Nové nařízení o obecné bezpečnosti výrobků GPSR – co přináší a jak ovlivní trh?

Doslova za pár dnů, dne 13. prosince 2024, nabývá účinnosti GPSR – nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, které stanoví nové požadavky na bezpečnost výrobků a z toho plynoucí povinnosti. Dotkne se obrovského množství podnikatelů – kromě výrobců, dovozců a distributorů se předpis uplatní také na provozovatele e-shopů či online tržišť. Co konkrétně tento předpis přináší a jak se na něj připravit?

Účelem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, které je známé také pod zkratkou GPSR – General Product Safety Regulation („Nařízení“)[1] je zajistit, že veškeré výrobky prodávané na evropském trhu – ať už v kamenných prodejnách nebo on-line – budou bezpečné s cílem ještě více posílit ochranu spotřebitelů. 

Na jaké výrobky se Nařízení vztahuje?

Nařízení se až na stanovené výjimky vztahuje na veškeré výrobky, které jsou určené pro spotřebitele nebo u nichž lze předpokládat, že budou spotřebiteli používány, přestože jim nejsou primárně určeny.

Z působnosti Nařízení jsou vyloučeny zejména potraviny, léky, krmiva, živé rostliny a živočichové, přípravky na ochranu rostlin, některé druhy letadel či starožitnosti.  

Adresáti této právní úpravy musí zajistit, že na trh uvádějí pouze bezpečné výrobky. Níže uvádíme klíčové povinnosti jednotlivých aktérů:

Povinnosti výrobců

Výrobcem je podle Nařízení osoba, která výrobky vyrábí nebo uvádí na trh pod svým jménem či ochrannou známkou. Protože výrobci ovlivňují bezpečnost výrobků nejvíce, mají nejvíce povinností. Musí před uvedením na trh provést interní analýzu rizik, vypracovat technickou dokumentaci, řádně výrobky označit a přiložit návod i bezpečnostní dokumentaci. Nařízení také upravuje jejich postup při zjištění bezpečnostního rizika. Dále musí umožnit spotřebitelům podávání stížností (např. prostřednictvím webového formuláře či e-mailem) a přijmout opatření k nápravě, pokud je to nutné.

Povinnosti dovozců

Dovozci, jakožto osoby, které dováží výrobky na evropský trh ze třetích zemí, musí ověřit, že výrobci splnili své povinnosti. Dále jsou dovozci povinni na výrobky doplnit své jméno nebo ochrannou známku spolu se svou poštovní a elektronickou adresou. Na dovozce dopadá i povinnost uchovávat kopii technické dokumentace a zajistit odpovídající skladovací a přepravní podmínky či spolupracovat s orgány dozoru a výrobcem. Nařízení stanovuje dovozcům (obdobně jako výrobcům) povinnosti, pokud se domnívají nebo mají důvody se domnívat, že výrobek, který uvedli na trh, je nebezpečný.

Povinnosti distributorů

Distributorem ve smyslu Nařízení jsou veškeré osoby, které prodávají výrobky koncovým spotřebitelům (tj. dodávají výrobky na trh a nejsou výrobcem ani dovozcem). Distributoři jsou povinni ověřit, že osoby v dodavatelském řetězci nacházející se před nimi, tj. výrobci a dovozci, splnili své povinnosti vyplývající z Nařízení, zejména že jsou výrobky náležitě označeny a je k nim připojena potřebná dokumentace. 

Pokud se distributor domnívá, že výrobek, který uvedl na trh, je nebezpečný, není správně označen či k němu není přiložena potřebná dokumentace, musí o této skutečnosti neprodleně informovat výrobce, dovozce a dozorové orgány a zajistit přijetí vhodných nápravných opatření.  

Jaké povinnosti přináší Nařízení pro provozovatele e-shopů a online tržišť?

Nařízení upravuje i specifické povinnosti týkající se prodeje výrobků na dálku, tedy zejména prostřednictvím internetu – obchodníci prodávající výrobky online, tj. zejména provozovatelé e-shopů, musí u jednotlivých nabízených výrobků uvádět následující informace:

• označení výrobce a jeho poštovní a elektronickou adresu (v případě výrobce usazeného mimo EU se uvádí adresa odpovědné osoby);
• fotku, typ a identifikační údaje výrobku (například číslo šarže či série);
• varovné a bezpečností informace, pokud jsou pro použití výrobku relevantní. 

Nařízení zavádí i povinnosti pro poskytovatele online tržišť, kteří musí zejména určit jednotné kontaktní místo pro komunikaci s dozorovými orgány ve věci bezpečnosti výrobků, zavést interní postupy pro bezpečnost výrobků a spolupracovat ve věcech týkajících se bezpečnosti výrobků s příslušnými dozorovými orgány a dalšími dotčenými adresáty Nařízení. Dále musí zajistit, aby bylo jejich online rozhraní uspořádáno takovým způsobem, který obchodníkům umožní poskytovat požadované informace o výrobcích.

A co když je výrobek nebezpečný?

Pokud adresáti Nařízení zjistí, že jejich výrobky jsou nebezpečné nebo způsobily nehodu, musí tyto informace předat v rámci dodavatelského řetězce a informovat dozorové orgány. Výměna informací o bezpečnosti výrobků bude probíhat přes modernizovaný systém Safety Gate (bývalý RAPEX). 

Nařízení také ukládá povinnost informovat spotřebitele o stažení nebezpečného výrobku, přičemž subjekty mohou využít například kontaktní údaje z registrace výrobků či věrnostních programů. Pokud je spotřebitel informován písemně, musí být použita šablona stanovená Komisí.[2]

Je na Nařízení připraven český právní řád?

Nařízení je samo o sobě přímo použitelné; pro zajištění fungování Nařízení v praxi nicméně dojde ke změnám i na rovni české legislativy, konkrétně dojde ke zrušení zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, neboť po obsahové stránce bude problematika upravena právě Nařízením a Nařízení v tomto smyslu zákon nahradí. 

Zároveň však bude přijat nový zákon o obecné bezpečnosti výrobků, který bude v návaznosti na Nařízení definovat příslušné národní dozorové orgány, vnitrostátní síť pro zajištění fungování systému včasného varování Safety Gate a přestupky jednotlivých subjektů za neplnění povinností dle Nařízení včetně sankcí. Nový český zákon o obecné bezpečnosti výrobků nebyl zatím přijat, avšak návrh zákona[3] byl již schválen Parlamentem a v nejbližších dnech by mělo dojít k jeho podpisu prezidentem. 

Závěr

Nařízení komplexně upravuje problematiku týkající se bezpečnosti výrobků a zavádí nové povinnosti pro všechny články dodavatelského řetězce. Nad rámec obecných povinností nařízení upravuje i specifické povinnosti při prodeji na dálku, včetně zvláštních povinností pro poskytovatele online tržišť. Vzhledem k velmi široké působnosti dopadne Nařízení na značné množství subjektů, přičemž výše uvedený návrh zákona počítá s pokutami až do výše 50 milionů Kč.  

Pokud si nejste jisti, zda se na Vás Nařízení vztahuje, jaké povinnosti z něj pro Vás vyplývají či máte jakékoliv jiné související otázky, neváhejte se na nás obrátit a my Vám rádi poradíme.