Jste skutečně připraveni na novelu zákona o významné tržní síle?

V období od ledna 2021 do června 2022 přitom prováděl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) sektorové šetření, v rámci něhož zkoumal vedle dodržování současné úpravy také aktuální situaci z hlediska aplikace budoucích pravidel v novele ZVTS. Výsledky ukázaly, že dotčené subjekty budou muset provést hodně změn. Závěrům šetření, shrnutým v příslušné části závěrečné zprávy, i obsahu vlastních změn se krátce věnujeme v následujících řádcích.

Připravenost na novelu ZVTS

Novela ZVTS transponující UTP Směrnici rozšiřuje osobní i věcnou působnost tohoto zákona. Doposud se ZVTS vztahuje pouze na vztahy mezi maloobchodními řetězci a jejich dodavateli potravin. Nově se má ZVTS vztahovat na veškeré vztahy mezi dodavateli a odběrateli po celé délce dodavatelsko-odběratelského řetězce, pokud má odběratel roční celosvětový obrat nejméně 2 mil. EUR. Jde o zpracovatele potravin, foodbrokery, výrobce či velkoobchodníky. Velmi zjednodušeně řečeno, vždy, když bude jednat s dodavatelem s nižším obratem, bude mít vůči němu významnou tržní sílu a musí dodržovat pravidla ZVTS. Nově by dle UTP směrnice neměli být chráněni dodavatelé s ročním celosvětovým obratem překračujícím 350 mil. EUR.

Nicméně do toho do jisté míry zasáhla Poslanecká sněmovna PČR, když novelu ZVTS přijala ve znění pozměňovacího návrhu, dle kterého mají významnou tržní sílu i odběratelé s ročním obratem na území České republiky překračujícím 5 mld. Kč. To znamená, že ve vztahu k obchodním řetězcům se dosavadní úprava významné tržní síly nikterak nemění, tj. podle ZVTS budou i nadále významnou tržní sílu vůči nadnárodním a ekonomicky podstatně silnějším dodavatelům. ÚOHS tak bude muset znovu revidovat svůj přístup, kdy od roku 2021 nestíhal ujednání odporující ZVTS s dodavateli s ročním obratem vyšším než 350 mil. EUR. Nově však touto úpravou budou postiženi i odběratelé na nižších stupních dodavatelsko-odběratelského řetězce, např. velcí zpracovatelé budou mít vůči velkým nadnárodním zemědělským podnikům významnou tržní sílu, nebo velkoobchodníci vůči velkým výrobcům.

Věcné rozšíření na zemědělské produkty pak znamená, že nově se bude ZVTS vztahovat např. i na živá a mrtvá zvířata, krmivo pro zvířata či květiny (včetně těch řezaných). Vychází se zde z přílohy č. 1 k SFEU.

V tomto světle se ÚOHS v rámci sektorového šetření díval na to, jak jsou uzavírány smlouvy mezi dodavateli a odběrateli na předcházejících stupních dodavatelsko-odběratelského řetězce. Mezi hlavní zjištění patří častý výskyt ústních dohod a nízké povědomí na těchto nižších stupních o tom, co lze z pohledu ZVTS považovat za písemnou smlouvu. Písemná smlouva mezi dodavatelem a odběratelem přitom musí být uzavřena ještě před zahájením dodávek, a to podle stávajícího ZVTS i ve znění novely. Zde tedy ÚOHS vidí zásadní nutnost změn.

Dalším významným zjištěním jsou nezřídka dlouhé lhůty splatnosti. Stávající verze ZVTS i jeho novela tuto lhůtu omezují na maximálně třicet dní. ÚOHS přitom zjistil, že v některých případech tyto lhůty dosahují až 120 dní. Dospěl také k závěru, že správně sjednané lhůty splatnosti si odběratelé patrně v praxi uměle prodlužovali. Takový postup identifikoval například v situaci, kdy smluvní úprava vede k umělému posunutí okamžiku převzetí zboží od dodavatele, resp. k faktickému zpoždění doručení faktury, od kterého se počítá 30 denní lhůta splatnosti.

Nově definované služby

Dalším velkým tématem zprávy ze sektorového šetření byla nová definice povolených úplatných služeb, které mohou odběratelé dodavatelům poskytovat. Nově totiž ÚOHS považuje za přípustné pouze ty služby, které souvisejí s nákupem a prodejem potravin. Doposud byly za služby související s nákupem a prodejem potravin chápány v zásadě veškeré služby, které odběratel poskytoval dodavateli. Nově ÚOHS považuje za souladné se ZVTS (v případě, kdy za ně musí dodavatel platit) pouze služby přímo materiálně související s nákupem a prodejem potravin. Při posuzování materiální souvislosti si ÚOHS klade dvě otázky: (i) Jsou tyto služby dle svého charakteru, obchodních zvyklostí a obvyklého chodu věcí v dané oblasti zpravidla poskytovány v souvislosti s nákupem a prodejem potravin? (ii) Má dodavatel z takových služeb skutečný materiální prospěch?

Ve světle těchto dvou kritérií ÚOHS blíže posuzoval dva typy služeb: inovativní způsoby předávání kmenových dat prostřednictvím GDSN provozované třetí stranou a nadstandardní zúčtovací služby. V případě praktického předávání kmenových dat prostřednictvím GDSN přitom ÚOHS překvapivě dospěl k závěru, že se jedná o službu pro dodavatele zbytnou, s tím, že tak může případně být i v rozporu se ZVTS. Mezi služby, které jsou z pohledu ÚOHS na hraně (a bude záležet na podmínkách poskytování), patří například finanční služby poskytované dodavateli odběratelem či jeho prostřednictvím třetí stranou (např. skonto či reverzní factoring) a právě šetřené nadstandardní zúčtovací služby.

Co nás tedy v dohledné době čeká?

Patrně hodně práce v podobě úpravy smluvní dokumentace ale i hledání nových koncepčních řešení. Bude nutné přizpůsobit smlouvy a způsob jejich uzavírání požadavkům (novelizovaného) ZVTS, bude nutno nově upravit smluvní podmínky a nově nastavit poskytování služeb dodavatelům. U celé řady odběratelů to bude zcela nová problematika, protože ZVTS a jeho dopady dosud nemuseli řešit. Aktuální situaci ohledně novely i její interpretace budeme i nadále monitorovat tak, abychom byli připraveni našim klientům kdykoli pomoci.