Sluchátka nasadila cenu a dostala přes uši (Přehled soutěžních událostí za duben a květen 2025)

Představujeme vám padesátý třetí díl informačního servisu přinášejícího zajímavosti ze světa soutěžního práva. Tentokrát se s Vámi podělíme o výběr událostí za duben a květen 2025, které nás zaujaly. 

Stejně jako v předchozích příspěvcích jsme i v tomto stáli před náročným úkolem vybrat pro vás z velkého množství případů ty nejzajímavější. Nakonec jsme se rozhodli zaměřit na protisoutěžní dohody, zejména na ty, s nimiž se český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zabývá nejčastěji: dohody o určování cen pro další prodej v distribučních vztazích a dohody o koordinaci účasti ve veřejných zakázkách (bid rigging). K tomu jsme přidali tři zajímavé a velmi dlouho trvající kartely v automobilovém a farmaceutickém odvětví, jakož i stanovisko generálního advokáta Emiliou k použití soutěžního práva na sportovní asociace.

Určování cen pro další prodej

Stíhání určování cen pro další prodej je stálou součástí činnosti ÚOHS, a ani v dubnu tomu nebylo jinak (a pokračuje v tom i nyní). Z tohoto důvodu, i když nesouhlasíme s přístupem ÚOHS v této oblasti, pravidelně doporučujeme našim klientům, aby revidovali svou cenovou politiku vůči distributorům a prodejcům.

V dubnu ÚOHS uložil pokutu 2,77 mil. Kč distributorovi krmiv pro domácí zvířata Miroslavu Weberovi za to, že se podílel na určování cen pro další prodej. Weber minimálně od začátku roku 2019 stanovoval svým prodejcům minimální maloobchodní ceny a jejich dodržování vymáhal prostřednictvím monitoringu a sankcí. Při stanovení výše pokuty ÚOHS zohlednil jeho relativně malou tržní sílu, omezený dopad na spotřebitele a aktivní spolupráci – včetně ukončení tohoto jednání, informování prodejců o jejich svobodě určovat ceny a zavedení soutěžního compliance programu. Ke snížení pokuty konečně přispělo i narovnání. Jedná se již o sedmý případ určování cen pro další prodej v odvětví krmiv pro domácí zvířata za poslední tři roky.

Dále pak ÚOHS v dubnu oznámil, že provedl místní šetření u výrobce her a papírenského zboží z důvodu podezření na určování cen pro další prodej.

Řecký soutěžní úřad uložil společnosti ATLANTA pokutu ve výši 127.314 EUR za to, že se na trhu s obilovinami určenými k přímé spotřebě podílela na určování cen pro další prodej. Porušení, které trvalo od března do srpna 2021, spočívalo v tom, že společnost ATLANTA prosazovala pevné maloobchodní ceny prostřednictvím dohod se supermarkety, které je z velké části dodržovaly. Případ byl vyřešen v rámci narovnání, díky čemuž byla společnosti ATLANTA snížena pokuta.

V květnu uložil německý soutěžní úřad společnostem Sennheiser a Sonova pokutu ve výši téměř 6 mil. EUR za účast na určování cen pro další prodej u prémiových sluchátek prodávaných pod značkou Sennheiser. Nejméně od roku 2015 do září 2022 společnost Sennheiser – a později po převzetí společnosti v roce 2022 společnost Sonova – koordinovala pevné maloobchodní ceny s autorizovanými prodejci v Německu, monitorovala ceny a tlačila na prodejce, aby je zvýšili, pokud klesly pod doporučenou úroveň. Přestože zaměstnanci společnosti Sennheiser prošli antimonopolním školením, používali kódovaný jazyk, aby toto jednání utajili. Společnosti při vyšetřování spolupracovaly, což vedlo k narovnání a snížení pokut.

Kartelové dohody v oblasti veřejných zakázek (bid rigging)

Soutěžní úřady věnují velkou pozornost koordinaci účasti ve veřejných zakázkách. Důvodem je, že často dochází k předražení zakázek, což vede k vyšším výdajům z veřejných rozpočtů. ÚOHS zároveň pravidelně informuje zadavatele, jejichž zakázky byly předmětem koordinace, o jejich právu na náhradu škody a nabízí jim v této věci svou podporu. Je proto nutné se takovým situacím vyvarovat a zavést interní politiku soutěžní compliance. Ostatně o dalším riziku spojeném s bid riggingovými dohodami (sankce v podobě zákazu plnění veřejných zakázek) jsme Vás informovali v minulém příspěvku.

Slovenský Protimonopolný úrad (PMÚ) uložil pěti soutěžitelům pokutu v celkové výši 360.000 EUR za kartel týkající se veřejné zakázky v oblasti robotiky. Kromě čtyř uchazečů, kteří koordinovali své nabídky, potrestal PMÚ i samotného zadavatele za úmyslnou manipulaci se zadávacím řízením. (Ostatně i ÚOHS chce trestat za bid rigging zadavatele v případě, že se na něm bude podílet.) Tři subjekty, včetně zadavatele, dostaly tříletý zákaz účasti ve veřejných zakázkách. Jednomu soutěžiteli PMÚ po přiznání se k účasti na kartelu uložil zákaz pouze na jeden rok. Dalšímu pak tento trest díky spolupráci a poskytnutí důkazů v rámci leniency programu odpustil zcela.

V květnu uložil německý soutěžní úřad sedmi společnostem zabývajícím se opravami silnic pokutu v celkové výši 10,5 mil. EUR za koordinaci účasti na zadávacích řízeních v letech 2016 až 2019. Společnosti se tajně dohodly na vítězích zakázek a předkládaly koordinované krycí nabídky v několika německých spolkových zemích. V některých případech byly okresy mezi společnosti rozděleny pomocí map a kontakty byly maskovány jako legitimní obchodní komunikace. Společnosti Bitunova GmbH soutěžní úřad snížil pokutu v rámci leniency programy. Všechny společnosti pak přistoupily na narovnání. S ohledem na skutečnost, že se jedná o bid rigging, který je v Německu trestný, byly do případu zapojeny i orgány činné v trestním řízení.

Recyklační kartel

V dubnu uložila Evropská komise (EK) 15 velkým výrobcům automobilů a Evropské asociaci výrobců automobilů (ACEA) pokutu v celkové výši 458 mil. EUR za účast na kartelu trvajícím 15 let a týkajícím se recyklace vozidel s ukončenou životností (End-of-Life Vehicle – ELV). Výrobci se dohodli, že nebudou platit demontážním firmám a nebudou propagovat, jak velká část vozidel s ukončenou životností nebo nových vozidel je recyklovatelná nebo obsahuje recyklované materiály, čímž klamali spotřebitele. Společnost Mercedes-Benz se vyhnula pokutě tím, že kartel EK ohlásila, zatímco ostatní výrobci, včetně společností Volkswagen, Renault-Nissan a Ford, přiznali svou účast a přistoupili na narovnání. Tento případ je zajímavý ještě tím, že představuje největší případ narovnání v historii EK a byl koordinován s britským soutěžním úřadem.

Kartely v oblasti léčiv

V dubnu uložil belgický soutěžní úřad farmaceutickým společnostem Johnson & Johnson Consumer, Boehringer Ingelheim a Haleon pokutu v celkové výši přesahující 11,2 mil. EUR za to, že se po dobu 15 let domlouvaly na protisoutěžním systému category managementu. Společnosti společně kontrolovaly umístění volně prodejných léčiv ve vybraných belgických lékárnách, přičemž upřednostňovaly své vlastní výrobky a vylučovaly konkurenty prostřednictvím tvorby a provádění planogramů. Všechny společnosti přiznaly svou účast a se soutěžním úřadem uzavřely dohodu o narovnání, díky čemuž jim byla pokuta snížena o 10 %.

V dubnu také uložil švýcarský soutěžní úřad šesti farmaceutickým společnostem (Boehringer Ingelheim, Alkaloids of Australia, Alkaloids Corporation, Alchem, C2 PHARMA, Linnea und Transo-Pharm) pokutu ve výši přibližně 600.000 CHF (cca 636.600 EUR) za to, že se v letech 2005 až 2019 domlouvaly na stanovení cen a přidělování kvót na léčivou látku butylskopolamin-bromid (SNBB). V rámci leniency programu soutěžní úřad společnosti C2 PHARMA za odhalení kartelu pokutu zcela odpustil, zatímco dalším dvěma, společnostem Transo-Pharm a Linnea, pokutu snížil za poskytnutí dalších důkazů. Již dříve (v roce 2023) za tento kartel uložila EK pokutu celkové výši 13,4 mil. EUR.

Sportovní asociace

Sportovními asociacemi a soutěžním právem se v květnu zabýval Generální advokát Nicholas Emiliou. Uvedl, že sportovní asociace sice mají autonomii, ale jejich samoregulace je omezená, pokud významně ovlivňuje oblasti, které upravuje právo EU, jako je hospodářská soutěž, volný pohyb a ochrana údajů. Ve třech případech souvisejících s fotbalem (RRC Sports, ROGON a Tondela) zdůraznil, že pravidla EU se vztahují na hospodářské činnosti – a to i ve sportu – a že výjimky se uplatňují pouze tehdy, pokud jsou účinky na vnitřní trh minimální. Sportovní výjimky by měly být vykládány velmi úzce.

Generální advokát mimo jiné konstatoval, že regulace ovlivňující subjekty, jako jsou fotbaloví agenti (RRC Sports), jsou obecně povoleny, ale musí být odůvodněny, pokud mají znatelné protisoutěžní účinky. Tato zdůvodnění musí splňovat normy EU týkající se legitimity, přiměřenosti a účinnosti.

Dále také uvedl, že dohoda o nepřebírání zaměstnanců (no-poach) uzavřená portugalskými fotbalovými kluby během pandemie COVID-19 (Tondela), jejímž cílem bylo zabránit najímání hráčů, kteří jednostranně ukončili své smlouvy, by neměla být automaticky považována za protisoutěžní, pokud jejím skutečným účelem bylo zachovat spravedlivost a integritu soutěže.