Dekorativní pozadí stránky

Co přinesla změna vedení ÚOHS?

Co přinesla změna vedení ÚOHS?

Deklarovaným cílem Petra Mlsny, třiačtyřicetiletého právníka s bohatými zkušenosti s působením ve vysokých státních funkcích, je navrátit Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) dobrou pověst.

Petr Mlsna rovněž klade důraz na posílení významu soutěžního práva v rámci působnosti ÚOHS. Jedná se o vítaný krok. V posledních letech byl totiž hlavní viditelnou prioritou ÚOHS dohled nad zadáváním veřejných zakázek. Spolu s tím došlo také k výměně místopředsedy ÚOHS pro hospodářskou soutěž. Místo Hynka Broma, který tuto funkci zastával od roku 2015, byl do funkce jmenován Kamil Nejezchleb. Právník, ekonom a dlouholetý zaměstnanec ÚOHS.

Již nyní můžeme pozorovat praktické důsledky těchto personálních změn. Jak se mění prosazování soutěžního práva a soutěžněprávní politika ÚOHS, který v roce 2021 oslavil 30. výročí svého vzniku?

ÚOHS od začátku Mlsnova působení provádí více intervencí a je viditelnější v médiích. Jeho nejvyšší vedení se pravidelně zúčastňuje odborných konferencí a seminářů. ÚOHS rovněž aktivněji komunikuje na sociálních sítích, zveřejňuje více tiskových zpráv, informuje o svých prvoinstančních rozhodnutích a umožňuje k nim přístup třetím stranám. To je důležité zejména pro podniky nebo spotřebitele, kteří zvažují podání žaloby na náhradu škody vzniklé porušením soutěžního práva.

Soukromoprávní vymáhání soutěžního práva stále není v Česku rozšířené. Zatím existují pouze jednotky případů. Důvodů je pravděpodobně několik. Od neexistující tradice soudních sporů v této oblasti, přes nezkušenost soudů, až po vysoké finanční náklady spojené s vedením těchto sporů.

Pod vedením Petra Rafaje se ÚOHS k podpoře soukromoprávního vymáhání soutěžního práva stavěl spíše skepticky. Důvodem byla zřejmě obava z ohrožení veřejnoprávního vymáhání a snížení účinnosti programu shovívavosti (též známého jako leniency program) nebo institutu narovnání. Aktivita nového vedení v této oblasti nás proto velmi zaujala. Petr Mlsna zahájil iniciativu, jejímž cílem je upozornit orgány veřejné moci na to, že mají za povinnost vymáhat škody způsobené protisoutěžním jednáním. V případě, že ÚOHS vydá pravomocné rozhodnutí o kartelové dohodě, navíc osloví poškozený subjekt a aktivně jej upozorní na možnost, příp. povinnost, podat civilní žalobu na náhradu škody. Uvidíme, zda tato iniciativa posílí význam soukromoprávního vymáhání soutěžního práva v Česku.

Po několika letech se ÚOHS vrátil k provádění sektorových šetření. Letos na jaře zahájil šetření zaměřené na distribuci léčiv (podrobněji zde). Odůvodňuje to tím, že z této oblasti obdržel mnoho podnětů, které vyvolávají obavy o narušené soutěži na těchto trzích. V této fázi předběžného šetření však lze jen obtížně předvídat, zda ÚOHS následně zahájí šetření jednotlivých výrobců anebo distributorů léčiv.

ÚOHS zpřísňuje ukládané sankce. Poprvé v historii ÚOHS předseda potvrdil pokutu ve výši zákonného limitu 10 % obratu soutěžitele za poslední ukončené účetní období. Šlo o případ určování cen pro další prodej, o kterém jsme se více a v kontextu aktuálních zpráv rozepsali na platformě Distribution Law Center. ÚOHS rovněž poprvé uložil v kauze bid-riggingu (koordinace postupu ve výběrových řízeních) sankci spočívající v zákazu plnění veřejných zakázek (známou též jako blacklisting). Ačkoli ÚOHS obvykle počítává pokuty z hodnoty dotčené veřejné zakázky (standardně při tom jako relevantní uvažuje cenu vítězné nabídky, byť zkartelizovanou), v některých případech bid-riggingu neváhá uložit pokutu z celého obratu soutěžitele. Petr Mlsna totiž zastává názor, že kartely jsou zločin (často na veřejných rozpočtech) a jako takové musí být ze strany ÚOHS přísně trestány.

Je zřejmé, že změny ve vedení ÚOHS vedly k posílení významu soutěžněprávní politiky a ke změně priorit samotného ÚOHS. Teprve čas ukáže, zda tyto změny povedou k efektivnějšímu vymáhání soutěžního práva, zda se dočkáme více odhalených případů kartelů či zneužití dominantního postavení, zda bude protisoutěžní jednání přísně trestáno a zda bude ve větší míře využíváno soukromoprávní vymáhání soutěžního práva. Odhadujeme však, že se pod vedením Petra Mlsny těchto změn dočkáme.

 

Zdroje článku

Související články
Štvát manažery proti svým firmám? Opatrně s tím
Robert Neruda

Štvát manažery proti svým firmám? Opatrně s tím

Český soutěžní úřad plánuje zavést osobní správní odpovědnost manažerů za kartely. Ti by zároveň mohli samostatně podávat žádost o leniency. Myslím si, že to druhé není dobrý nápad a v této úvaze se Vám pokusím vysvětlit proč.
Dohody na pracovním trhu: od osvěty k vymáhání
Robert Neruda, Petra Joanna Pipková

Dohody na pracovním trhu: od osvěty k vymáhání

Tento příspěvek je dalším dílem naší série o tématech probíraných na zářijovém setkání Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s Komisí pro hospodářskou soutěž ICC. Do popředí zájmu soutěžních úřadů se totiž dostává další, relativně nové téma – dohody omezující soutěž na pracovním trhu.
Nové riziko pro manažery: odpovědnost za kartely
Robert Neruda, Petra Joanna Pipková

Nové riziko pro manažery: odpovědnost za kartely

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) představil nedávno plán na zavedení pravděpodobně nejcitlivější změny v historii českého soutěžního práva. Chce zavést osobní odpovědnost fyzických osob za účast na kartelových dohodách. Pokud bude návrh přijat, budou manažeři čelit zcela novému riziku. Co