Vyplatí se zavést soutěžní compliance program? (Přehled soutěžních událostí za listopad 2022)

Krátce před Vánocemi Vám jako malý dárek pod stromeček přinášíme další soutěžní novinky, tentokrát za listopad. Můžete si tak přečíst výběr toho, co nám přišlo zajímavé či důležité.

Svatomartinská konference ÚOHS

Asi nejdůležitější tuzemskou listopadovou soutěžní událostí je každoroční Svatomartinská konference pořádaná Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Významná je zejména proto, že zde ÚOHS představuje své postoje k aktuálním soutěžním otázkám. Nejinak tomu bylo i na letošní Svatomartinské konferenci.

ÚOHS tak v prvé řadě představil své ideje k dohodám o udržitelnosti/udržitelném řešení mezi konkurenty. Na tomto fóru jsme již mnohokrát představovali postoje různých soutěžních úřadů, včetně jejich rozhodovací praxe, doposud však nebyl znám postoj ÚOHS. Ten podle svých vyjádření bude zřejmě rozlišovat mezi případy, kdy požadavek na udržitelné řešení vychází z poptávky spotřebitelů a kdy tomu tak není. V případě, že udržitelné řešení vychází z požadavků spotřebitelů, lze o ně právě nabídnutím udržitelného řešení soutěžit. Je tedy pravděpodobné, že ÚOHS v těchto případech bude při posuzovaní příslušných dohod opatrnější. ÚOHS dále upozornil, že je třeba prokázat nezbytnost celé dohody o udržitelném řešení mezi konkurenty, tj. veškerých jejích ustanovení. V případě, že si strany takové dohody nebudou jisty souladem se soutěžním právem, lze požádat ÚOHS o konzultaci, případně o tzv. comfort letter.

Dalším významným tématem byl tzv. compliance program. Poté, co ÚOHS poprvé uznal zavedení compliance programu v případě, ve kterém klienta zastupovala kancelář Havel & Partners, bylo nutné, aby ÚOHS obecně představil svůj přístup k nim. V prvé řadě se tak zabýval otázkou, co vše musí efektivní soutěžní compliance program zahrnovat. Nestačí totiž pouze připravit soutěžní manuál obsahující popis základních soutěžních pravidel. Účinný soutěžní compliance program by měl především stát na pravidelném a efektivním školení pracovníků soutěžitele a na kontrolních opatřeních, včetně self-reportingu a whistleblowingu. Compliance program by měl být také pravidelně auditován. Účinný compliance program je ÚOHS ochoten akceptovat jako důvod pro snížení pokuty. V případě zavedení nového soutěžního compliance programu sníží pokutu až o 10 %. V případě značného posílení stávajícího compliance programu je ÚOHS ochoten snížit pokutu až o 15 % – za předpokladu, že do praktiky nebyl zapojen management soutěžitele a úprava zamezí nebo sníží na minimum rizika opakovaného porušení compliance programu. S našim názorem na současný přístup ÚOHS se můžete blíže seznámit zde.

Soutěžní všehochuť

ÚOHS však neomezil svou listopadovou aktivitu pouze na Svatomartinskou konferenci. V listopadu tak například jeho předseda potvrdil rozhodnutí o protisoutěžním rozhodnutí sdružení, a to Asociace jazykových škol sdružující cca 40 členů. Toto sdružení stanovovalo minimální přípustnou cenu za jednu hodinu výuky cizích jazyků určenou pro výběrová řízení na poskytování služeb jazykového vzdělávání, tuto cenu uveřejnilo a uplatňovalo vůči svým členům a prosazovalo u zadavatelů veřejných zakázek. Za to mu byla uložena pokuta ve výši 9 mil. Kč s tím, že byla poprvé vypočtena nikoli na základě obratu sdružení, nýbrž na základě součtu obratů jeho jednotlivých členů. Předseda ÚOHS rozhodnutí v zásadě potvrdil včetně způsobu výpočtu pokuty na základě obratů členů sdružení. Přesto však zrušil výrok o pokutě, protože dle jeho závěrů trvalo protisoutěžní jednání o cca 6 měsíců méně. Je tak vysoce pravděpodobné, že ÚOHS bude v tomto přístupu k ukládání pokut sdružením i nadále pokračovat.

V listopadu byla také uložena pokuta Coca-Cola Tria Epsilon Industrial & Commercial (Coca-Cola 3E) řeckým soutěžním úřadem ve výši 10,34 mil. EUR za zneužití dominantního postavení. Důvodem bylo uzavírání ústních ujednání s maloobchodními prodejci sycených nealkoholických nápojů o exklusivitě, jejichž cílem bylo vytlačení konkurentů z Dodekanéských ostrovů, včetně ostrovů Rhodos a Kós. Coca-Cola 3E také používala hrozby i sankční opatření vůči těm prodejcům, kteří se rozhodli prodávat nápoje i konkurenčních výrobců. Podle soutěžního úřadu cílily praktiky Coca-Cola 3E na vytlačení konkrétních výrobců, resp. jejich konkrétních produktů a značkových ledniček.

Pokutování excesivních cen dominantů soutěžními úřady je spíše výjimečnou událostí. Převážně se tak děje v oblasti léčiv. Ani listopad nebyl z tohoto pohledu výjimkou. Příkladem tak může být distributor jediného léku proti vzácné metabolické poruše Leadiant, kterému uložil pokutu španělský soutěžní úřad ve výši 10,25 mil. EUR. Leadiant nejprve získal pro distribuovaný lék označení orphan drug (sirotčí lék), dále pak uzavřel s jediným dodavatelem aktivní látky exklusivní smlouvu, což znemožnilo uvedení alternativních produktů na trh. Důsledkem bylo zvýšení ceny léku z 984 EUR v září 2010 na 14.618 EUR v červnu 2017. Za obdobné jednání Leadiant uložily pokutu již dříve italský (květen 2022) a nizozemský soutěžní úřad (červenec 2021). Tyto úřady spolupracovaly během řízení, když si mj. mezi sebou sdílely dokumenty získané během místních šetření.

Ve stejné době zahájil s Leadiant italský soutěžní úřad řízení pro neplnění opatření k nápravě stanoveného květnovým rozhodnutím. Leadiant proti tomuto rozhodnutí podal žalobu k soudu a současně informoval italský soutěžní úřad, že ke splnění opatření k nápravě přistoupí až po soudním rozhodnutí. První slyšení ve věci přitom soud stanovil až na březen 2023. Soutěžní úřad proto v listopadu zahájil s Leadiant řízení. Pár dní na to však soud vydal předběžné opatření, kterým odložil účinnost opatření k nápravě uloženého rozhodnutím. Zdůvodnil to tím, že Leadiant pokutu zaplatil a pro splnění opatření k nápravě potřebuje více času.

Procesní okénko

ÚOHS i v listopadu pokračoval ve své linii ukládání co nejvyšších pokut za maření místního šetření. Začal s tím již v srpnu, kdy poprvé uložil pokuty na samé horní hranici (psali jsme zde). V rámci místního šetření v prostorách distributora mobilních telefonů a zařízení do chytrých domácností Beryko se jeho jednatelé dopustili hned několika pochybení. Jeden z jednatelů společnosti odmítl inspektorům ÚOHS předat a zpřístupnit svůj mobilní telefon, druhý jednatel pak předal k prověření mobilní telefon a notebook, u nichž však došlo ke smazání, resp. změně obsahu těchto zařízení. Dále došlo ke skrytému smazání velké části obsahu pracovní e-mailové schránky jednoho ze zaměstnanců společnosti Beryko, a ani po výzvě nebyly inspektorům ÚOHS zpřístupněny zálohy pracovních e‑mailových schránek pracovníků společnosti Beryko. Za tyto obstrukce byla Beryko uložena pokuta ve výši 22,5 mil. Kč, což dosahuje skoro 1 % z ročního obratu daného soutěžitele, tedy horní hranice pro ukládání pokut. ÚOHS odůvodnil takto vysokou pokutu zejména tím, že se obstrukcí dopustili jednatelé soutěžitele.

Tribunál koncem listopadu zamítl žalobu výrobci oceli Westfälische Drahtindustrie (WDI) proti postupu Evropské komise (EK), kterým tato vymáhá zaplacení úroků z uložené pokuty. EK uložila WDI pokutu ve výši 56 mil. EUR v červnu 2010, a to za kartel 17 výrobců oceli trvající celkem 18 let. V září 2010 ji snížila 46,5 mil. EUR, přičemž WDI měla tuto pokutu zaplatit do tří měsíců. Po uběhnutí této lhůty má soutěžitel povinnost platit též úroky stanovené na základě sazby Evropské centrální banky. Pokud soutěžitel podá žalobu k Tribunálu, může buď pokutu zatímně zaplatit nebo poskytnout bankovní záruku. V dubnu 2011 přijal Tribunál předběžné opatření, kterým zrušil povinnost WDI poskytnout bankovní záruku, avšak současně mu nařídil okamžité uhrazení 2 mil. EUR a pravidelné měsíční splátky ve výši 0,3 mil. EUR až do rozsudku Tribunálu. V červenci 2015 vydal Tribunál rozsudek, kterým zrušil výrok o pokutě, protože EK se nedostatečně zabývala otázkou schopnosti WDI pokutu zaplatit. Současně však Tribunál dospěl k závěru, že WDI je schopen zaplatit pokutu ve výši 46,5 mil. EUR, a proto mu stejným rozsudkem uložil povinnost zaplatit pokutu v této výši. V říjnu 2018 WDI informoval EK, že již zaplatil 31,7 mil. EUR s tím, že hodlá nyní zaplatit zbytek pokuty včetně úroků běžících od tří měsíců po rozsudku Tribunálu. EK s tímto nesouhlasila a v březnu 2020 zaslala WDI přípis, ve kterém jej informovala, že úroky běžely od ledna 2011 a zbývá tedy k doplacení 12,2 mil. EUR. Proti tomu podal WDI žalobu k Tribunálu. Ten ji zamítl s tím, že ačkoli příslušný výrok v rozhodnutí zrušil a nahradil novým, není v jeho kompetenci nahradit pokutu uloženou EK novou právně odlišnou pokutou. Tribunál tak svým rozsudkem z července 2015 učinil pouze retroaktivní změnu dříve uložené pokuty.