Zásadní krok k digitalizaci zdravotnictví

Digitalizace je nezbytnou podmínkou pro efektivní fungování ve většině oblastí lidské činnosti, včetně zdravotnictví, přičemž tento jasný trend umocnila covidová omezení. Podstatným krokem vpřed má být zákon o elektronizaci zdravotnictví, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 325/2021 Sb. („zákon“).

Nejedná se o první či jediný krok směrem k digitalizaci českého zdravotnictví, neboť již dnes fungují dílčí služby jako eRecept nebo eNeschopenka. Zákon však má ambici poskytnout komplexnější právní rámec elektronického zdravotnictví za použití telekomunikačních a informačních technologií a stanovit podmínky pro bezpečné sdílení dat. Cílem zákona je (i) právní zakotvení a faktické zprovoznění základního zdravotnického systému a (ii) nastavení podmínek pro bezpečné sdílení dat uvnitř systému.

Decentralizovaný zdravotnický systém

Vznikající systém nebude centrální evidencí či uložištěm veškerých zdravotnických údajů, ale zajistí komunikaci a bezpečné sdílení potřebných dat mezi jednotlivými subjekty ve zdravotnictví. Základní součástí systému Integrovaného datové rozhraní bude (i) registr poskytovatelů zdravotních služeb, (ii) registr zdravotnických pracovníků, a (iii) registr pacientů, přičemž tyto registry budou propojeny v jeden komunikující celek, do kterého budou moci vstupovat jen oprávněné osoby, a systém by tak měl podstatně urychlit výměnu informací mezi jednotlivými subjekty. Další součástí bude i státem garantovaný systém pro bezpečné sdílení kopií zdravotnické dokumentace mezi poskytovateli zdravotních služeb navzájem, případně se zdravotními pojišťovnami, včetně dočasného úložiště.

Zabezpečení systému

Zcela zásadní otázkou bude zabezpečení fungování celého systému, neboť bude obsahovat ty nejcitlivější údaje o zdravotním stavu. Zneužití přístupu do systému nebo zneužití samotných dat představuje výrazné bezpečnostní riziko s možnými fatálními důsledky. Navíc za situace, kdy obecně dochází k nárůstu kybernetických útoků vůči zdravotnickým zařízením. Ostatně o těchto útocích jsme informovali v dalších článcích na blogu: KYBERBEZPEČNOST V DOBĚ COVIDOVÉ, Předcházet kyberútokům se vyplatí, zvlášť v době koronaviru.

Pacienti se připojí k Integrovanému datovému rozhraní pomocí vzdáleného přístupu s využitím elektronické identifikace podle zákona č. 250/2017 Sb., zákon o elektronické identifikaci, prostřednictvím speciálního Portálu elektronického zdravotnictví. Pro přístup do systému tak bude možné využít identifikační prostředky NIA ID, občanský průkaz s kontaktním čipem nebo např. službu bankovní identita. Pacienti budou mít skrze Portál elektronického zdravotnictví přístup k informacím o nich vedeným v registrech. Výpis ze systému bude možné získat také prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy. Zdravotníci se pak budou do systému přihlašovat prostřednictvím osobních přístupových certifikátů. Diskutovanou otázkou byla také identifikace jednotlivých subjektů v rámci systému, přičemž součástí je i ustoupení od užívání rodného čísla jako součásti identifikace a jeho nahrazení tzv. bezvýznamovým identifikátorem.

Účinnost

Účinnost zákona je rozdělena do šesti fází, přičemž obecně nabývá zákon účinnosti dne 1. 1. 2022. Poslední fáze je účinná až za pět let, tedy dne 1. 1. 2026, kdy má nabýt účinnosti povinnost poskytovatelů zdravotních služeb dodržovat uvedené standardy elektronického zdravotnictví. Takto dlouhá doba před účinností zákona je nezvyklá, nicméně s ohledem na ukládané povinnosti, nutnost zajištění kompatibility požadovaných informačních systémů, možné implementace doplňujících prvků a vůbec zajištění chodu celého systému je tato legisvakanční lhůta přijatelná.

Zákon jistě přinese řadu praktických otázek a problémů, Česká republika však učinila významný posun k elektronickému standardu ve zdravotnictví. Zákon stanovuje nová práva a povinnosti jak pacientům a zdravotnickým pracovníkům, tak hlavně poskytovatelům zdravotních služeb a zdravotním pojišťovnám, kteří by nezbytnou přípravu a zajištění souladu se zákonem neměli podcenit.