Dekorativní pozadí stránky

Zákaz dvojí kvality zboží v hledáčku českého zákonodárce i správních orgánů

Zákaz dvojí kvality zboží v hledáčku českého zákonodárce i správních orgánů

EU zakazuje dvojí kvalitu zboží

Za klamavé se považuje uvádět na různé trhy Evropské unie totožné zboží, ačkoliv má toto zboží v každém členském statě podstatně odlišné složení. Takovou změnu lze odůvodnit pouze oprávněnými a objektivními faktory, o čemž jsme již v loňském roce naše čtenáře informovali v tomto článku. Tato a další pravidla jsou součástí nové směrnici 2019/2161, kterou loni se záměrem chránit spotřebitele přijala Evropská komise.

Snaha evropského zákonodárce je opodstatněná. Loni zveřejněná studie, při které bylo analyzováno téměř 1 400 potravinářských výrobků z devatenácti zemí Evropské unie, prokázala, že většina výrobků sice odpovídá způsobu, jak jsou prezentovány, některé výrobky ovšem bývají označeny stejnou nebo podobnou značkou, ačkoli se jejich složení liší.

ČR projednává zákaz dvojí kvality potravin i ostatního zboží a připravila metodiku pro správní praxi

Český zákonodárce nyní projednává ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně také svou verzi pravidel zakazujících dvojí kvalitu u potravin (dvojí kvalita ostatního zboží je řešena samostatnou novelou zákona o ochraně spotřebitele, kterou teprve schválila vláda a putuje do Poslanecké sněmovny). Podle Ministerstva zemědělství, které návrh novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích předložilo, je nutné posoudit, zda jsou potraviny zdánlivě totožné s potravinou uváděnou na trh v jiném členském státě Evropské unie.

Dozorčí autorita v oblasti potravin, kterou je Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), k tomuto tématu v nedávné době vypracovala pracovní verzi metodiky obsahující základní principy, které bude při kontrole dvojí kvality potravin sledovat – z nich je patrné, jakým směrem se může správní praxe v této oblasti ubírat. Dle SZPI lze zakázanou dvojí kvalitu potravin odlišit dle několika následujících kritérií:

  1. První kritérium hodnotí, zda se jedná o potravinu stejné značky a zdánlivě stejného vzhledu. Za zdánlivě totožné se přitom považují zejména dominantní znaky obalu, tedy např. barva, font či tvar.
  2. Druhým kritériem je, zda jsou ve složení či senzorických vlastnostech významné či podstatné rozdíly, tedy např. zda je použit méně kvalitní olej či cukr.
  3. Třetím kritériem je, zda lze u zjištěných rozdílů zohlednit jejich zdůvodnění objektivními faktory, tedy např. regionální chuťové preference spotřebitelů.
  4. Čtvrtým a posledním kritériem je otázka, zda je spotřebitel o rozdílech dostatečně informován, tedy zda je informace snadno přístupná a srozumitelná.

 

Je-li tedy spotřebitel dostatečně informován o rozdílech mezi výrobky z důvodu oprávněných a objektivních faktorů, nejedná se o dvojí kvalitu. Bude-li naopak v různých členských státech například nabízen výrobek s různou gramáží, ale ve stejně velkém obalu, bude se jednat o zakázanou dvojí kvalitu.

Nyní bude zajímavé sledovat, jaké znění zmiňovaných novel nakonec poslanci a senátoři schválí. Možná si na to ale ještě počkáme. Konečný termín pro promítnutí obsahu citované evropské směrnice do předpisů jednotlivých členských států je totiž stanoven až na 28. listopadu 2021. 

Zdroje článku

Související články
Počítačové hry a spotřebitelské právo – na co si dát pozor jako hráč či vývojář?
Michal Kandráč, Robert Nešpůrek, Lukáš Jakoubek, Diana Gregová, Tomáš Lupač

Počítačové hry a spotřebitelské právo – na co si dát pozor jako hráč či vývojář?

Málokdo tuší, že také při vývoji a hraní počítačových her je potřeba respektovat předpisy na ochranu spotřebitele. Nestává se to často, ale i v České republice jsme se setkali s tím, že inspektoři České obchodní inspekce prováděli kontrolu, zda počítačová hra neporušuje spotřebitelská práva. Na co s