Soutěžní úřady se vrací k novému normálu. Přehled soutěžních událostí VII.

Již v příspěvku za květen jsme psali, že soutěžní úřady a soudy se začaly vracet k novému normálu. Víte tak již např. o plném obnovení činnosti unijních institucí či institucí ve Francii. Nyní se se znovuobnovením místních šetření a ústních jednání přidávají např. nizozemský či rumunský soutěžní úřad. Naopak Dánsko i nadále prodlužuje lhůty v oblasti schvalování fúzí.

Díky tomuto vývoji narůstá množství soutěžních zajímavostí. Museli jsme tedy vybrat to, co nás nejvíc zaujalo.

Veřejná podpora

Největší nápor na zdroje EK představovalo i nadále schvalování veřejných podpor pro koronavirovou krizí postižené podniky. Celkem jsme za červen napočítali 38 rozhodnutí EK (úplný přehled doposud schválených koronavirových podpor zde).

EK také již potřetí novelizovala dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 (konsolidované verze zde). V prvé řadě jej rozšířila na malé a střední podniky (SME), které byly v potížích již před nástupem COVID-19 pandemie. Podpora má být také zaměřena na start-upy, které jsou významné pro obnovu ekonomiky. První volbou by měly být kapitálové injekce s významným soukromým podílem.

V červnu přitom v tomto rámci byly schváleny České republice tři podpory (program kompenzace nájemného pro vládou uzavřené podniky, podpora SME v prvovýrobě a podpora pro Moravskoslezský region) a Slovensku čtyři (kompenzace nájemného, záruky na úvěry a malé přímé dotace na splátky poskytované Exportno-importnou bankou a fondem národního rozvoje – jedná se o tři programy schválené v rámci jednoho rozhodnutí, jejichž cílem je zajistit likviditu podnikům dotčeným omezeními).

EK se však zabývala i podporou nesouvisející  s COVID-19. V červnu zahájila hloubkové šetření, jehož cílem je posoudit, zda kompenzace, které ČR poskytuje České poště za plnění povinnosti universální poštovní služby v letech 2018-2022, nepředstavuje veřejnou podporu.

Bylo také potvrzeno, že EK se z posuzování veřejné podpory nemusí „zpovídat“ pouze unijním soudům, nýbrž také unijnímu ombudsmanovi. Ten se nyní zabývá postupem EK při posuzování podnětu na veřejnou podporu ohledně plánované výstavby Elbtower v Hamburku, a to s ohledem na nedodržení právních předpisů a nedostatek odůvodnění rozhodnutí.

Soutěžní právo v dobách COVID-19 nejen ve světě fotbalu

COVID-19 se silně projevil i v oblasti fotbalových (a jiných sportovních) soutěží. Celá řada klubů si stěžuje na údajný protisoutěžní postup národních asociací. Švýcarský soutěžní úřad řeší stížnost fotbalového klubu FC Sion na obnovení (a tím časové prodloužení sezóny). To prý může poškodit menší kluby, které mívají smlouvy s hráči pouze do 30. 6. 2020. Belgický soutěžní úřad rozhoduje o stížnosti sestupujícího klubu Waasland-Beveren. Belgická fotbalová asociace za stavu neukončené sezóny rozhodla, že poslední tým první ligy sestoupí a první dva týmy druhé ligy postoupí (přitom, kdyby pandemie vypukla o dva týdny dříve, sestupoval by jiný tým). Belgický soutěžní úřad navrhl jako řešení rozšíření ligy z 16 na 18 týmů. Konečně Olympique Lyonnais oznámil, že hodlá podat stížnost francouzskému soutěžnímu úřadu na fotbalovou asociaci. Důvodem je výpočet pořadí předčasně ukončené ligy (poměr mezi počtem bodů a odehranými zápasy), který za vítěze určil Paris Saint-Germain a Olympique vyřadil z možnosti účasti na Evropských ligách poprvé po 20 letech.

Jak jsme informovali již minule, portugalský soutěžní úřad v květnu v souvislosti s COVID-19 řešil tzv. no-poaching agreement (blíže k tomuto typu dohod viz též samostatný článek), tj. dohodu mezi konkurenty, že si nebudou přebírat zaměstnance (zde rozhodnutí asociace týkající se fotbalistů). Nyní je zde podezření, že obdobná (tentokrát tajná) dohoda fungovala mezi kluby Benfica Lisabon a Desportivo das Aves.

V úplně jiné rovině vidí následky pandemie COVID-19 pro soutěžní právo hlavní ekonom EK, který konstatoval, že EK by měla zvážit dočasný zákaz velkých fúzí. Dočasný zákaz by podle něj pomohl lépe spravovat omezené zdroje v průběhu krize. Pozadím této úvahy je mj. skutečnost, že změna struktury trhu s sebou nese více rizik než žádná změna.

Nové nástroje navrhované EK

Na začátku června zahájila EK konzultace ohledně návrhu nového nástroje ochrany soutěže, který by měl umožnit řešit strukturální soutěžní problémy včas a efektivně. Tyto problémy souvisejí zejména s digitalizací. Jedná se tak o digitální platformy plnící roli gatekeepera nebo trhy, na kterých v určitém momentu hrozí, že většina zákazníků přejde k jednomu poskytovateli (tipping markets). Nový nástroj by měl soutěžnímu úřadu umožnit ukládat behaviorální a strukturální opatření, aniž by došlo k protiprávnímu jednání. Nový návrh se ihned stal předmětem vášnivých debat a kritiky, je považován za revoluci v soutěžním právu.

EK také představila bílou knihu zabývající se problémem akvizicí unijních podniků společnostmi ze třetích států, které jsou podporované dotacemi těchto států. V prvé řadě by měly národní soutěžní úřady dostat možnost řešit cizí podpory, které narušují soutěž. EK by pak měla mít možnost posuzovat veškeré akvizice, které zahrnují veřejnou podporu od třetích států, a tím narušují vnitřní trh. Mělo by tak vzniknout další, tentokrát neobratové, kritérium pro notifikaci fúzí.

Tuto problematiku řeší průběžně i členské státy. Nizozemská vláda tak v souvislosti s COVID-19 připravuje úpravu kontroly přímých investic ze třetích států (FDI), která má zabránit nežádoucím akvizicím a investicím využívajícím současné krize. Ta by měla podle vlády platit retroaktivně, přičemž rozhodujícím datem by měl být 2. 6. 2020. Polsko zákon o kontrole cizích investic již přijalo. Soutěžní úřad by měl kontrolovat akvizice nabyvateli z třetích států přesahující 20% podíl na společnosti.

Transpozice směrnice ECN+

Přes krizi způsobenou COVID-19 pokračuje v EU transpozice směrnice ECN+, která má posílit pravomoci a spolupráci soutěžních úřadů členských států. Naposledy přijal transpoziční zákon litevský parlament. Tamní transpoziční zákon se soustředí zejména na zajištění nezávislosti soutěžního úřadu a zajištění dostatečných finančních technických, technologických a personálních zdrojů.

Transpoziční zákon je v pokročilé fázi legislativního procesu i ve Francii. Francouzská vláda předložila francouzskému senátu návrh zákona, který by vládě umožnil přijímat konkrétní nařízení transponující směrnici ECN+. Francouzský soutěžní úřad by měl získat možnost odmítat podněty, pokud nezapadají do jeho priorit tak, aby se mohl soustředit na nejzávažnější protisoutěžní jednání. Má také získat možnost ex offo ukládat předběžná opatření, což by mělo pomoci zejména v sektorech, kde mohou být následky protisoutěžních jednání mimořádně škodlivé a rychlé (zejm. na digitálních trzích).

Podobně probíhá tzv. transpozice směrnice ECN+ i do českého práva. Připravovaná novela českého soutěžního zákona nicméně připomíná vše jiné, než transpozici směrnice ECN+. Podrobněji Vás o této novele ještě budeme informovat.

Nové soft-law soutěžních úřadů

Španělský soutěžní úřad vydal hned dvoje pokyny. Nás zaujaly ty, které se týkají compliance programů. Popisuje v nich, jak mohou compliance programy přijaté po spáchání deliktu zajistit snížení pokuty. Programy přijaté před protisoutěžním jednáním podle tamního úřadu zřejmě ukázaly svou nefunkčnost. Samotné zavedení compliance programu nebo jeho zlepšení pokutu samo o sobě snížit nemůže, podniky musí doložit, že se jedná o program efektivní.

Nizozemský soutěžní úřad zahájil konzultace ohledně nových pokynů týkajících se sdílení infrastruktury. Zatímco obecně je nizozemský soutěžní úřad spíše skeptický, pokud jde o spolupráci mezi konkurenty, ve sdílení infrastruktury vidí pozitivní efekty. Ty jsou dány, pokud spolupráce vede k lepšímu rozmístění antén, které umožní rychlejší zlepšení pokrytí a kvality, a pokud spolupráce vede k omezení počtu antén.

Lotyšsko pak spustilo nástroj pro sebeohodnocení, zda spolupráce mezi podniky již nepřekročila hranici zakázaných dohod. Podniky si tak mohou ověřit, zda se z pouhé nevědomosti nedostaly za hranici soutěžního zákona.

Návrat k novému normálu aneb jiné aktivity v oblasti soutěžního práva

Asi nejvíc byl návratem k novému normálu v červnu postižen technologický gigant Apple. EK jej začala šetřit kvůli streamování hudby a audioknihám na AppStore, dále pak kvůli egamingu a cloudovým službám. EK se bude zabývat otázkou, zda pravidla stanovená společností Apple pro vývojáře aplikací neporušují zákaz protisoutěžních dohod a zneužití dominantního postavení. Zahájení šetření následovalo po sérii stížností včetně stížnosti Spotify a Kobo. Další šetření spuštěné EK týkající se Apple se zaměřuje na podmínky a opatření týkající se integrace ApplePay do aplikací a webových stránek obchodníků na iPhonech a iPadech. Zejména se to týká přístupu k funkcionalitě „tap&go“. Nizozemský soutěžní úřad přitom potvrdil, že ve spolupráci s EK pokračuje ve vlastním šetření Apple zahájeném v říjnu 2019 pro zneužití dominantního postavení spočívajícím zejména v preferování vlastních aplikací na App Store.

Francouzský soutěžní úřad pak zveřejnil v červnu své rozhodnutí k Apple z března tohoto roku, ze kterého vyplývá, že základní pokutu za tři různá provinění při distribuci produktů Apple zvýšil o 90 %. Důvodem pro uložení nejvyšší individuální pokuty ve výši 1,1 mld. eur bylo zohlednění jeho ekonomické síly. Hodnota prodejů, které soutěžní úřad použil v prvním kroku jako základ pro výpočet, činila totiž pouhých 1,02 % celkového obratu Apple za rok 2019. Proto přistoupil k navýšení.

O zajímavé rozhodnutí se postaral i slovenský PMÚ, který po letech použil nástroj umožňující stíhat veřejnoprávní subjekty za narušování soutěže. Tentokrát se jednalo o město Šurany a jeho závazné stanovisko týkající se lékárenské péče ve veřejných lékárnách, které vytvořilo bariéru vstupu pro lékárenský řetězec Dr. Max na trh. Zvýhodnilo tím tak ty lékárny, které již na trhu působí. Nicméně následné jednání Nitrianského samosprávného kraje a Ministerstva zdravotnictví spočívající v zamítnutí žádosti o povolení poskytovat lékárenskou péči ve městě Šurany PMÚ za protisoutěžní nepovažoval.

Své měly co říci k soutěžnímu právu i nejvyšší soudy. Španělský nejvyšší soud potvrdil, že za kartel může být pokutován i podnik, který není aktivní na trhu, kterého se kartel týká. Jednalo se o kartel výrobců plen pro dospělé distribuované prostřednictvím lékáren, kteří sjednávali ceny a rozdělili si trh. Otázkou však bylo, zda může za tento kartel být pokutován i podnik, který není na kartelem dotčeném trhu vůbec přítomen Jednalo se totiž o podnik, který pleny distribuuje výlučně prostřednictvím nemocnic, a ne lékáren. Nejvyšší soud konstatoval, že účast tohoto podniku usnadnila a podpořila kartel, a proto uznal možnost pokutovat i takový podnik,

Facebook již zase nesmí v Německu sbírat údaje uživatelů z webových stránek třetích stran. Spolkový soudní dvůr tak zrušil předběžné opatření nižšího soudu, které pozastavilo účinnost příslušného rozhodnutí německého soutěžního úřadu. Podle Spolkového soudního dvora nenechal Facebook uživatelům volbu méně personalizovaného užívání za využití pouze „on-facebook“ údajů. Tím své uživatele podle Spolkového soudního dvora vykořisťoval.