Dekorativní pozadí stránky

Můžeme o potravině tvrdit, že je proti kašli? Nejvyšší správní soud se vyjádřil k léčebným tvrzením na on-hold seznamu

Můžeme o potravině tvrdit, že je proti kašli? Nejvyšší správní soud se vyjádřil k léčebným tvrzením na on-hold seznamu

Nejvyšší správní soud vydal nový rozsudek ze dne 12.6.2020, č.j. 5 As 219/2019-49, ve kterém se obsáhle vypořádává se vztahem tzv. on hold seznamu, zdravotních a léčebných tvrzení o potravinách. Byť potvrzuje, že léčebná tvrzení jsou zakázána, a to i kdyby se jednalo o tvrzení zahrnutá na on hold seznamu, jeho povaha zůstává nadále předmětem mnoha otázek. S jistotou víme jen, že on hold seznam není závazný.

Ale pěkně po pořádku: léčebná tvrzení jsou ta, která potravině připisují vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit. Léčebná tvrzení jsou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům pro potraviny zakázána, a to z jednoduchého důvodu: takové účinky jsou vyhrazeny a mohou být připisovány pouze registrovaným léčivým přípravkům.

Naproti tomu existuje kategorie zdravotních tvrzení, kterými se rozumí taková tvrzení, která naznačují, že existuje souvislost mezi potravinou nebo její složkou a lidským zdravím. Funkční zdravotní tvrzení (tedy ta, která odkazují na význam živiny nebo látky pro růst a vývoj organismu a jeho fyziologické funkce) jsou, jako jedna ze skupin zdravotních tvrzení, povolena za přísných podmínek dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin („Nařízení 1924/2006“). Povolená zdravotní tvrzení jsou uvedena na seznamu vedeném na úrovni EU a prošla posouzením a schválením ze strany EFSA (Evropského úřadu pro bezpečnost potravin). Když byl tento seznam zřizován a jednotlivá tvrzení posuzována, určitá část tvrzení, týkající se zejména účinků bylin (které jsou také potravinami) na lidské zdraví, byla dána na tak zvaný on hold seznam pro to, aby byla posouzena později. Tento seznam byl na webových stránkách Evropské komise zveřejněn a do dnešního dne zůstává prozatímně zveřejněn.

Byť k tomu nebyl dán žádný legislativní podklad a příslušné orgány opakovaně upozorňovaly, že on hold seznam není závazný, samotný fakt jeho vydání v již tak nepřehledné a komplikované problematice vedl k tomu, že tvrzení na něm uvedená byla provozovateli potravinářských podniků bez dalšího v praxi často používána. Skutečnost, že zde od roku 2006 funguje „prozatímní“ situace a seznam, jehož povaha není závazná a není veřejnosti zjevně dostatečně zřejmá, je bohužel významně nelichotivou vizitkou pro činnost EFSA.

Nařízení 1924/2006 k přechodné situaci tvrzení, která ještě neprošla posouzením ze strany EFSA výslovně uvádí, že funkční zdravotní tvrzení mohou být užívána, dokud nebude přijat seznam schválených tvrzení. V takovém případě však provozovatel potravinářského podniku nese odpovědnost za to, že užívaná tvrzení budou v souladu s Nařízením 1924/2006 a platnými vnitrostátními předpisy.

K uplatnění odpovědnosti provozovatele potravinářského podniku došlo i v posuzovaném případě, kdy u Nejvyššího správního soudu žalobkyně neuspěla s kasační stížností opírající se mimo jiné o to, že zařazením tvrzení na on hold seznam dala Evropská komise najevo, že je považuje za schválená. Za tvrzení jako „při vlhkém a suchém kašli“, „pomáhá při nachlazení“, případně „při kašli“ a dalších, užitých u doplňku stravy obsahujícího bylinky, uložila Státní zemědělská a potravinářská inspekce žalobkyni zákaz používání obalů výrobků a ani Nejvyšší správní soud se žalobkyně nezastal.

Nejvyšší správní soud při této příležitosti potvrdil mimo jiné následující:

  • Zdravotní tvrzení a léčebná tvrzení je nezbytné odlišovat. Jedná se o zcela jiné kategorie a funkční zdravotní tvrzení nejsou speciální kategorií ve vztahu k léčebným tvrzením.
  • Zatímco léčebná tvrzení jsou zakázána, zdravotní tvrzení zakázána nejsou, pokud jsou pravdivá.
  • Na on hold seznamu jsou uvedena tvrzení, která zatím nebyla posouzena a proto „jejich užití nelze zakázat jen kvůli jejich absenci na seznamu povolených tvrzení. Jinými slovy on hold seznam obsahuje tvrzení, u nichž nelze dovodit rozpor s nařízením č. 1924/2006 jen kvůli tomu, že doposud nebyla schválena. Přitom není vyloučeno, že taková tvrzení budou zakázána z jiného důvodu - zápis na on hold seznam se totiž nerovná výslovnému povolení.“
  • Uvedení tvrzení na on-hold seznamu neznačí vysokou pravděpodobnost jeho schválení. Pokud Evropská komise pochybila a zanechala na tomto seznamu tvrzení, které je zjevně léčebné, nelze dovodit, že by mělo být schváleno.
  • Dle Nejvyššího správního soudu mohou nastat i výjimečné případy, kdy léčebné tvrzení může být zcela nezpůsobilé uvést spotřebitele v omyl, například pokud je potravina zjevně nezaměnitelná s lékem a „tvrzení je neuvěřitelné v takové míře, že se jím žádný spotřebitel nemůže nechat zmýlit.“ Bylo by zcela jistě zajímavé takový neuvěřitelný případ léčebných tvrzení, tak jak si jej Nejvyšší správní soud představuje, vidět.
  • Tvrzení určená skupině spotřebitelů, kterým hrozí onemocnění, musí být hodnocena přísněji, než pokud by byl cílovou skupinou průměrný spotřebitel, neboť tato cílová skupina je obzvláště zranitelná (tento závěr je již předmětem konstantní judikatury).

 

Kdo se tedy těšil, že v oblasti zdravotních tvrzení týkajících se bylinek dojde k uvolnění, bude zklamán, neboť jedno je jisté: každé tvrzení musí být pečlivě zkoumáno z hlediska jeho celkového souladu s právními předpisy. Tvrzení, a to ani ta o bylinkách, nesmí potravinám připisovat jakékoli léčebné účinky, a to i kdyby byla uvedena na on hold seznamu. Provozovatelé potravinářských podniků se zjevně nemohou o on hold seznam opírat a jeho praktický smysl a význam tak není zcela jasný.

Kromě toho je tu pro některé, inovativní, druhy bylin a látek na místě zcela svébytná právní úprava nových potravin, o které zase někdy příště.

Související články
Počítačové hry a spotřebitelské právo – na co si dát pozor jako hráč či vývojář?
Michal Kandráč, Tomáš Lupač, Lukáš Jakoubek, Diana Gregová

Počítačové hry a spotřebitelské právo – na co si dát pozor jako hráč či vývojář?

Málokdo tuší, že také při vývoji a hraní počítačových her je potřeba respektovat předpisy na ochranu spotřebitele. Nestává se to často, ale i v České republice jsme se setkali s tím, že inspektoři České obchodní inspekce prováděli kontrolu, zda počítačová hra neporušuje spotřebitelská práva. Na co s
Pod 18 nepřístupno. Je určení věkové hranice obchodníkem zakázanou diskriminací spotřebitele? I. část
Jaroslav Šuchman, Diana Gregová

Pod 18 nepřístupno. Je určení věkové hranice obchodníkem zakázanou diskriminací spotřebitele? I. část

V rámci registrace do zákaznických kont e-shopů, věrnostních programů prodejců nebo k účasti ve spotřebitelské soutěži se spotřebitel běžně setkává s věkovým omezením, tedy minimálním požadovaným věkem pro registraci nebo účast, nejčastěji stanoveným na 18 let. V poslední době vyvstává vzhledem k ro