Dovolená spolupráce? Nebo zakázaná dohoda? (Přehled soutěžních událostí za listopad 2024)

Představujeme vám padesátý první díl informačního servisu přinášejícího zajímavosti ze světa soutěžního práva. Tentokrát se s vámi podělíme o výběr událostí v listopadu 2024, které nás zaujaly.

Letos pod antimonopolním vánočním stromkem najdete zakázaná ujednání v distribučních smlouvách, která nejsou určováním cen pro další prodej, prosvištíme tipy, jak (ne)zneužívat dominantní postavení, a připomeneme si meze dovolené spolupráce mezi konkurenty.

Spolupráce mezi konkurenty je vždy podezřelá

Něco v tom smyslu říkal už Adam Smith. Pro nás je důležitější, že taková spolupráce nemusí být nutně v rozporu se soutěžním právem. Existuje celá řada výjimek, kdy soutěžní právo za určitých podmínek spolupráci konkurentů umožňuje – např. společný nákup, společný prodej, stanovování standardů pro daný sektor v rámci sdružení apod.

Německý soutěžní úřad zkoumal spolupráci mezi Heinrich Bauer Verlag (Bauer) a RTL Deutschland (RTL) při nabízení reklamního prostoru v časopisech prostřednictvím AdAlliance. Jak Bauer, tak RTL mají ve svém portfoliu populární časopisy o jídle a pití, domácnosti a tituly pro ženy. Vzájemnou spoluprací získají významný podíl na trhu, což může oslabit vyjednávací pozici některých inzerentů. Na druhou stranu jednotlivé časopisy Bauer a RTL nejsou blízkými konkurenty a na trhu existuje další významný hráč, Burda. Soutěžní úřad se proto rozhodl spolupráci tolerovat. Ve smlouvě o spolupráci si však vymínil významné úpravy, zejména pokud jde o možnost samostatného stanovování ceny za inzerci nebo omezení výměny informací.

Evropská komise (EK) naopak uložila pokutu v celkové výši 5,7 mil. EUR za nastavení spolupráce mezi společností Pierre Cardin a výrobcem pánských oděvů Ahlers. Pierre Cardin poskytuje licence na výrobu a prodej oděvů této značky. Společnost Ahlers je největším držitelem této licence v EHP. Strany se společně dohodly, že Pierre Cardin zakáže ostatním držitelům licence a zákazníkům prodávat oděvy značky Pierre Cardin mimo jim přidělené území, a to jak offline, tak online. Současně jim měl Pierre Cardin zakázat dodávat oděvy maloobchodníkům, kteří je prodávají spotřebitelům za nízké ceny, tedy zejména diskontním prodejnám. Cílem bylo poskytnout Ahlers absolutní územní ochranu v zemích, pro které od Pierre Cardin získal licenci, a současně zajistit, aby se luxusní oděvy značky Pierre Cardin neprodávaly za nízké ceny. Taková omezení přeshraničního obchodu totiž, podle EK, umožňují výrobcům a dodavatelům udržovat uměle vysoké ceny na vnitrostátních trzích.

Různá sdružení a komory představují v zásadě dovolenou a do jisté míry nutnou spolupráci konkurentů. Podléhají však soutěžnímu právu a hrozbě pokut za dohody narušující hospodářskou soutěž – obvykle formou rozhodnutí orgánů sdružení.

Litevský Nejvyšší soud v listopadu potvrdil rozhodnutí tamního soutěžního úřadu o pokutě Notářské komoře (88.400 EUR) a osmi členům jejího předsednictva (100-20.800 EUR v závislosti na jejich příjmech) za stanovení výše odměn za notářské úkony a jejich výpočtu. Portugalský soutěžní úřad pak vydal sdělení výhrad vůči sdružení poskytovatelů poradenských služeb pro architektonické a inženýrské projekty. Toto sdružení mělo přijmout a zveřejnit ceníky, které obsahovaly minimální ceny za služby jeho členů, které sloužily jako referenční ceny pro celý portugalský trh. Tyto ceníky přitom fungovaly na trhu již od roku 1994.

Problematická spolupráce při distribuci

Jak naši pravidelní čtenáři vědí, evropské soutěžní úřady přijímají rozhodnutí o určování cen pro další prodej téměř každý měsíc. V listopadu však vydaly i další zajímavá rozhodnutí týkající se distribučních dohod, kterým jsme tentokrát dali přednost. Týkají se totiž velmi důležitých aspektů distribuce produktů.

První případ, který bychom rádi zmínili, se týká systému selektivní distribuce. Pokud je správně nastaven, nepředstavuje soutěžněprávní problém. Správné nastavení však obvykle vyžaduje pomoc soutěžních právníků. V opačném případě riskuje výrobce/distributor vysokou pokutu nebo žalobu na náhradu škody. 

Distributor obuvi Deckers přestal dodávat běžecké boty značky HOKA maloobchodnímu prodejci Up & Running, protože je tento prodejce prodával se slevou na svých neautorizovaných internetových stránkách. Deckers argumentoval tím, že webové stránky nesplňují kritéria jeho systému selektivní distribuce. Prodejce Up & Running však podal žalobu na náhradu škody k britskému soutěžnímu soudu (Competition Appeal Tribunal). Ten dal prodejci Up & Running za pravdu a shledal, že systém selektivní distribuce Deckers porušuje soutěžní právo, protože selektivní kritéria nebyla dostatečně transparentní a byla uplatňována diskriminačním způsobem. Soud současně konstatoval, že jediným účelem selektivního distribučního systému bylo omezování cenové soutěže a nikoli propagace značky HOKA. V případě, že zvažujete zavedení selektivního distribučního systému, rádi Vám s tím pomůžeme.

Slovenský Protimonopolný úrad (PMÚ) se zabýval otázkou ujednání o exkluzivitě ve smlouvách mezi poskytovatelem doručovacích služeb Packeta Slovakia a výdejními místy pro doručování balíků. Ujednání spočívalo v tom, že výdejní místo (většinou menší prodejny/provozy) nesmělo být výdejním místem pro konkurenční doručovací služby – jinak jim hrozila smluvní pokuta. To ztěžovalo konkurentům přístup k několika málo dostupným výdejním místům, a tím omezovalo soutěž na trhu doručovacích služeb. Namísto uložení pokuty však PMÚ přijal závazky, v nichž Packeta slíbila zrušit předmětné ujednání a umožnit konkurenci přístup k výdejním místům. Obdobný případ řešil na začátku roku i ÚOHS.

Jak (ne)zneužívat dominantní postavení – pokračování

Navazujeme na říjnové vydání soutěžního blogu a představujeme zde další příklady, jak lze zneužívat dominantní postavení (a čeho by se tedy soutěžitelé v dominantním postavení měli vyvarovat).

EK uložila Meta pokutu ve výši 797,72 mil. EUR (což je ve srovnání s dalšími podniky z kategorie BigTech ještě relativně nízká pokuta) za zneužití dominantního postavení na trzích osobních sociálních sítí a online zobrazování reklamy na sociálních médiích. Podle EK vázala Meta přístup ke své inzertní službě Marketplace na svou službu sociální sítě Facebook: Všichni uživatelé sítě Facebook mají automatický přístup k Marketplace a jsou mu pravidelně vystavováni, ať chtějí, nebo ne. To dává Meta významnou výhodu oproti ostatním poskytovatelům reklamy na sociálních sítích, kteří by mohli být vytlačeni z trhu. Kromě toho měla Meta jednostranně stanovovat konkurenčním poskytovatelům inzertních služeb, kteří využívají platformy Meta (Facebook, Instagram) nepřiměřené podmínky. Díky nim mohla Meta využívat údaje o inzerci konkurence pro svou službu Marketplace.

Dalším případem týkajícím se přístupu k údajům se zabýval rumunský soutěžní úřad. Provedl místní šetření v prostorách Národního ústavu pro hydrologii a vodní hospodářství. Podle soutěžního úřadu má tato instituce dominantní postavení na trhu poskytování hydrologických údajů. Je jediným subjektem, který je schopen poskytovat údaje potřebné pro ekologické studie vodních průtoků. Zároveň tyto studie sám zajišťuje. Podle soutěžního úřadu ústav údajně omezil přístup konkurentů ke své hydrologické databázi, čímž vyloučil hospodářskou soutěž na trhu studií vodních průtoků. 

Pokud by se podezření potvrdilo, jednalo by se o typický příklad omezování přístupu ke klíčovému zařízení (essential facility). Jenže tím klíčovým zařízením nebude fyzická infrastruktura, jak jsme zvyklí, ale data. Nejedná se však o zcela nový případ. Již dříve například uložil ÚOHS pokutu CHAPS za odepření přístupu k aktualizovaným údajům o jízdních řádech.

Příliš vysoké ceny obecně nejsou soutěžními úřady stíhány příliš často. Do jejich hledáčku se excesivní ceny dostanou obvykle tehdy, když je jejich nekalost do očí bijící a postihuje zranitelné zákazníky. Jinými slovy, většinou se jedná o trhy s léčivy, kdy obětí excesivních cen jsou pacienti a veřejné systémy zdravotního pojištění.

V listopadu konstatoval britský soutěžní soud (Competition Appeal Tribunal), že společnosti Pfizer a Flynn zneužily své dominantní postavení na trhu s lékem na epilepsii (kapsle fenytoinu sodného). Podle britského soutěžního úřadu, jehož rozhodnutí soud přezkoumával, vzrostly ceny tohoto léku během čtyř let o 780-1.200 %. Soud konstatoval, že se Pfizer a Flynn chovaly neopodstatněným a oportunistickým, jedním slovem nekalým, způsobem. Za to jim byla uložena pokuta v celkové výši 69 mil. GBP.

Pokud jde o zneužívání dominantního postavení ze strany svazů, naprostá většina případů, kterými se na tomto fóru zabýváme, se týká sportovních svazů (o ISU, FIFA, UEFA atd. jsme již psali). Pravidla svazů omezující hospodářskou soutěž/konkurenční svazy však nejsou pouze doménou sportu. 

V současné době se takovým případem zabývá polský soutěžní úřad. Vyšetřuje Polský kynologický svaz pro možné zneužití dominantního postavení. Jedná se o nejstarší a jeden z největších polských kynologických svazů a jediného polského člena Mezinárodní kynologické federace (FCI). Zneužití se údajně dopustil tím, že bránil svým členům ve vstupu do jiných kynologických organizací, se kterými Polský kynologický svaz nebo FCI nespolupracují. Stejně tak členové nemohli provádět chov společně s jinými organizacemi a účastnit se akcí (včetně výstav, soutěží a výcviku) pořádaných těmito organizacemi. Podle soutěžního úřadu by tato pravidla mohla členům jiných organizací zabránit v nákupu čistokrevných psů pro chovatelské účely a snížit příjmy těchto organizací.