Zákaz plnění zakázek v Česku opět na scéně (Přehled soutěžních událostí za leden až březen 2025)

Představujeme vám padesátý druhý díl informačního servisu přinášejícího zajímavosti ze světa soutěžního práva. Tentokrát se s vámi podělíme o výběr událostí za leden až březen 2025, které nás zaujaly. 

V prvním čtvrtletí roku 2025 byla činnost soutěžních úřadů různorodá, proto jsme se zaměřili na případy, které ilustrují určitý trend v jejich aktivitách: Soutěžní úřady se stále častěji zabývají dohodami soutěžitelů (ne nutně přímých konkurentů) o nepřetahování pracovníků a jejich odměňování. Pokračuje taky jejich zájem o činnost podnikatelských sdružení a určování cen pro další prodej ze strany výrobců/distributorů. V oblasti zneužití dominantního postavení je nadále zkoumána činnost digitálních platforem, a to i přesto, že DMA funguje již více než rok. Důležité pak je, že se v Česku vrátil na scénu zákaz plnění veřejných zakázek jako sankce za zakázané dohody při zadávacích řízeních.

Dohody na pracovních trzích

Boj proti dohodám ovlivňujícím soutěž na pracovních trzích se pomalu, ale jistě stává součástí repertoáru soutěžních úřadů. Alespoň tak to vypadá z pohledu prvního čtvrtletí roku 2025.

V únoru uložil portugalský soutěžní úřad společnosti Inetum pokutu ve výši 3 mil. EUR za to, že se třemi dalšími společnostmi poskytujícími digitální služby uzavřela dohodu narušující soutěž na pracovním trhu. Společnosti se dohodly, že nebudou oslovovat ani přijímat zaměstnance, zejména technologické konzultanty, z ostatních společností zapojených do dohody. Podle soutěžního úřadu tím rozdělily trh práce a omezily mobilitu pracovníků. Ostatním třem společnostem již portugalský soutěžní úřad uložil pokutu dříve, a to na základě dohody o narovnání. Pouze společnost Inetum se k údajnému protiprávnímu jednání nepřiznala, a tak úřad dořešil případ až nyní.

V březnu uložil britský soutěžní úřad společnostem BT Group, IMG Media, ITV a BBC pokutu ve výši 4,2 mil. GBP za sdílení informací o odměnách externích pracovníků, včetně denních sazeb a zvyšování odměn. Na výměně informací se podílela také společnost Sky UK. Pokutě se však vyhnula tím, že o dohodě informovala soutěžní úřad – podala leniency žádost. Dotyčné mediální společnosti často využívají externí pracovníky k tvorbě a vysílání sportovního obsahu (zejména při významných fotbalových a ragbyových zápasech). Aby se vyhnuly cenovým válkám, slaďovaly a porovnávaly své sazby za práci externistů.

Další dohody mezi konkurenty

Hned počátkem ledna český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil historicky teprve druhý zákaz plnění veřejných zakázek, který může být sankcí v případě kartelů týkajících se veřejných zakázek (bid rigging). Tento dosud nízký počet případů je dán tím, že až do července 2023 se zákazu mohli soutěžitelé vyhnout buď úspěšnou žádostí o leniency nebo přistoupením na narovnání. Od roku 2023 se zákazu vyhnou už pouze žadatelé o leniency. V případě narovnání se pouze zkrátí maximální možná délka uložení zákazu, a to na nejvýše jeden rok. ÚOHS očekává, že tato změna zvýší počet žádostí o leniency.

Za bid rigging pak ÚOHS uložil pokutu společnostem Finezza facility a REK SYSTEM – oběma ve výši 1,068 mil. Kč, což představovalo cca 10 % hodnoty zakázky, které se dohoda týkala. Cílem dohody bylo zajistit, aby zakázku získala Finezza facility. Na možnost, že zde mohlo dojít koordinaci, přitom ÚOHS upozornil přímo zadavatel. ÚOHS vedle pokuty uložil Finezza facility ještě zákaz plnění zakázek (ze zveřejněné zprávy není zřejmé, na jak dlouhé období). U REK SYSTEM k zákazu nepřistoupil, protože po vyhodnocení její ekonomické a finanční situace dospěl k závěru, že souběžné uložení pokuty a zákazu plnění zakázek by pro společnost mělo likvidační charakter.

V prvním čtvrtletí se soutěžní úřady také více zabývaly činností podnikatelských sdružení, což ukazuje, že se o ně soutěžní úřady i nadále intenzivně zajímají. Soutěžní úřady, včetně ÚOHS, přitom mají často pravomoc sankcionovat nejen samotné sdružení, ale i jeho členy. Zároveň členové ručí za zaplacení pokuty, jejíž maximální výše se odvíjí od součtu obratů členů sdružení.

ÚOHS v rámci své soutěžní advokacie upozornil Český svaz mlékárenský, že jím provedená cenová signalizace může představovat zakázaný cenový kartel. V článku pro deník Právo totiž předseda tohoto svazu uvedl, že čtvrtka másla by neměla stát méně než 60 Kč a že nižší ceny deformují trh.

Belgický soutěžní úřad přijal závazky navržené sdružením zpracovatelů a obchodníků s bramborami Belgapom. Sdružení zveřejňovalo týdenní cenový index (notaci), který odráží nejpoužívanější nákupní ceny brambor. Soutěžní úřad uznal, že notace snižuje nejistotu vyplývající z volatility cen brambor jak pro pěstitele, tak pro zpracovatele. Rovněž kompenzuje nedostatečnou transparentnost a informační asymetrii na fyzickém trhu s bramborami. Na druhé straně zvyšuje transparentnost nákupních strategií zpracovatelů a umožňuje jim koordinovat nákupní ceny. Na základě těchto úvah soutěžní úřad nakonec přijal závazky sdružení Belgapom, podle nichž budou informace o nákupních cenách shromažďovány a zpřístupňovány v agregované a anonymizované podobě prostřednictvím digitální platformy.

Dánský soutěžní úřad se pak zabýval případem Botex, což je sdružení nezávislých maloobchodníků specializujících se na bytový textil, které nejméně dvanáct let omezovalo svobodu svých členů inzerovat v zeměpisných oblastech, kde působil jiný člen sdružení. Přestože mezi členy sdružení Botex existovala dohoda o společném nákupu a jejich prodejny fungovaly pod stejnou značkou, nic to podle soutěžního úřadu nezměnilo na skutečnosti, že zůstali konkurenty. Soutěžní úřad nařídil členům sdružení Botex, aby jednání ukončili, a podal k soudu návrh na uložení pokuty.

Zakázané distribuční dohody

Soutěžní úřady pokračují v potírání určování cen pro další prodej i v roce 2025. V prvním čtvrtletí se zaměřily mj. na distributory krmiv pro domácí zvířata.

V lednu polský soutěžní úřad uložil společnosti Empire Brands pokutu ve výši 352.821 PLN (cca 82.656 EUR) a jejím dvěma manažerům ve výši 82.250 PLN (cca 19.268 EUR) a 39.000 PLN (cca 9.136 EUR) za stanovování minimálních cen při online prodeji krmiva pro domácí zvířata. Firma Empire Brands také kontrolovala dodržování těchto cen.

V březnu uložil ÚOHS společnosti Hájek Pet Food pokutu ve výši 3,5 mil. Kč za stanovování maloobchodních cen krmiv pro psy a kočky a zákaz prodeje těchto výrobků za nižší ceny. Společnost dodržování určených cen maloobchodními prodejci kontrolovala a zvýšení cen vymáhala pod hrozbou sankcí.

Nizozemský soutěžní úřad zatím nezahájil řízení, ale pouze vydal varování devíti společnostem dodávajícím krmivo pro psy, které údajně ovlivňovaly prodejní ceny svých výrobků prodávaných ve specializovaných obchodech, čímž prý uměle udržovaly vysoké ceny. K určování cen docházelo jak přímo, tak prostřednictvím velkoobchodníků. Soutěžní úřad nyní sleduje, zda dodavatelé krmiv pro psy dodržují jeho varování. Podle úřadu je trh s krmivy pro domácí mazlíčky náchylný k určování cen pro další prodej, protože majitelé psů chtějí pro své mazlíčky to nejlepší a jsou ochotni za to zaplatit vyšší cenu.

ÚOHS v březnu rovněž uveřejnil svůj první letošní informační list, tentokrát o vertikálních dohodách, v němž se věnuje zejména určování cen pro další prodej. ÚOHS v něm mimo jiné výslovně uvádí, že určování cen pro další prodej může mít pozitivní vliv na soutěž. Důkazní břemeno je však na straně dodavatele. Současně uvádí čtyři příklady, kdy může k pozitivním účinkům dojít: (i) zavádění nového výrobku (pobídka pro prodejce, aby lépe reflektovali zájem výrobce na propagaci výrobku); (ii) uspořádání koordinované kampaně s nízkými cenami (dva až šest týdnů); (iii) zabránění poškození pověsti výrobku (předcházení situaci, kdy by prodejce záměrně prodával výrobek se ztrátou, což by mohlo vést ke snížení celkové poptávky po výrobku); a (iv) poskytování dodatečných předprodejních služeb u (zejména) složitých výrobků (zajištění dostatečné marže pro prodejce jako pobídka k investicím do poskytování kvalitních předprodejních služeb).

To, že ÚOHS uznává, že existují prosoutěžní efekty určování cen pro další prodej, je povzbuzující. Tím, že to takto sepsal, se zavázal tyto prosoutěžní efekty uznávat. Až jednou bude některý dodavatel argumentovat přínosy určování cen pro další prodej, uvidíme, jak vážně tuto změnu ÚOHS myslel.

Soutěžněprávní problémy v distribučních dohodách však nevznikají pouze v souvislosti s prodejními cenami. Mohou se objevit také například v souvislosti s dohodami o výhradní distribuci.

Společnost Beevers Kaas uzavřela s nizozemským výrobcem sýrů Cono dohodu o výhradní distribuci sýru Beemster v Belgii a Lucembursku. Současně však společnost Cono dodávala sýr Beemster v Nizozemsku maloobchodníkovi Ahold Delhaize, který má supermarkety i v Belgii a prodával sýr Beemster i tam. Společnost Beevers Kaas tvrdila, že podle soutěžních pravidel o výhradní distribuci by ji společnost Cono na výhradních územích měla chránit před aktivním prodejem jiných maloobchodníků, a domáhala se toho i u soudu. Spor se dostal až k Soudnímu dvoru EU. V lednu se k věci vyjádřila generální advokátka Medina. Podle ní je výrobce/dodavatel povinen chránit výhradního distributora před dodávkami od jeho ostatních distributorů pouze tehdy, pokud dohody o výhradní distribuci skutečně podněcují výhradního distributora, aby investoval do svých prodejních aktivit na výhradním území. Tato podmínka je navíc podle generální advokátky Mediny splněna pouze tehdy, pokud ostatní distributoři výslovně nebo mlčky akceptují zákaz aktivního prodeje na výhradním území.

Zneužití dominantního postavení digitálními platformami

V prvním čtvrtletí došlo také k několika prohrám u BigTech podniků. Zajímavé byly dva případy řešené národními soutěžními úřady týkající se operačních systémů Google a Apple jako platforem pro aplikace třetích osob.

Soudní dvůr konstatoval, v případě platformy Android Auto, že odmítnutí dominantního soutěžitele (Googe) umožnit interoperabilitu své platformy s aplikací jiného soutěžitele, která by se přístupem k platformě stala atraktivnější, může být zneužitím dominantního postavení. V projednávaném případě Google odmítl integrovat aplikaci JuicePass společnosti Enel X Italia do svého automobilového systému Android Auto. Enel X Italia provozuje 60 % všech dobíjecích stanic pro elektromobily v Itálii. V roce 2018 spustila zmíněnou aplikaci JuicePass, které umožňuje řidičům najít a rezervovat dobíjecí stanice. Google však odmítl učinit jakékoli kroky k tomu, aby aplikace spolupracovala s Android Auto, což by řidičům umožnilo zobrazit aplikaci na palubní obrazovce. Za to mu italský soutěžní úřad uložil pokutu ve výši 102 mil. EUR. Google pokutu napadl před soudem, který předložil Soudnímu dvoru EU předběžnou otázku. Ten své rozhodnutí založil na tom, že ke zneužití může dojít i v případě, že platforma není nezbytná pro podnikání soutěžitele, který k ní chce získat přístup. Může tomu tak být v případě, kdy byla platforma vyvinuta za účelem umožnit její využití třetím osobám a její využití zvyšuje atraktivitu produktů nabízených těmito třetími osobami.

Koncem března pak francouzský soutěžní úřad uložil Apple pokutu ve výši 150 mil. EUR za excesivní pravidla pro distribuci mobilních aplikací v operačních systémech iOS a iPadOS. Zneužití se týkalo rámce Apple pro sledování uživatelů prostřednictvím (App Tracking Transparency), který soutěžní úřad shledal příliš přísným. Rámec spočívá ve vyskakovacích oknech, která uživatele při používání aplikace žádají o souhlas s jeho sledováním. Podle úřadu není cíl tohoto systému (ochrana osobních údajů uživatelů) sám o sobě problematický. Za problematický však považoval způsob, jakým je praktikován, neboť ten není nezbytný ani přiměřený svému cíli. Soutěžní úřad se domnívá, že vydavatelům aplikací a poskytovatelům reklamních služeb způsobuje jednoznačnou ekonomickou újmu. Rovněž narušuje neutralitu rámce tím, že znevýhodňuje menší vydavatele, kteří na rozdíl od velkých vertikálně integrovaných platforem, jako je Apple, při financování svého podnikání do značné míry spoléhají na sběr údajů třetích stran.