Dekorativní pozadí stránky

Máme právo na rychlé internetové připojení?

Máme právo na rychlé internetové připojení?

V roce 2015 bylo Evropským parlamentem a Radou přijato nařízení 2015/2120 („Nařízení“), které poskytovatelům internetového připojení stanovuje mimo jiné povinnost uvádět jasné a srozumitelné informace o rychlosti nabízeného internetového připojení. Situace na trhu se od přijetí Nařízení zlepšila a poskytovatelé skutečně uvádějí podrobnější informace o rychlosti připojení.

Český telekomunikační úřad („ČTÚ“) však v rámci své činnosti došel k závěru, že poskytovatelé vyhověli Nařízení pouze formálně. Na trhu se totiž „rozevírají nůžky“ mezi inzerovanými, často nadsazenými rychlostmi připojení, a fakticky technicky dosažitelnými rychlostmi. ČTÚ dokonce zjistil, že někteří poskytovatelé ve smlouvách uvádějí velmi nízké minimální a garantované rychlosti připojení ve srovnání s inzerovanou rychlostí, čímž reálně znemožňují koncovým zákazníkům uplatnit související stížnosti a reklamace.[1] Jinými slovy, někteří poskytovatelé například inzerují rychlost připojení v řádu stovek Mbit/s, ale smluvně garantují pouze rychlost odpovídající připojení v řádu jednotek Mbit/s anebo dokonce v řádu jednotek kbit/s.

S ohledem na tato zjištění se ČTÚ rozhodl tyto praktiky s účinností od 1. 1. 2021 změnit a vydal všeobecné oprávnění č. VO-S/1/08.2020-9, ve kterém upravil dosavadní podmínky a stanovil jednotné, přísnější a konkrétnější parametry rychlosti internetového připojení a souvisejících odchylek.

Na základě těchto již účinných pravidel musejí poskytovatelé internetového připojení dodržovat a ve smlouvách uvádět následující rychlosti a odchylky (uplatní se jak na download, tak na upload)[2]:

Pevné připojení

Maximální rychlost

musí být stanovena realisticky s ohledem na danou technologii, přípojku a místo.

Inzerovaná rychlost

rychlost uváděná v marketingových kampaních nesmí být vyšší než maximální rychlost.

Běžně dostupná rychlost

tato rychlost musí představovat alespoň 60 % inzerované rychlosti a musí být dostupná v 95 % času během jednoho kalendářního dne

Minimální rychlost

nejnižší možná rychlost připojení musí odpovídat alespoň 30 % inzerované rychlosti.

Velká trvající odchylka

představuje pokles reálné rychlosti pod běžně dostupnou rychlost po dobu více než 70 minut.

Velká opakující se odchylka

představuje alespoň tři poklesy reálné rychlosti pod běžně dostupnou rychlost v délce trvání alespoň 3,5 minuty během 90 minut.

Mobilní připojení

Odhadovaná maximální rychlost

musí být reálně dosažitelná v dané lokalitě a v reálných provozních podmínkách, v místě s dostatečnou úrovní signálu vně budov.

Inzerovaná rychlost

rychlost uváděná v marketingových kampaních nesmí být vyšší než odhadovaná maximální rychlost.

Velká trvající odchylka

představuje pokles reálné rychlosti pod 25 % inzerované rychlosti po dobu více než 45 minut.

Velká opakující se odchylka

představuje alespoň pět poklesů reálné rychlosti pod inzerovanou rychlost v délce trvání alespoň 2 minuty během 60 minut.

 

Na základě těchto nových pravidel se dá očekávat, že situace na trhu internetového připojení se více ztransparentní. Pokud by totiž poskytovatelé tato pravidla nedodržovali, hrozí jim sankce ze strany ČTÚ.

Tato pravidla rovněž zamezí praktikám znemožňující koncovým zákazníkům reálně uplatnit práva z vadného plnění vůči poskytovatelům připojením. Pokud však poskytovatelé nebudou ochotni koncovým zákazníkům kompenzovat případné výpadky služby, zákazníci se budou muset nadále obrátit na ČTÚ jakožto dozorový orgán v této oblasti.


[1] Zpráva ČTÚ o výsledcích sledování plnění Nařízení (EU) 2015/2120 za období od 1. května 2019 do 30. dubna 2020 (dostupná zde).

[2] Příloha č. 1 a příloha č. 2 k všeobecnému oprávnění č. VO-S/1/07.2005-9.

 

Zdroje článku

Související články