Dekorativní pozadí stránky

Co hýbe soutěžním právem uprostřed léta? Přehled soutěžních událostí VIII.

Co hýbe soutěžním právem uprostřed léta? Přehled soutěžních událostí VIII.

Události července potvrzují, že se soutěžní úřady vracejí k normálnímu provozu. Jak bude vidno v dalším textu, v jejich činnosti již převažují otázky přímo se netýkající pandemie COVID-19, i když některé z nich souvisí s následnou krizí.

Veřejná podpora

A hned zkraje toto částečně popřeme. Oblast veřejné podpory totiž stále „žije“ schvalováním pomoci pro podniky zasažené pandemií a s ní spojenými opatřeními. V červenci jsme napočítali celkem 67 schvalujících rozhodnutí Evropské komise (EK) (úplný přehled doposud schválených koronavirových podpor naleznete zde).

EK schválila i dvě podpory navržené Českou republikou. Tentokrát se jednalo o otázky související s politikou zaměstnanosti. Jednalo se o program podpory určené pro osoby samostatně výdělečně činné. Podpora má tři pilíře: (i) částečné snížení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za rok 2020, (ii) prominutí pokut za nezaplacené příspěvky za rok 2019, (iii) odložení měsíčních plateb pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za měsíce březen a duben 2020 až do konce roku 2021. Druhou schválenou podporou je program subvencování mzdových nákladů pro podniky, které by jinak kvůli pandemii musely propouštět zaměstnance.

Agenda veřejné podpory se však ani v červenci neomezila pouze na COVID-19. Asi největší událostí bylo zrušení rozhodnutí EK ohledně irské podpory pro Apple ze strany Tribunálu. V roce 2016 EK prohlásila za nelegální dvě irská daňová rozhodnutí, díky kterým byla korporátní daň Apple vyčíslena fakticky na 0,005 % z příjmů Apple v EU (a podstatně níže, než je daňová povinnost uložená jiným společnostem). V Irsku sídlily pouze pobočky dvou společností Apple vlastnících průmyslová práva Apple, přičemž tyto společnosti samy neměly v Irsku žádné zaměstnance. Podle irského finančního úřadu však může stát v případě poboček danit pouze příjmy jimi generované přímo v Irsku. Zbytek příjmů tak vlastně nebyl daněn nikde. Tímto postupem společnost Apple měla, podle EK, uměle snížit svůj daňový základ v Irsku. Tribunál se s EK shodl na základních principech posouzení, vytkl jí však, že nedostatečně prokázala, že Apple získal selektivní hospodářskou výhodu, tj. preferenční zacházení. Apple tak nemusí Irsku doplácet 13 mld. eur za neuhrazené daně.

I pro naše země je relevantní prohlášení EK, v němž členským státům doporučila, aby neposkytovaly veřejnou podporu podnikům s napojením na daňové ráje nebo takovým, které se dopustily závažných finančních trestných činů (finanční podvody, korupce, neplacení daní apod.).

Soutěžní právo v dobách COVID-19

Rakouský soutěžní úřad vydal pokyny pro posuzování spojování podniků v koronavirových dobách. Předvídá totiž, že v příštích měsících bude docházet k většímu množství spojení v důsledku zastavení provozu podniků. Kromě prohlášení, že nechystá žádné úlevy a bude obezřetný při použití tzv. failing firm defence, nás zaujalo i to, že se vždy má zkoumat, zda by pro podnik ukončující provoz nebyla vhodnějším řešením veřejná podpora spíše, než jeho převzetí ze strany konkurenta.

V červenci byla ukončena i některá šetření možného zneužití dominance v podobě nepřiměřeně vysokých cen dezinfekce, základních potravin apod. v době pandemie – porušení soutěžního práva nebylo shledáno (např. Spojené království, Řecko nebo Lucembursko).

O boji belgického fotbalového klubu Waasland-Beveren s belgickou fotbalovou asociací jsme psali minule. Se svou stížností na ukončení ligy, které mělo za následek jeho sestup, nakonec u soutěžního úřadu neuspěl. Belgický soutěžní úřad konstatoval, že ukončení ligy bylo logickým řešením. Soutěžní úřad zvažoval i rozšíření ligy z 16 na 18 účastníků, dospěl však nakonec k závěru, že by to  představovalo přílišné břímě pro kluby. Klub se však obrátil paralelně i na civilní soud a ten rozšíření ligy na 18 klubů přikázal.

FDI aneb kontrola investic ze třetích států oživená koronavirovou krizí

I nadále pokračuje posilování nástrojů na kontrolu akvizic podniků z důležitých sektorů společnostmi, které jsou podporované dotacemi ze třetích států, a obecně subvencování podniků třetími státy. Tento trend můžeme pozorovat jak na unijní úrovni, tak na úrovní členských států.

Hlavní autor unijní bílé knihy zabývající se FDI, Eddie de Smijter, blíže představil některé její klíčové myšlenky ve vztahu ke kontrole subvencovaného spojování i k subvencím ze třetích států obecně. Posouzení subvencování akvizice třetím státem má být rychlé a časově a věcně koordinované s paralelní kontrolou spojování – obojí však bude činěno z jiných úhlů pohledu. Při posuzování subvencí ze třetích států, ať již subvencí obecně nebo využitých pro akvizici podniku, by mohla EK aplikovat mj. „test zájmu EU“. Omezení aplikace testu zájmu EU výlučně na EK by mělo předejít vytváření jednotlivých národních/politických „zájmů EU“ při aplikaci jednotlivými vnitrostátními kontrolními úřady.

Rakouský parlament přijal vlastní zákon o kontrole investic. Podle něj se budou přímé investice ve vybraných sektorech překračující 10% na hlasovacích právech povinně přezkoumávat. Orgánem přezkumu je ministr pro digitalizaci a hospodářské věci. Mezi dotčené sektory patří produkty a technologie související s obranou, provoz kritické energetické a digitální infrastruktury (zejména sítě 5G) a vodohospodářský sektor.

Big Tech a moderní technologie pod soutěžním drobnohledem

Italský soutěžní úřad provedl v  prostorách společností Apple a Amazon neohlášená místní šetření. Cílem bylo zjistit, zda tyto podniky mezi sebou neuzavřely zakázanou dohodu týkající se omezení prodejů produktů značek Apple a Beats na tržišti Amazon ze strany maloobchodníků, kteří nejsou autorizovanými prodejci Apple.

Telegram, poskytovatel služeb instant messaging, pak podal stížnost k EK, ve které požaduje, aby uživatelé přístrojů Apple by měli mít možnost aplikaci Telegram stahovat bez využití AppStore. Apple podle stížnosti zneužívá své údajné monopolní postavení na trhu prodeje aplikací tím, že vyžaduje až 30% podílu z veškerých tržeb generovaných v rámci In-App-Purchases.

Apple byl také jedním ze čtyř big tech podniků, jejichž zástupci byli pozváni na slyšení podvýboru Kongresu USA pro soutěž. Dalšími byly Facebook, Amazon a Alphabet (Google). Slyšení je součástí rozsáhlejšího šetření online platforem. Velká část slyšení se týkala akvizic učiněných těmito podniky a otázky, zda jejich cílem nebyla eliminace konkurenta. Jednalo se zejména o akvizice Instagramu a WhatsApp ze strany Facebook a DoubleClick ze stran Alphabet. I na tomto slyšení byla diskutována politika Apple týkající se AppStore a zacházení s vývojáři. Google pak čelil otázkám týkajícím se údajného „zásadního konfliktu“ mezi zájmy uživatelů na přístupu k nejlepším a nejrelevantnějším informacím a modelu podnikání Google, který jej prý motivuje k prodeji reklamy a udržení uživatelů na vlastních stránkách Google.

Francouzský parlament přijal zákon, který mj. upravuje kontrolu spojování u tzv. „strukturujících podniků“ a přístup soutěžního úřadu k algoritmům během místních šetření. Při zkoumání, zda jsou podniky „strukturující“ se posuzuje, zda mají dominantní postavení na jednom nebo více trzích (zejména vícestranných trzích), kolik mají unikátních uživatelů, vertikální integrace či aktivity na dalších trzích. Seznam takových podniků sestaví francouzský soutěžní úřad. Strukturující podniky pak mají povinnost oznámit soutěžnímu úřadu jakékoli spojení (bez ohledu na naplnění běžných kritérií pro notifikaci), které by mohlo mít dopady na francouzský trh. Tato pravidla jsou zacílena především na internetové giganty.

EK zahájila sektorové šetření v oblasti internetu věcí (IoT) ve vztahu ke spotřebitelským produktům. Přestože je tento sektor ještě velmi mladý, má EK podezření, že praktiky některých podniků mohou vážně strukturálně narušit soutěž. Jedná se zejména o omezení přístupu k datům a interoperabilitu, sebeupřednostňování a praktiky související s proprietárními standardy. Protože je oblast IoT charakterizována silnými síťovými efekty a úsporami z rozsahu, je zde obava ze vzniku dominantních postavení na jednotlivých trzích. Předběžné výsledky šetření lze očekávat na jaře 2021.

Kolektivní správci práv a poplatky

V červenci zahájil slovenský Protimonopolný úrad správní řízení ve věci možného zneužití dominantního postavení kolektivním správcem práv v oblasti veřejného přenosu a technické prezentace prostřednictvím technických zařízení umístěných v pokojích ubytovacích služeb. Ke zneužití by mělo docházet uplatňováním nepřiměřených cen. Jedná se tedy zřejmě o podobný případ, za jaký český ÚOHS v lednu 2020 uložil dosud nepravomocnou pokutu OSA.

Přiměřeností poplatků uplatňovaných kolektivním správcem práv se zabýval i generální advokát Pitruzzella – tentokrát ve vztahu k hudbě hrané na festivalech. Generální advokát konstatoval, že i v tomto případě je při posuzování přiměřenosti cen třeba aplikovat test využívaný již od 70. let (Chiquita test). V prvé řadě je třeba posoudit, zda existuje významný rozdíl mezi cenou uplatňovanou dominantem a kompetitivní cenou, resp. ekonomickou hodnotou. Pokud ano, je třeba zkoumat, zda je vyšší cena objektivně ospravedlnitelná. V případě hudebního festivalu je ekonomická hodnota těžko ocenitelná, protože i když hlavní práci odvádí organizátor, nejdůležitější složkou produktu je hudba. Rozumný podíl (zde 6%) na prodejích vstupenek (a nikoli veškerých tržbách organizátora v rámci festivalu) podle generálního advokáta představuje přiměřenou cenu.

A další střípky z návratu soutěžního práva k novému normálu

Všichni si jistě vzpomínáme na neúspěšný pokus o spojení mezi francouzským výrobcem vlaků Alstom a německým konkurentem Siemens, který v hlavách některých politiků vyvolal myšlenky o potřebě reformy unijních pravidel kontroly spojování a podporu „národních šampionů“. Jiné spojení bylo společnosti Alstom však povoleno. EK mu schválila akvizici vlakové divize kanadského Bombardier. Souhlas je podmíněn závazky. Alstom se mj. zavázal odprodat několik svých továren a část Bombardier podílející se na společném podniku pro vysokorychlostní platformy s Hitachi, Zefiro.

Aktivní byl i ÚOHS. Nejprve uložil hl.m. Praze pokutu za protisoutěžní nastavení podmínek parkování vozidel s hybridním pohonem. Podle ÚOHS Praha bez objektivně ospravedlnitelných důvodů zvýhodnila na svém území parkování některých vozidel s hybridním pohonem v zónách placeného stání. Bezplatné parkování přitom měla pouze ta hybridní vozidla, která byla schopna jízdy jen na elektrický pohon a u nichž výkon spalovacího motoru nepřesahoval 135 kW.

Dále pak ÚOHS uložil distributorovi e-cigaret pokutu za určování cen pro další prodej. Distributor maloobchodníkům stanovoval, za jaké nejnižší ceny smí být jeho zboží dále prodáváno koncovým zákazníkům.

Neobvyklý případ jsme našli v Maďarsku. Tamní soutěžní úřad již podruhé uložil společnosti DIGI pokutu za poskytnutí nepravdivých informací v průběhu řízení o povolení převzetí společnosti Invitel. Soutěžní úřad nejprve akvizici povolil se závazky týkajícími se 23 soutěžně problematických území. O několik měsíců později však zjistil, že problematických území je ve skutečnosti 89. Povolení zrušil a DIGI uložil první pokutu za nepravdivé informace. Následně soutěžní úřad akvizici znovu povolil s rozšířenými závazky. Nicméně zjistil, že i tentokrát poskytlo DIGI nepravdivé informace, a proto společnost pokutoval podruhé.

Soudní dvůr EU (SDEU) zamítl žalobu, kterou Nexans brojil proti tomu, že EK zkoumala část zajištěných dokumentů nikoli během inspekce, ale až následně ve svých prostorách. SDEU takový postup schválil, když uvedl, že vede k omezení nepřiměřeně dlouhé přítomnosti pracovníků EK v prostorách šetřeného podniku.

Polský soutěžní úřad vydal pravidla pro sankcionování manažerů za uzavírání zakázaných dohod. Rozhodujícími faktory pro určení výše pokuty budou kromě závažnosti deliktu i vliv manažera na spáchání deliktu, organizátorství, získání významných výhod z deliktu či nucení jiných osob k účasti na deliktu a recidiva.

Zdroje článku

Související články