Tento příspěvek uzavírá naši sérii věnovanou tématům, která zazněla na zářijovém setkání Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s Komisí pro hospodářskou soutěž ICC. Po představení návrhu New Competition Tool, osobní odpovědnosti manažerů a kartelových dohodách na pracovním trhu přichází na řadu další oblast: kontrola fúzí – a zejména připravovaný call-in model, který má zásadně proměnit dosavadní systém kontroly spojování soutěžitelů v České republice.
Co se mění
ÚOHS avizoval modernizaci pravidel kontroly fúzí, která bude stát na dvou pilířích:
- Zvýšení obratových prahů: Hranice (nezbytné pro vznik notifikační povinnosti) pro společný obrat soutěžitelů v ČR má vzrůst z 1,5 mld. Kč na 2,5 mld. Kč, a minimální obrat alespoň dvou spojujících se podniků z 250 mil. Kč na 350 mil. Kč. ÚOHS očekává, že tím odpadne 20-30 % dnes povinných notifikací.
- Zavedení call-in modelu: ÚOHS naopak bude moci vyžádat notifikaci také u těch transakcí, které uvedených obratů nedosahují – zejména půjde o akvizice menších, inovativních či strategicky významných podniků, které mohou mít do budoucna za důsledek narušení soutěže (zejména tzv. killer acquisitions),ale také o případy postupných „roll-up“ akvizic, které mohou vést k pozvolné oligopolizaci trhu.
Uvolněná kapacita tak má být podle ÚOHS využita na případy s vyšším soutěžním dopadem, včetně transakcí zachycených právě call-in nástrojem.
Evropský kontext
Call-in model není český vynález – již funguje v řadě zemí, například dlouhodobě ve Spojeném království, ale nově také v Itálii, Dánsku či Švédsku. Itálie jej nedávno využila u transakce NVIDIA/Run:AI, kdy si vyžádala oznámení a následně celou věc předala Evropské komisi k posouzení.
Další cestu pro přezkum podprahových transakcí otevřel rozsudek Soudního dvora EU ve věci Towercast, který potvrdil, že fúze nesplňující notifikační prahy může být výjimečně posuzována jako zneužití dominance podle čl. 102 SFEU. Soutěžní úřady tak získaly další možnost, jak zasáhnout proti koncentracím, které by jinak zcela unikly kontrole.
Jak má call-in fungovat
- Základní princip: ÚOHS může vyžádat oznámení i u podprahových transakcí.
- Podmínka pro zásah: Souhrnný obrat stran v ČR alespoň 2,5 mld. Kč.
- Lhůta: ÚOHS může vyzvat k notifikaci do 6 měsíců od uzavření transakce.
- Dobrovolná notifikace: Podniky mohou transakci notifikovat samy – může to však pro ÚOHS naznačovat vyšší soutěžní riziko.
- Selektivní použití: ÚOHS uvedl, že call-in má být uplatňován jen u malého počtu transakcí s potenciálním dopadem na trh, a to zejména v digitálních službách, zdravotnictví, farmacii a infrastruktuře.
Co to znamená pro podniky
ÚOHS plánuje, že nový model zlepší schopnost zachytit skutečně rizikové fúze. Pro podniky to ale znamená větší potřebu plánování a právní opatrnosti. Musejí:
- Počítat s možností, že i podprahová transakce bude podléhat schválení;
- Zahrnout proto soutěžně-právní analýzu i do due diligence menších akvizic;
- Zvážit neformální konzultaci s ÚOHS v hraničních případech; a
- Počítat s možným zdržením transakce, pokud úřad call-in uplatní.
Náš komentář
Call-in model může na jednu stranu zvýšit schopnost ÚOHS zachytit tržně problematické transakce, které by jinak unikly kontrole. Zároveň však podnikům přinese podstatně vyšší míru nejistoty: i podprahové fúze mohou být zpětně vyžádány k notifikaci a bude nutné věnovat více času preventivní analýze i komunikaci s úřadem.
Klíčové bude, jak transparentně a předvídatelně bude ÚOHS tento nástroj používat v praxi – zejména jak jasně vymezí rizikové sektory a jak často bude k call-in výzvám přistupovat. Přimlouváme se, aby ÚOHS spolu se zavedením svého call-in oprávnění publikoval pravidla, ve kterých sektorech a v jakých situacích je jeho uplatnění pravděpodobné a naopak, jaké situace představují pro podniky „bezpečný přístav“. Jen tak se sníží nebezpečí, že nová legislativa stranám významně zvýší transakční náklady nebo dokonce povede k ochlazení akviziční činnosti.
