Dekorativní pozadí stránky

Proč jste zatím v praxi neviděli osvědčení o digitálním úkonu a legalizovaný elektronický podpis

Proč jste zatím v praxi neviděli osvědčení o digitálním úkonu a legalizovaný elektronický podpis

Osvědčení o digitálním úkonu

Podle § 5 ZPDS mají uživatelé digitálních služeb (občané a firmy) právo na vystavení osvědčení o digitálním úkonu, jinými slovy na záznam jimi učiněného digitálního právního jednání vůči státu. Takto osvědčit úřady musí všechny digitální úkony uvedené v katalogu služeb. A těch jsou už tisíce.

Ptáte se, jaký má tato právní úprava význam? Hlavním smyslem a výhodou je možnost získání hmatatelného důkazu v jinak nestálém online světě. Osvědčení je veřejnou listinou, která prokazuje identitu uživatele digitálních služeb, adresáta i samotný digitální úkon. Osvědčení zjednodušeně poskytuje právní jistotu a důvěryhodnost při provádění digitálních úkonů vůči státu. Je využitelné například při prokazování splnění zákonné lhůty, při ztrátě podání, jeho příloh nebo při nesprávném zápisu údajů do veřejných rejstříků a seznamů.

Právu uživatele digitální služby na straně jedné odpovídá samozřejmě povinnost na straně druhé. Ta plyne zejména orgánům veřejné moci. I pro ně má však osvědčení svůj význam, jelikož je i v jejich zájmu, aby byla digitální stopa uživatele digitální služby řádně zachycena.

Kdo má povinnost vydávat osvědčení?

Je-li Vaše organizace orgánem veřejné moci, nepochybně se řadíte mezi veřejnoprávní původce a máte povinnost vydávat osvědčení v zásadě bezodkladně. Pro představu do této kategorie spadají například všechny organizační složky státu, územní samosprávné celky nebo i zdravotní pojišťovny. Povinnosti se ale nevyhnou ani soukromoprávní subjekty, které v některých případech vystupují v postavení orgánu veřejné moci, ale zároveň vykonávají i soukromoprávní činnost (například notáři či školská zařízení).

Proces vydání osvědčení a s ním spojené lhůty

Při vystavování a doručování osvědčení mohou nastat praktické komplikace. Veřejnoprávní původce má totiž dle ZPDS povinnost vydávat osvědčení bezodkladně po učiněném digitálním úkonu. Na druhé straně je v ZPDS zakotvené právo občana či firmy zvolit si způsob doručení osvědčení. Může se tak stát, že ačkoli by měl orgán bezodkladně poskytnout osvědčení, neví, jakou cestou jej má doručit. Povinnost „bezodkladného“ poskytnutí osvědčení by proto měla nastat teprve od okamžiku, kdy je veřejnoprávnímu původci oznámena volba o způsobu doručení osvědčení. Doručovat lze datovou schránkou, prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy - Czech POINT nebo portálem veřejné správy – Portál občana.

Případnému vyřešení nesrovnalostí a praktickému technickému nastavení vydávání osvědčení by mělo v nejbližší době napomoci vydání metodického pokynu ze strany Ministerstva vnitra.

Nahrazení požadavku na úředně ověřený podpis

Můžeme podepsat kupní smlouvu na převod nemovitosti elektronicky, aby ji i katastr nemovitostí plně akceptoval? Ano! § 6 ZPDS upravuje tři cesty, jak nahradit požadavek úředně ověřeného podpisu, který donedávna nešlo udělat jinak než na papíru. Prakticky využitelná cesta je bohužel v tuto chvíli pouze jedna, a to registrace kvalifikovaného certifikátu využitého k podepisování v Portálu občana. A to je bohužel v praxi dost problematické. Jakmile bude možné zapisovat certifikáty již při jejich vydávání nebo budou v certifikátech údaje o držiteli a nebude je vůbec nutné zapisovat do Portálu občana, dramaticky naroste jejich praktické využití. To je ale zatím vzdálená budoucnost.

Druhá slibná a zatím technicky nemožná cesta bude využitím služeb notáře. Notář je oprávněn svým kvalifikovaným el. podpisem (a časovým razítkem) nahradit požadavek úředně ověřeného podpisu při současném provedení identifikace podepisující osoby (třeba i prostřednictvím videokonference na dálku).

Poslední možnost vytvoření elektronického ekvivalentu úředně ověřeného podpisu, prostřednictvím informačního systému veřejné správy nebo uznávaným el. podpisem při současném ověření údajů ze základního registru obyvatel, by měla být dle příslibů Ministerstva vnitra prakticky využitelná snad příští rok.

Závěr

S osvědčením o digitálním úkonu a uznáváním elektronických ekvivalentů úředně ověřených podpisů se zatím bohužel v praxi orgánů veřejné moci skoro nesetkáte. Orgány tyto své zákonné povinnosti prakticky neplní a bohužel nepomáhají digitalizaci běžného života občanů, o níž politici neustále mluví. Oba představené instituty jsou zatím jen další smutnou ukázkou toho, proč je Česká republika v mezinárodním srovnání s digitalizací veřejné správy hodnocena tak podprůměrně. Ani digitálně uvědomělý občan tedy stále nemá svá práva (nejen dle ZPDS) jak realizovat. Přitom nástroje, cesty i reálné inspirace u mnoha perfektně digitálně fungujících států EU již dávno existují.

 

Zdroje článku

Související články