Plná účinnost novely zákona o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách (ZVTS) je tu už opravdu za pár dní. A proto přinášíme náš poslední, šestý díl ZVTS miniseriálu, ve kterém se budeme věnovat dalším důležitým otázkám spojeným s uzavíráním smluv podle ZVTS. Zaměříme se na dopady novely na poskytování slev a promoční akce.
K 1.1. 2024 by se měli všichni odběratelé s významnou tržní silou plně přizpůsobit ustanovením novelizovaného ZVTS. Jde především o smlouvy s dodavateli potravin a zemědělských produktů, které takoví odběratelé uzavřeli ještě před rokem 2023. Na smlouvy uzavřené v tomto roce se novela ZVTS vztahuje již od okamžiku jejich uzavření. Náš seriál tak můžete brát jako upozornění na nejdůležitější otázky, na které by tito odběratelé (jejichž řady se s novelou výrazně rozrostly – viz náš článek) neměli ve svých smlouvách zapomenout – ať už je právě uzavírají nebo jen ověřují, zda jsou v souladu s platnou právní úpravou.
Ani úprava poskytování slev a promočních akcí nezůstala novelou ZVTS nedotčena. Pokud Vás zajímá, jakým způsobem mohou smluvní strany v situacích, které podléhají úpravě ZVTS, stanovovat výši slev a jak musí odběratel postupovat při sjednávání nákupní akce, čtěte další řádky.
Slevy primárně předem
V první řadě je nutné si vysvětlit, co je z pohledu ZVTS a ÚOHS považováno za slevu. V obecné rovině se jedná o cenové zvýhodnění odběratele ze strany dodavatele, které může mít mnoho podob. Může být stanoveno jako konkrétní částka nebo procentem z kupní ceny. Slevou může být typicky uzavíraná množstevní sleva, slevy za odběr několika produktů nebo například slevy navázané na nákupní akce.
Základním předpokladem pro poskytnutí slevy z pohledu ÚOHS je, že si ji musí odběratel zasloužit[1]. Sleva je dle této interpretace tedy vždy za něco. A to něco musí být vyjádřitelné. V tomto smyslu není slevou vyjednaná úprava nákupní ceny v podobě procentuální slevy z ceníku, neboť takové ujednání je vnímáno jako součást ujednání kupní ceny (není tedy ani potřeba ji řešit z pohledu splnění následujících pravidel).
Podmínkou uplatnění slevy je splnění předem stanovených požadavků. I v případě slev je nutné postupovat co nejtransparentněji. Smluvní strany si tak musejí sjednat výši slevy nebo alespoň způsob jejího určení písemně a dopředu. Všechny sjednané slevy pak musí být promítnuty do faktury za nákup zboží, ke kterému se vztahují (ať už formou netto ceny, nebo uvedením konkrétní položky ve formě částky snižující základní kupní cenu). Cílem je zajistit, aby dodavatel již při vyúčtování věděl, kolik peněz za své zboží po odečtení všech slev získá.
Jedinou výjimku zákon stanovuje u objemových slev (bonusů), u kterých je možné konečnou výši slevy stanovit teprve na konci určitého období, a to v závislosti na objemu zboží, které se za tuto dobu prodalo. ÚOHS vychází z toho, že takové slevy představují motivační nástroj, kterým mohou dodavatelé zajistit vyšší odbyt jejich zboží[2].
Smluvní strany si tak objemovou slevu mohou ujednat pouze tehdy, pokud dopředu není jasné, zda či v jaké výši bude poskytnuta – podmínkou jejího poskytnutí totiž je dosažení určitého prodejního cíle za měsíc, kvartál rok či jiné období. Výše slevy by pak měla být obhájitelná z pohledu benefitu, který dosažený objem prodeje pro dodavatele má. Zároveň je třeba mít na paměti, že ujednání o objemových slevách rovněž podléhá požadavku písemné formy a dojednání podmínek poskytnutí dopředu.
V praxi toto vše znamená jediné – každou slevu je vždy nutné ujednat předem, jako přiměřené protiplnění za něco, a řádně její poskytování odůvodnit.
Na kolik že jste to chtěl? Na dva týdny?
Výše uvedená pravidla pro slevy platila v podstatě ve stejné podobě i před novelou, jen pro menší okruh odběratelů. Novela ZVTS ale přinesla také konkrétní specifikaci povinností v oblasti promočních či nákupních akcí. Co se takovými akcemi přesně rozumí, vysvětluje ÚOHS ve svém výkladovém stanovisku[3]. Obecně lze říci, že se jedná o akce, které jsou spojeny se slevou, jež je odběrateli poskytnuta za účelem propagace daných produktů dodavatele – tedy typicky promoce.
ZVTS požaduje, aby při ujednání promočních akcí odběratel takovou aktivitu dostatečně specifikoval, a to především s ohledem na odhadované množství prodaných produktů, jejich kupní cenu a dobu trvání nákupní akce. Takovou specifikaci je třeba učinit opět předem a písemně ve smlouvě mezi dodavatelem a odběratelem (může se jednat o samostatnou smlouvu o promoční akci). Cílem je identifikovat rozsah zboží, které bude v rámci prodejní akce odebráno, aby se dodavatel mohl dopředu připravit na zvýšený odběr.
Co se množství prodaných produktů týče, je zřejmé, že strany nemohou znát přesné číslo, postačí zde tedy kvalifikovaný odhad. V praxi může odběratel vycházet například z prodejní historie či počtu běžně prodaných produktů. K odhadu může dle ÚOHS využít i služeb třetí, nezávislé osoby, jako je znalec[4] – ZVTS ale takovou povinnost však nestanovuje a my ji dle zkušeností vnímáme spíše jako teoretickou. V každém případě musí být i odhad racionálně zdůvodnitelný.
Smlouva musí dále obsahovat výši kupní ceny za takto propagované produkty, případně způsob jejího určení. Vyúčtování kupní ceny lze v tomto případě provést po proběhlé promoční akci, a to zpětnou úpravou proplacených slev nebo naopak poskytnutím slevy až na konci akce (ÚOHS zde interpretuje takovou slevu jako jistou formu objemové slevy. Důvodem tohoto vstřícného přístupu je především snaha zajistit, aby měl dodavatel lepší kontrolu nad tím, kolik v rámci promočních slev celkově zaplatí).
Poslední klíčové ujednání ve vztahu k promočním akcím, které smlouva mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem musí obsahovat, je doba trvání. Dodavatel by měl vědět, kdy promoční akce začíná a kdy končí. I proto, aby mohl naplánovat případné akce realizované s dalšími prodejci.
A jsme na konci
Jsme si vědomi, že seznámit se s novou právní úpravou významné tržní síly může být značně složité. Věříme, že se nám podařilo Vám v rámci našeho šestidílného seriálu alespoň trochu přiblížit, na koho se ZVTS nově vztahuje, co obnáší povinnost písemné formy a jaká specifická pravidla a limity z pohledu ZVTS platí pro úpravu splatnosti kupní ceny, poskytování služeb a sjednávání slev.
Nejsme však samozřejmě schopni v této podobě postihnut všechny otázky, které při úpravě smluv s dodavateli mohou nastat. Také jsme neměli za cíl blíže popisovat, jakých nekalých obchodních praktik se odběratel s významnou tržní silou může dopustit – toto téma by vydalo na další samostatný seriál. Pokud proto máte jakékoli otázky, neváhejte se nás kdykoli obrátit. Tým našich odborníků Vám je k dispozici.
NA CO PAMATOVAT?
- Od 1. 1. 2024 je nutné postupovat plně dle novelizovaného ZVTS a uvést do souladu veškerou smluvní dokumentaci, včetně historických smluv.
- Při jakémkoliv ujednání slevy je nutné jednat transparentně – předem stanovit její výši či způsob určení.
- Pokud si sjednáváte promoční akci, smlouva musí vždy obsahovat ujednání o množství takto prodávaných produktů, jejich kupní ceně a době trvání akce.
- [1] – Viz Výkladové stanovisko – Vybrané části § 3b – Služby související s prodejem zemědělských produktů a potravinářských výrobků (slevy, nákupní akce). https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/metodicka-cinnost/vykladova-stanoviska-a-doporuceni.html.
- [2] – Viz Výkladové stanovisko – Vybrané části § 3b – Služby související s prodejem zemědělských produktů a potravinářských výrobků (slevy, nákupní akce).
- [3] – Viz Výkladové stanovisko – Vybrané části § 3b – Služby související s prodejem zemědělských produktů a potravinářských výrobků (slevy, nákupní akce).
- [4] – Viz Výkladové stanovisko – Vybrané části § 3b – Služby související s prodejem zemědělských produktů a potravinářských výrobků (slevy, nákupní akce).
