Dekorativní pozadí stránky

HAVEL & PARTNERS se zapojila do veřejné konzultace k revizi pravidel spojování soutěžitelů

HAVEL & PARTNERS se zapojila do veřejné konzultace k revizi pravidel spojování soutěžitelů

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) zahájil veřejnou konzultaci k revizi pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů v České republice. Navrhovaná revize s sebou může přinést dosud největší změny od roku 2001. Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS se do konzultace zapojila a poskytla Úřadu své stanovisko k jednotlivým otázkám. 

Začátkem léta 2024 Úřad vyzval odbornou veřejnost a dotčené subjekty k poskytnutí zpětné vazby k fungování současných pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelům a návrhům předloženým v rámci veřejné konzultace. Cílem konzultace je dle Úřadu především posoudit, zda v pravidlech kontroly spojování existují regulatorní mezery, posoudit stávající notifikační kritéria a zajistit vyšší míru transparentnosti, efektivity a právní jistoty.

HAVEL & PARTNERS poskytla Úřadu komentáře ke všem okruhům veřejné konzultace ve svém 25 stránkovém vyjádření. Aktivní účast na legislativním procesu považujeme za důležitou součást naší práce a společenské odpovědnosti. Klíčové body konzultace a naše připomínky k nim shrnujeme níže. 

Revize notifikačních kritérií

Nejdůležitějším tématem veřejné konzultace je revize notifikačních kritérií. Ta současná z roku 2004 jsou založena na obratech spojujících se soutěžitelů. Transakci je tak třeba Úřadu notifikovat, pokud jsou naplněna obratová kritéria pod jedním ze dvou testů.

  • První test:
    • celkový obrat spojujících se soutěžitelů v ČR je vyšší než 1,5 mld. Kč; a zároveň
    • obrat každého ze spojujících se soutěžitelů v ČR je vyšší než 250 mil. Kč.
  • Druhý test:
    • celosvětový obrat jednoho ze spojujících se soutěžitelů je vyšší než 1,5 mld. Kč; a zároveň
    • obrat druhého ze spojujících se soutěžitelů v ČR je vyšší než 1,5 mld. Kč (tímto druhým soutěžitelem může být účastník fúze, cílová společnost nebo jeden ze soutěžitelů zakládajících joint venture)

V rámci veřejné konzultace Úřad zvažuje kompletní přehodnocení notifikačních kritérií. V první řadě chce posoudit, (i) zdali současné prahové hodnoty umožňují zachytit všechny soutěžně relevantní transakce (včetně tzv. killeracquisitions a sériových akvizicí); a (ii) zdali naopak nejsou stanoveny příliš nízko a nezachycují i transakce, které nemohou mít dopad na soutěž. Zadruhé Úřad zvažuje zavedení call-in modelu, který by mu umožnil vyžádat si notifikaci transakcí, jejíchž účastníci nenaplňují stanovená obratová kritéria.

Jsme přesvědčeni o tom, že současná úprava notifikačních kritérií je plně dostačující. Stávající systém kontroly spojování je již etablovaný, předvídatelný, snadno se s ním pracuje a umožňuje zachytit všechny – snad jen na ojedinělé výjimky – relevantní transakce. Nevidíme proto žádný důvod, aby byl významným způsobem měněn. Především pak nesouhlasíme se zavedením call-in modelu, který by dle našeho názoru pouze narušil právní jistotu, zvýšil náklady (jak na straně Úřadu, tak na straně soutěžitelů) a vedl k řadě procesních komplikací. Tyto nedostatky by jen stěží mohly být vyváženy jasnými přínosy, neboť současná kritéria již zachycují všechny transakce s možnými negativními dopady na soutěž.

Zjednodušení řízení o povolení spojení

Druhou oblastí navrhovaných změn, která má dle našeho názoru významný dopad na kontrolu spojování, je rozsah informací poskytovaných Úřadu v rámci notifikace. V této souvislosti jsou zvažovány následující změny. 

Zaprvé, Úřad zvažuje úpravu rozsahu transakcí, které lze notifikovat ve zjednodušeném řízení. Současná úprava umožňuje zjednodušenou notifikaci u horizontálních spojení, kdy společní tržní podíl soutěžitelů nepřesahuje 15 %, u vertikálních pak 25% podíl na jednotlivých navazujících trzích.

Domníváme se, že výše uvedené prahové hodnoty jsou nastaveny příliš nízko. Při notifikaci Evropské komisi jsou prahové hodnoty pro zjednodušení řízení nastaveny na 20 %, resp. 30 %. Díky tomu je jen 13 % transakcí notifikováno Evropské komisi v plné proceduře, zatímco v České republice je to až asi 30 %. Považujeme tak za vhodné hodnoty tržních podílů zvýšit nejméně na úroveň Evropské komise.

V druhé řadě Úřad navrhuje zjednodušení notifikačního dotazníku. Tuto iniciativu plně podporujeme. Velká část informací požadovaných v rámci notifikace má omezenou relevanci – od dnes již obsoletního faxového čísla, přes detailní informace o získané státní podpoře a objemech dovozů, metodách distribuce či cenovém srovnání se zahraničím. Proto jsme navrhli, aby Úřad tyto informace z notifikačního dotazníku vypustil.

Zatřetí, Úřad navrhuje upuštění od požadavku úředních překladů dokumentů, které nejsou v českém nebo slovenském jazyce. Tuto změnu vítáme, povinnost předložit překlady zejména anglických dokumentů zbytečně navyšuje náklady spojujících se soutěžitelů a zdržuje celý proces, bez jakéhokoliv reálného přínosu pro samotný přezkum transakce.

Závěr

Iniciativu Úřadu vítáme. Současný režim kontroly spojování v České republice funguje téměř beze změn od roku 2001 a je tak nejvyšší čas se ohlédnout zpět a zhodnotit jeho fungování. Stejně tak vnímáme pozitivně snahy Úřady zjistit postoj jednotlivých dotčených subjektů. Pokud jde o navrhované změny, máme za to, že současná úprava funguje v zásadě dobře – vyžaduje spíše drobné úpravy nežli celkovou revizi. V každém případě bude zajímavé sledovat, jaké změny Úřad nakonec navrhne a jakým způsobem se budou vyvíjet v rámci legislativního procesu.

Odkaz na celé stanovisko HAVEL & PARTNERS k veřejné konzultaci Úřadu naleznete ZDE.

Související články
Pozor na nespokojené zaměstnance: Jak předcházet neohlášeným šetřením soutěžních úřadů
Robert Neruda, Petra Joanna Pipková, Ivo Šimeček

Pozor na nespokojené zaměstnance: Jak předcházet neohlášeným šetřením soutěžních úřadů

V říjnu vydal Krajský soud v Brně (KSB) další rozsudek, v němž přezkoumával zákonnost neohlášeného místního šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).  Tentokrát se soud poprvé vyjadřuje k šetření, které se týkalo dohody mezi zaměstnavateli o nepřebírání zaměstnanců (podrobněji jsme o těc