaly, jako třeba statistika a ekononomicko-matematické metody, mě vysloveně bavily. Po škole bylo pro mě soutěžní právo logickou volbou, při mém krátkém působení na ÚOHS jsem však přičichl i k veřejným zakázkám. Dnes mám s odstupem času pocit, že se to všechno tak nějak pěkně sešlo. Soutěžní právo samo o sobě je na půl mezi právem a ekonomií. Znalost veřejných zakázek mi dává možnost se dobře orientovat v oblasti bid-riggingových dohod. No a programování? To tam taky je, jen místo if then else, používáte pojmy hypotéza, dispozice, sankce.
ivo.simecek@havelpartners.czČlánky autora
Návrat k absolutnímu konceptu významné tržní síly, aneb konec „třistapadesátníků“ v Čechách
ZVTS je tu s námi od roku 2011. Jednou zásadní novelou prošel již v roce 2016. Po většinu doby jeho platnosti však jeho základní koncepce (a její interpretace ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který dohlíží na dodržování této regulace) zůstávala beze změn. Významnou tržní sílu
Jste skutečně připraveni na novelu zákona o významné tržní síle?
V období od ledna 2021 do června 2022 přitom prováděl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) sektorové šetření, v rámci něhož zkoumal vedle dodržování současné úpravy také aktuální situaci z hlediska aplikace budoucích pravidel v novele ZVTS. Výsledky ukázaly, že dotčené subjekty budou muset
Kolektivní bojkot aneb špatná cesta, jak prosazovat své zájmy
Kolektivní bojkot patří mezi nejzávažnější formy zakázaných dohod mezi konkurenty. Mluví se o tzv. hard-core ujednáních nebo také kartelech s tvrdým jádrem. Ty jsou trestány nejvyššími pokutami a mohou být postihovány i v případech, kdy vůbec nedojde k jejich faktické realizaci.
ÚOHS zkouší pozornost obchodních řetězců a dodavatelů. V tichosti změnil výkladové stanovisko k ZVTS.
Zdá se, že cílem ÚOHS bylo vyřešit alespoň některé z mnoha existujících výkladových problémů, s nimiž se obchodní řetězce a dodavatelé potravin potýkají. ÚOHS přitom zjevně zohlednil svou dosavadní rozhodovací praxi (např. rozhodnutí ve věci Globus) a nález Ústavního soudu o zrušení 3% limitu, o něm
Spolupracoval na článcích
Sektorové šetření demystifikováno: Co nám napovídají zkušenosti z minula?
V poslední době ve veřejném prostoru nezvykle často zaznívají diskuse o potřebě zásahu a zjednání nápravy ze strany soutěžního úřadu. Děje se tak zejména v kontextu prudce rostoucích cen potravin a snahy ukázat na konkrétní viníky, kteří za to mohou. Politici a různí odborníci pronášejí výroky ve sm