Obsah metodiky
Navrhovaná metodika má za cíl sjednotit budoucí postup inspektorů v návaznosti na navrhovanou novelu zákona o potravinách, která by měla zakazovat uvádět na trh potraviny „označené zdánlivě totožně s potravinou uváděnou na trh v jiném členském státě Evropské unie, ačkoliv potravina uváděná na trh v České republice má odlišné složení nebo vlastnosti“. Metodika za „podstatnou odlišnost“ považuje např. rozdílnou složku či rozdílný podíl některé z primárních složek. Za objektivní faktor pro zdůvodnění odlišné kvality mezi potravinami hodlá SZPI v některých případech považovat dostupnost/sezónnost surovin, regionální chuťové preference spotřebitelů nebo odlišnou gramáž či velikost obalu. Níže uvádíme několik konkrétních oblastí, která na současném znění metodiky považujeme za nejproblematičtější.
Absence postupu kontroly dvojí kvality potravin
Ačkoliv se metodika nazývá „Základní principy kontroly dvojí kvality potravin“, vůbec se nezabývá otázkou, jakým způsobem bude kontrola dvojí kvality potravin probíhat. Jakým způsobem budou potraviny pro účel kontroly z jednotlivých členských států obstarávány? Na základě čeho vůbec SZPI zjistí, že se daný výrobek v jiném členském státě prodává? Jakým způsobem bude objektivně posuzovat regionální chuťové preference spotřebitelů a jejich intenzitu, na které se dovolávají výrobci již dnes? Na tyto otázky metodika neodpovídá.
Nereálné příklady informování spotřebitele
SZPI uvádí, že pokud bude spotřebitel „dostatečně informován o rozdílech“ mezi potravinami, SZPI tuto skutečnost při kontrole zohlední. Za tímto účelem metodika obsahuje různé příklady informování spotřebitele na obalech výrobků. Jakékoliv aktualizace obalů však představují obrovskou finanční a administrativní zátěž, která zabere provozovateli potravinářského podniku mnoho času a úsilí. Představa soustavy prohlášení (disclaimerů) na obalech je tak odtržená od praxe, zejména pokud by hrozilo, že by některá část obalu měla být pravidelně aktualizována.
Za zvláštní situaci pak považujeme tzv. „reformulace, neboli dobrovolné strategie zaměřené na zlepšení přístupu ke zdravým a výživným potravinám“, tedy zavádění či testování upravené receptury v jednotlivých členských státech. Takové situace jsou metodikou považovány za objektivní faktor, který SZPI zohlední. Není však zřejmé, po jak dlouhou dobu bude možno recepturu v jednotlivých členských státech testovat a zda praxe nepovede k tomu, že disclaimer o reformulaci bude pro jistotu na obale uveden vždy.
Pokud však požadavky SZPI v praxi povedou k tomu, že na obalu se objeví nicneříkající obecný disclaimer, který nebude nutné dále aktualizovat, nelze to považovat za jakékoli zlepšení pozice spotřebitele.
Absence následků porušení zákazu dvojí kvality potravin
Za zákaz dvojí kvality potravin by bylo možno dle novely zákona o potravinách uložit pokutu. Inspektoři SZPI mají kromě toho pravomoc kontrolovaným osobám ukládat různá opatření – mohou např. pozastavit uvádění kontrolované potraviny na trh, či jej dokonce zakázat. Zejména v této době, kdy je plýtvání potravinami celosvětovým problémem, si neumíme představit, že by v důsledku porušení zákazu dvojí kvality měla být zlikvidována celá šarže daného výrobku. Metodika se však k postupu a k následkům porušení zákazu dvojí kvality potravin vůbec nevyjadřuje. Není tedy jasné, jak se bude v takovém případě postupovat.
Závěr
Vítáme, že SZPI transparentně uveřejnila metodiku již ve fázi přípravy tak, aby se k ní mohli dotčení aktéři vyjádřit. Domníváme se však, že metodika nezohledňuje dostatečným způsobem praktickou situaci na potravinovém trhu. Můžeme tak jen doufat, že SZPI bude mít ještě dostatečný čas metodiku „vyšperkovat“. A také je otázka, zda novela zákona o potravinách vůbec projde Poslaneckou sněmovnou v navrhovaném znění.
