Není soutěž jako soutěž (Přehled soutěžních událostí za prosinec 2022)

Jako rozloučení s rokem 2022 jsme si pro Vás připravili výběr soutěžních událostí, které nás při rozjímání nad vánočním cukrovím zaujaly nejvíce: sportovní soutěžení, digitální platformy a pokuty za nespolupráci se soutěžním úřadem.

Soutěž ve sportu a jeho specifika

V prosinci hrál v soutěži sport první ligu. Pro některé možná překvapivě se soutěžní právo vztahuje i na sportovní kluby a jejich asociace/federace, resp. jejich soutěže. Jak však uvidíme, aplikace soutěžního práva na sport má svá specifika.

V roce 2017 rozhodla Evropská komise (EK), že Mezinárodní bruslařská unie (ISU) se dopustila protisoutěžního jednání ve formě rozhodnutí sdružení. ISU přijala pravidlo zakazující (pod hrozbou vysokých sankcí) sportovcům účast na soutěžích, které ISU předem neschválila. V roce 2020 rozhodnutí EK potvrdil i Tribunál, proti jehož rozhodnutí ISU podala opravný prostředek k Soudnímu dvoru. V prosinci 2022 pak Generální advokát (GA) Rantos ve věci vydal své stanovisko. V něm uvedl, že opatření sportovního sdružení, které má omezující účinek na soutěž, nemusí nutně spadat pod zákaz protisoutěžních dohod. Pokud lze opatření rozumně považovat za nezbytné k zaručení legitimního „sportovního“ cíle a pokud tyto účinky nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k zajištění dosažení tohoto cíle, zákaz se neuplatní. Takovým cílem může být např. zajištění, aby sportovní soutěže byly v souladu s obecnými standardy (např. zabezpečení sportoviště, přítomnost vyškoleného zdravotnického týmu a sanitního vozu, bezpečnost zařízení, nářadí a oděvů).

GA Rantos vydal v prosinci také stanovisko ve věci sporu mezi (možná si ještě vzpomenete) Evropskou Superligou (ESL) a UEFA/FIFA. V dubnu 2021 oznámilo 12 elitních evropských fotbalových klubů založení nové ligy, která měla stát mimo systém UEFA. Poté, co je UEFA varovala, že kluby zapojené do ESL budou vyloučeny ze všech domácích, evropských i světových soutěží, devět z týmů od projektu odstoupilo. ESL následně podala žalobu proti UEFA a FIFA k soudu v Madridu, který předložil Soudnímu dvoru předběžnou otázku.

GA Rantos své závěry k této otázce opřel mj. o čl. 165 SFEU. Podle něj se činnost Evropské unie zaměřuje mj. na „rozvoj evropského rozměru sportu podporou spravedlivého a otevřeného sportovního soutěžení a spolupráce mezi subjekty odpovědnými za sport, jakož i ochranou fyzické a mravní integrity sportovců, obzvláště mladých sportovců.“ Podle GA představuje toto ustanovení „ústavní“ uznání evropského sportovního modelu postaveného na pyramidální struktuře s amatérským sportem v základech a profesionálním sportem na vrcholu. Evropský sportovní model je charakterizován otevřeností soutěží, v nichž je účast jednotlivců a klubů založena na sportovních zásluhách (postupy a sestupy v rámci lig, na rozdíl např. od severoamerického modelu založeného na uzavřených soutěžích). Aby mohl tento systém fungovat, je třeba zajistit dodržování obecných standardů napříč mezi jednotlivými soutěžemi, včetně kompatibility zápasů a soutěžních kalendářů. Za tímto účelem může – za splnění určitých podmínek – sportovní sdružení odmítnout přístup třetí strany na trh, pokud to je odůvodněno legitimními cíli.

Podle GA nic nebrání zakládajícím klubům v založení ESL. Nicméně ESL by nevyhnutelně měla negativní vliv na národní ligy: Mohly by se stát méně atraktivními z důvodu snížené rivality mezi kluby. Výsledek ligy by totiž neměl žádný vliv na to, zda by se klub dostal do nejvyšší soutěže (vrchol pyramidy) – klub by měl účast v ESL garantovanou. Podle GA tak principy fungování ESL nejsou v souladu se zásadami evropského sportovního modelu, konkrétně s principem sportovní zásluhovosti. GA shledal rovněž rozpor se zásadou solidarity: Vytvoření tohoto formátu soutěže by mohlo mít za následek ohrožení atraktivity a ziskovosti soutěží UEFA (zejména Ligy mistrů), a tím snížení příjmů, z nichž část jde do fotbalu na nejnižších úrovních. V neposlední řadě by fungování ESL bylo v rozporu s evropskou dimenzí unijního sportovního modelu, protože by byla vyloučena účast klubů z většiny unijních národních lig.

Prodej vysílacích práv fotbalovými ligami se většinou řídí pravidlem „no single buyer“. Znamená to, že liga neprodává vysílací práva pouze jednomu hráči, často vysílací společnosti. Uskutečňováno to je zpravidla tak, že jednotlivé zápasy jsou rozděleny do balíčků podle hracích dnů a možnosti vybrat si zápas pro daný den. Tyto balíčky pak jsou prodávány v aukcích. Toto pravidlo bylo (soutěžními úřady) zavedeno proto, že na straně prodávajícího (ligy/kluby) neprobíhá soutěž. Práva k jednotlivým zápasům vlastní kluby, ty se spolu dohodly, že vysílací práva k nim budou prodávat společně prostřednictvím třetí osoby (ligy, asociace). Jedná se tedy o společný prodej konkurenty (kluby), který obecně může představovat za určitých okolností protisoutěžní dohodu.

V roce 2007 (a v roce 2014 znovu) takový závazek uložil i dánský soutěžní úřad ve vztahu k dánské nejvyšší fotbalové lize, Superlize. V roce 2021 požádala asociace fotbalových klubů hrajících v Superlize o zrušení pravidla „no single buyer“. Soutěžní úřad dospěl k závěru, že na televizním trhu došlo od roku 2014 k zásadním změnám – zejména pokud jde o působení streamovacích služeb (zejm. Netflix, HBO Max a Disney+, ale i dánské služby). Vysílací společnosti mají tedy přímý přístup ke svým uživatelům bez potřeby prostředníka (distributora). Ke změnám došlo i ve vztahu k distributorům: Na trhu je množství distribučních kanálů a uživatelé si mezi nimi mohou volně vybírat. Kromě toho si u jednotlivých distributorů mohou zvolit, které televizní kanály chtějí mít ve svém balíčku. Dánský soutěžní úřad dále zjistil, že pro dánské uživatele má hodnotu nejen domácí Superliga, ale i Liga mistrů a anglická Premier League. Na základě těchto úvah a odpovědí účastníků trhu se dánský soutěžní úřad rozhodl pro „experiment“. Pro nadcházející cyklus (aukci pro čtyřleté období začínající sezónou 2024/2025) pozastavil aplikaci závazku „no single buyer“. Superliga tedy bude moci pro tento cyklus prodat veškerá vysílací práva jednomu jedinému zájemci. Následně pak soutěžní úřad vyhodnotí, jaký vliv to mělo na cenu, na soutěž mezi vysílacími společnostmi a mezi distributory a v konečném důsledku na uživatele.

Digitální platformy

Sebezvýhodňování (self-preferencing) není doménou pouze celosvětových digitálních podniků. To ukázalo rozhodnutí polského soutěžního úřadu ze samotného konce roku. Ten uložil pokutu společnosti Allegro.pl ve výši 206 mil. PLN (cca 1,05 mld. Kč) za zneužití dominantního postavení ve vztahu k tržišti, na kterém (stejně jako např. u Amazon, ale i Mall.cz) současně prodávají jak nezávislí obchodníci, tak i samotné Allegro.pl. V polovině roku 2015 Allegro.pl zjistilo, že jím prodávané výrobky se kvůli použitému algoritmu umisťují až na samotném konci vyhledávání. Aby tuto situaci zvrátila, využilo svou znalost algoritmu a chování zákazníků k tomu, aby jeho nabídky byly zobrazovány na lepších pozicích. Kromě toho zavedl také několik propagačních funkcí, které nezávislí prodejci nemohli využívat: slevové kupóny, kolotoč doporučení a křížová doporučení, možnost měnit popis a parametry či cenu v již zveřejněné nabídce, apod. Výrobky nabízené konkurenčními nezávislými prodejci se tak podle závěrů polského soutěžního úřadu staly méně viditelné. Do skupiny Allegro patří mimochodem i Mall Group a WE|DO CZ.

Digitálního tržiště se týká i další prosincové rozhodnutí. Jedná se o závazkové rozhodnutí EK ve věci zneužívání dominantního postavení ze strany Amazon. To mělo podobu využívání neveřejných dat prodejců na tržišti ke zlepšování vlastních prodejů a možného znevýhodňování nezávislých prodejců v přístupu k Buy Box a programu Prime. Za účelem odstranění potenciálních soutěžních problémů navrhl Amazon opatření, která EK následně akceptovala a uložila jejich aplikaci po dobu sedmi let. V prvé řadě se Amazon zavázal nevyužívat údaje získané od nezávislých prodejců nebo týkající se jejich aktivit pro vlastní maloobchodní podnikání. Pokud jde o uvádění produktů v Buy Box, zavázal se Amazon zacházet se všemi nabídkami stejně s tím, že vedle vítězné nabídky zobrazí ve stejném rozsahu i druhou nejlepší nabídku, pokud pochází od jiného prodejce a je dostatečně odlišná od té první, pokud jde o cenu a/nebo termín dodání. Ve vztahu k účasti na programu Prime se Amazon zavázal zavést nediskriminační podmínky a kritéria pro zařazení do něj. Mimo jiné se jedná o možnost prodejců účastnicích se programu Prime vybrat si logistické a dodávkové služby dle svých preferencí. Skutečnost, že relativně čerstvě přijaté nařízení Digital Markets Act nebude řešit veškeré problémy digitálních platforem a zůstane zde i nadále prostor pro čisté soutěžní právo, potvrdila i komisařka Vestager. Podle jejího vyjádření by závazek druhé Buy Box nabídky a závazek týkající se programu Prime nebyl nařízením DMA pokryt.

Ukončit řízení závazky se v prosinci 2022 podařilo i dalšímu z BigTech podniků, a to Google, ve věci šetření jeho služby Google News Showcase (Výběr Zpráv Google) německým soutěžním úřadem. Google News Showcase umožňuje vydavatelstvím zobrazovat svůj obsah v tzv. Story Panels. Obsah je zobrazován dle výběru vydavatelství, která mají možnost ovlivnit i způsob zobrazení. Německý soutěžní úřad se obával, že by tato služba mohla z trhu vytlačit konkurenční nabídky a současně znevýhodňovat vydavatelství využívající tuto službu. K odstranění těchto obav navrhl Google závazky, které soutěžní úřad akceptoval. Mimo jiné se Google zavázal, že nebude Google News Showcase integrovat se svým obecným vyhledávačem Google Search. Dále se zavázal, že účast na Google News Showcase nebude do budoucna ani jedním z kritérií pro řazení výsledků v rámci obecného vyhledávání Google Search. Upravil také smluvní podmínky tak, aby neztěžoval vydavatelům uplatňování jejich pomocných autorských práv. Konečně se zavázal, že v budoucnu se budou moci Google News Showcase účastnit i další vydavatelé. Google News Showcase fungoval až do prosince 2022 i v ČR, avšak z důvodu přijetí novely autorského zákona ve znění upraveném Poslaneckou sněmovnou PČR tuto službu Google vypnul, stejně jako tzv. snippety (krátké úryvky z textu v odkazu ve výsledcích vyhledávání). Důvodem je, že i za minimální porušení autorského zákona v souvislosti se zobrazováním obsahu vydavatelů na internetové platformě (jako je např. Google nebo Facebook) hrozí jejímu vlastníkovi exorbitantní pokuta ve výši až do 1 % ročního celosvětového obratu. Pro platformy je tak zjevně méně rizikové obsah vydavatelů raději neuveřejňovat, i když se tím připraví o příjmy.

Excesivní ceny

V listopadovém příspěvku jsme Vás informovali o dalším šetření farma společností za stanovování nepřiměřeně vysokých cen za důležité léky. Na příliš vysoké ceny je však třeba dát si pozor i v ostatních sektorech.

V prosinci 2022 totiž francouzský soutěžní úřad pokutoval za excesivní ceny CTPL-AG, společnost provádějící technické prohlídky nákladních vozidel. Podle soutěžního úřadu měla CTPL-AG mezi lety 2010 a 2018 ve svém regionu monopol v oblasti technických prohlídek. Kromě toho, že zákazníkům účtovala ceny, které neměly rozumný vztah k hodnotě poskytované služby, zvýhodňovala ve vztahu k ostatním zákazníkům svou sesterskou společnost zabývající se nákladní dopravou, STAG. Té poskytovala technickou kontrolu se slevami, s delšími lhůtami splatnosti a s kratší čekací dobou.

Procesní okénko

V listopadovém příspěvku jsme Vás také informovali o pokračování tvrdé linie Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ve vztahu k maření místních šetření a ukládání pořádkových pokut na jejich samotné hranici. Tento přístup v prosinci potvrdil v druhém stupni předseda ÚOHS. Zamítl rozklady MIT METAL POWER a Marc proti rozhodnutím, jimž oběma byly uloženy pokuty za maření místního šetření ve výši 1 % z ročního obratu celého soutěžitele. Oba soutěžitelé v dubnu odmítli poskytnout pracovníkům ÚOHS součinnost během místního šetření (i na základě rady právního poradce) a donutili je ukončit veškeré vyšetřovací úkony. Předseda ÚOHS maření místního šetření označil za velmi závažný přestupek, za který ÚOHS bude i nadále ukládat sankce v nejvyšší možné výši. S tímto je třeba do budoucna počítat a na možnost místního šetření se v rámci compliance řádně připravovat. ÚOHS totiž nemusí přijít na místní šetření pouze v případě, že se soutěžitel dopustil protisoutěžního jednání. Může se jednat o získávání informací v rámci posuzování notifikované fúze, v rámci sektorového šetření nebo šetření jiného soutěžitele např. v případě, že ÚOHS má pocit, že mu dotázaný na žádost o informace a podklady neposkytl dostatečné informace. Porušení povinnosti spolupracovat může vést k astronomickým pokutám i v případech, kdy se šetřený subjekt protisoutěžního jednání vůbec nedopustil.

Pokud soutěžní úřad zjistí, že mu podnik neposkytl úplné a pravdivé informace, ukládá vysoké pořádkové pokuty (i zde s horní hranicí ve výši 1 % z ročního obratu soutěžitele). To se stalo i BMW, když britský soutěžní úřad pojal podezření, že mu BMW zatajuje informace, které soutěžní úřad považuje za významné pro šetření. Britská dceřiná společnost BMW odpověděla na žádost o informace v plném rozsahu. Mateřská společnost BMW AG se sídlem v Bavorsku a další společnosti z BMW Group ale poskytnutí informací odmítly s tím, že britský soutěžní úřad vůči nim nemá jurisdikci. Vedle jednorázové pokuty ve výši 30.000 GBP (cca 816 tis. Kč) uložil soutěžní úřad BMW ještě donucovací pokutu ve výši 15.000 GBP (cca 408 tis. Kč) za každý den nesplnění povinnosti poskytnout úřadu požadované informace. Nástroje denních donucovacích pokut ve výši až do 10 % z průměrného denního obratu soutěžitele bude zřejmě moci v budoucnu využívat i ÚOHS. V Poslanecké sněmovně PČR se nyní ve druhém čtení nachází novela zákona o ochraně hospodářské soutěže, která by mu to měla umožnit.