Dekorativní pozadí stránky

Nenápadný strašák stavebních firem aneb ručení za mzdové nároky svých poddodavatelů

Nenápadný strašák stavebních firem aneb ručení za mzdové nároky svých poddodavatelů

Věděli jste, že od začátku letošního roku jako dodavatel ručíte za mzdové nároky zaměstnanců vašeho poddodavatele, který pro vás aktuálně pracuje? Přinášíme vám podrobnosti této novinky, včetně vysvětlení, jak postupovat a v jaké případě se lze ručení vyhnout.

V souvislosti s novelou zákoníku práce byla ode dne 1. 1. 2024 v § 324a zákoníku práce[1] zavedena nová úprava ručení dodavatele za mzdové nároky zaměstnanců subdodavatele. Dodavatel nově ručí za výplatu mzdy, platu či odměny z dohody o práci mimo pracovní poměr (dále jen „mzdové nároky“) zaměstnanců poddodavatele za daný měsíc v rozsahu, v jakém se podíleli na smluvním plnění pro dodavatele, a to maximálně až do výše minimální mzdy, která je stanovena ve výši 18 900 Kč měsíčně.

Na koho se úprava vztahuje?

Zákonná úprava cílí na subdodavatelské řetězce v oblasti stavebnictví. Tím se míní situace, kdy zhotovitel realizuje stavbu prostřednictvím dalších osob (podnikatelů a jejich zaměstnanců) s tím, že i tito poddodavatelé mohou splnění svého závazku vůči dodavateli zajišťovat prostřednictvím dalších poddodavatelů atd.[2] Pro účely tohoto institutu je dodavatelem stavební podnikatel dle § 14 písm. d) stavebního zákona,[3] který při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby zajišťuje své plnění prostřednictvím poddodavatele. Za poddodavatele se považuje též agentura práce, která pro provádění výše uvedených činností dodavateli jako uživateli dočasně přidělila své zaměstnance. 

Ustanovení se vztahuje jak na zaměstnance činné pro zaměstnavatele v pracovním poměru, tak na zaměstnance činné pro zaměstnavatele na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy DPP a DPČ).[4] Za splnění určitých podmínek mohou být v pozici zajištěných věřitelů i agenturní zaměstnanci. Současně se tato úprava týká vyslaných zaměstnanců, kteří by mohli mít problémy při uplatňování svých práv v hostitelském státě, tak také na zaměstnance v tuzemsku. 

Jak ze strany zaměstnance postupovat při vzniku ručitelské povinnosti?

Ručitelský závazek dodavatelů vzniká nevyplacením mzdového nároku zaměstnavatelem (poddodavatelem) zaměstnanci do konce období splatnosti, které dle zákona končí kalendářním měsícem následujícím po měsíci, kdy došlo k výkonu práce. Ve smluvním řetězci o více poddodavatelích ručí s dodavatelem společně a nerozdílně rovněž dodavatel na nejvyšším stupni smluvního řetězce. Po uplynutí období splatnosti mzdového nároku má zaměstnanec možnost do tří měsíců písemně vyzvat ručitele k uspokojení jeho mzdových nároků. 

Ručitel je následně povinen uspokojit mzdové nároky nejpozději do deseti dnů od doručení výzvy. Současně je povinen provést zákonné srážky ze mzdy a odvody za daného zaměstnance, včetně srážky a odvedení zálohy na daň z příjmů nebo daně z příjmů z uspokojovaných mzdových nároků, obdobně, jako kdyby je prováděl a odváděl u svých zaměstnanců. Následně je ručitel povinen informovat zaměstnavatele zaměstnance o provedených srážkách a o výši částek, které jednotlivým zaměstnancům vyplatil. Ve smluvním řetězci o více poddodavatelích informuje rovněž dalšího ručitele. 

Splnění a nesplnění ručitelské povinnosti

Pokud ručitel splní výše nastíněnou ručitelskou povinnost, vznikne mu vůči poddodavateli právo na náhradu plnění, které za něj poskytl. Lze předpokládat, že v praxi dodavatel typicky tento svůj nárok započte oproti nároku poddodavatele na zaplacení odměny za provedení prací. Ovšem v případě nesplnění této povinnosti se ručitel dopustí přestupku dle zákona o inspekci práce[5] a může mu být inspektorátem práce udělena pokuta až do výše 2 milionů korun.

A jak se dodavatelé mohou vzniku ručení vyhnout?

Dodavatelé se mohou vzniku ručitelského závazku vyhnout, a to v případě kumulativního splnění dvou zákonných podmínek. 

  1. První podmínkou je povinnost poddodavatele předložit při zahájení realizace smluvního plnění dodavateli potvrzení (ne starší než 3 měsíce), že nemá evidován nedoplatek na pojistném a penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na veřejném zdravotním pojištění. 
  2. Druhou podmínkou je povinnost poddodavatele předložit při zahájení realizace smluvního plnění dodavateli potvrzení, že mu nebyla v období 12 měsíců předcházejících zahájení realizace smluvního plnění pro dodavatele pravomocně uložena pokuta vyšší než 100 tisíc korun za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů. 

Při splnění těchto podmínek zákonná povinnost ručení nevzniká a dodavatel neručí ani za mzdové nároky zaměstnanců poddodavatelů na nižších stupních smluvního řetězce. 

Jak postupovat?

Novela zákoníku práce zakotvující problematiku ručení dodavatelů představuje značný zásah do oblasti stavebnictví a vztahů mezi dodavateli, poddodavateli a jejich zaměstnanci. Rychlost přijetí novely a relativně nestandardní mechanismus ručení za mzdové nároky třetích osob mohou v praxi vyvolávat mnoho aplikačních problémů i nejasností. 

Současně téměř každý stavební podnikatel bude muset zasáhnout do svých poddodavatelských smluv a náležitě je upravit tak, aby neručil za mzdy všech zaměstnanců v jeho subdodavatelském řetězci, zejména stanovením shora popsaných dokládacích povinností svým poddodavatelům. 

Veškeré otázky spojené s touto novelou zákoníku práce s našimi klienty intenzivně řešíme, a proto se na nás neváhejte obrátit. Rádi Vám, nejen v této oblasti, poskytneme naše služby a právní pomoc.

Související články
Revoluční úprava plánovacích smluv aneb novinky ve spolupráci obcí a developerů
František Korbel, Barbora Hniličková, Tomáš Kalenský, Petra Gabrhelová

Revoluční úprava plánovacích smluv aneb novinky ve spolupráci obcí a developerů

Dne 1. 7. 2024 nabyde plné účinnosti zákon č. 283/2021 Sb., známý jako nový stavební zákon, který přinese změny mimo jiné i v oblasti smluv o spolupráci uzavíraných mezi obcemi a investory (developery). Tyto změny bude nezbytné obratem promítnout do praxe, tedy jak do samotných smluv a jejich vzorů,
Láska, rozdělení sociálních rolí, zlatá klec a SJM
Veronika Bočanová

Láska, rozdělení sociálních rolí, zlatá klec a SJM

Možná jste koncem minulého týdne zaznamenali článek na internetu o tom, jak Nejvyšší soud rozhodl o vypořádání společného jmění bývalého prvoligového fotbalového brankáře. Jde o zajímavý případ narážející na pojmy jako disparita podílů na společném jmění manželů, princip zásluhovosti, dělení sociáln