Popularita léčiv na bázi GLP-1, jako jsou semaglutid či liraglutid, mění nejen přístup lidí k hubnutí, ale postupně i potravinářské odvětví. Zatímco farmaceutické společnosti zaznamenávají zvýšený zájem o léčbu obezity, potravinářský segment čelí novému typu výzvy – jak nabídnout produkty, které osloví spotřebitele s výrazně změněnými stravovacími návyky. A zároveň jak takové produkty označovat, aniž by porušil přísná pravidla regulující tvrzení o potravinách. Vzniká zde nový trend na pomezí výživy a farmacie, který evropské právo zatím výslovně neřeší.
Co je GLP-1 a proč mění potravinový trh
GLP-1 (glucagon-like peptide 1) je zjednodušeně řečeno hormon, který přirozeně vzniká v tenkém střevě a hraje zásadní roli při signalizaci pocitu sytosti. Léky, které napodobují jeho účinek, pomáhají regulovat chuť k jídlu a vedou ke snížení tělesné hmotnosti. Jejich rostoucí užívání proto ovlivňuje i spotřebitelské chování, lidé konzumují menší porce a mění preference směrem k „funkčním“ potravinám s vyšší výživovou hodnotou.
Zájem veřejnosti o kontrolu hmotnosti a metabolické zdraví naznačuje, že se tímto směrem vydá i trh funkčních potravin. Vědecké projekty již zkoumají látky, které mohou přirozeně ovlivňovat signalizaci GLP-1, a výrobci potravin i doplňků stravy začínají hledat způsoby, jak nabídnout produkty, které „podporují účinek GLP-1“, „neblokují jeho aktivitu“ nebo „jsou vhodné při léčbě GLP-1 agonisty“. Průkopníkem je například společnost Nestlé, která v roce 2024 na americkém trhu ohlásila spuštění nové značky potravin Vital Pursuit, určené především pro zákazníky užívající léky z třídy semaglutid či dalších léčiv napodobujících hormon GLP‑1 při snižování tělesné hmotnosti.[1] Je na to připraveno rigidní evropské právo?
Evropský kontext: hranice mezi marketingem a zdravotním tvrzením
Evropské právo se k otázce GLP-1 friendly tvrzení nijak výslovně nevyjadřuje. Obecně je ale v oblasti tvrzení velmi přísné, každé tvrzení o vlivu potraviny na tělesné funkce či redukci hmotnosti se řídí zejména dvěma základními předpisy:
- nařízením (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, které zakazuje klamavé či zavádějící označování, zejména čl. 7 odst. 1 (informace nesmí být zavádějící) a čl. 7 odst. 3 (informace o potravině nesmějí připisovat jakékoli potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, ani na tyto vlastnosti odkazovat), a
- nařízením (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních, které stanoví, že zdravotní tvrzení lze použít pouze tehdy, pokud je výslovně schváleno Evropskou komisí a uvedeno v seznamu povolených tvrzení.
K tomu je potřeba poznamenat, že:
→ GLP-1 friendly komunikace u potravin by mohla bez podrobnější specificka narážet na možný zavádějící charakter: žádný právní předpis totiž nestanoví, co by taková GLP-1 friendly potravina měla splňovat. Každý výrobce by si tak mohl vyložit kritéria po svém a spotřebitel by mohl být v konečném důsledku maten. Ostatně na nedostatek jasných kritérií (a absence vědeckého základu) narazily i potraviny vhodné pro diabetiky, jejichž osud si můžeme vzít analogicky za příklad. Označení ”vhodné pro diabetiky“ nebo „dia“, Evropská komise považovala za nepovolené a zavádějící, protože pro stanovení zvláštních požadavků na složení potravin pro diabetiky chybí vědecký základ. Osoby s diabetem mohou dle závěrů Evropské komise konzumovat všechny potraviny za předpokladu, že budou informovány o energetické hodnotě potraviny a o obsahu cukrů v této potravině, kdy na základě těchto informací budou schopny samy upravovat přívod cukru a sestavit vhodný jídelníček. Nestihne stejný závěr i GLP-1 friendly potraviny?
→ V EU nejsou aktuálně schválena žádná zdravotní tvrzení vztahující se k vhodnosti určitých potravin při léčbě GLP‑1. Také jsou zakázána tvrzení vztahující se k úbytku hmotnosti, pokud jde o zdravotní tvrzení typu „pomáhá hubnout“. Dokonce, jistou optikou by spotřebitel mohl implicitně vnímat léčebný rozměr dané potraviny, léčebná tvrzení jsou ale u potravin zcela zakázána.
Kam může evropská regulace směřovat
V rámci evropské legislativy lze očekávat spíše opatrnost a důraz na prevenci klamání spotřebitele. Pokud by výrobce chtěl uvádět potraviny zaměřené na uživatele GLP-1 léčiv, pravděpodobně by musel volit neutrální označení, např. „vysoký obsah bílkovin“, „zdroj vlákniny“ nebo jiná povolená výživová tvrzení podle přílohy k nařízení 1924/2006.
Evropská debata je teprve na začátku a Evropská komise v tuto chvíli dle dostupných informací nepřipravuje zvláštní rámec zaměřený na „GLP‑1 friendly“ potraviny; tyto tak budou posuzovány alespoň prozatím v rámci existujících pravidel.
Závěr
Případ Nestlé Vital Pursuit ilustruje, jak dynamicky se potravinářský sektor dokáže přizpůsobovat novým zdravotním trendům a měnícím se potřebám spotřebitelů. Nové vlny diet a stravovacích návyků s sebou vždy přinášejí výzvy v podobě komunikace vlastností potravin, a právě proto je klíčové, aby spotřebitelé byli co nejvíce edukováni o komplexních výživových potřebách a aby výrobci vyzdvihovali vlastnosti svých produktů v souladu s platnými předpisy.
Evropský regulatorní rámec nabízí prostor pro inovace, výrobci mohou pracovat s povolenými výživovými tvrzeními, jako je „s vysokým obsahem bílkovin" nebo „zdroj vlákniny", a zároveň poskytovat spotřebitelům kvalitní nutriční informace, které jim pomohou činit informovaná rozhodnutí. Transparentní komunikace založená na vědeckých důkazech a respektující legislativní hranice může být konkurenční výhodou a zároveň přispět k budování důvěry spotřebitelů.
Fenomén „GLP‑1 friendly" potravin ukazuje, že potravinářský průmysl má příležitost reagovat na nové zdravotní trendy odpovědně a v souladu s právem. Klíčem k úspěchu bude nalezení rovnováhy mezi inovativním marketingem a ochranou spotřebitele před zavádějícími informacemi.
Pokud máte jakékoliv dotazy, neváhejte se na nás v advokátní kanceláři HAVEL & PARTNERS obrátit. Jsme připraveni vám pomoci orientovat se v této problematice.
