Když spolupráce má zelenou… (Přehled soutěžních událostí za červenec 2022)

Na sklonku prázdnin Vám ještě jednou přinášíme letní přehled soutěžních zajímavostí. Tentokrát jsme se zaměřili na různé podoby dohod a spolupráce a postoj soutěžních úřadů k nim. Ne vždy je totiž spolupráce mezi konkurenty zakázaná, ne vždy je spolupráce v rámci distribučních vztahů dovolená a ne vždy je spojení bez problémů dokončené.

Není spolupráce jako spolupráce

Pro soutěžní právo je typické motto, že komunikace či dokonce spolupráce mezi konkurenty je vždy podezřelá. Ne vždy však nutně musí být závadná a soutěžní úřady v poslední době často poukazují příklady, kdy spolupráce je dokonce vhodná či žádoucí.

Asi nejdůležitější zprávou pro všechny, kdo využívají mobilní sítě, což jsou dnes skoro všichni, je schválení spolupráce mezi T-Mobile, CETIN a O2 týkající se sdílení infrastruktury mobilních sítí v České republice. Spolupráce má těmto společnostem umožnit pokračovat v budování vysoce kvalitních a spolehlivých mobilních sítí pro své zákazníky za současného zachování soutěžního prostředí na trhu mobilních operátorů. Evropská komise (EK) zpočátku července schválila závazky navržené uvedenými společnostmi a tím vyjasnila pravidla sdílení infrastruktury mezi operátory po celé EU. Na tomto historickém úspěchu nejen mobilních operátorů se podílela i AK Havel & Partners na straně T-Mobile (viz též zde).

Nizozemský soutěžní úřad je například průkopníkem v podpoře udržitelnosti prostřednictvím soutěžního práva a potvrdil další spolupráci mezi konkurenty, která umožňuje naplnit zelené cíle. Tentokrát se však nejednalo o oblast energií, nýbrž o plastové obaly. Dodavatelé nealkoholických nápojů, včetně Coca-Coly, a obchodní řetězce Albert Heijn a Jumbo se dohodli, že sníží množství plastového odpadu tím, že odstraní plastová držátka z multipacků (zpravidla 6 plastových lahví obalených plastem). Podle soutěžního úřadu nemá dohoda negativní účinky na soutěž: Plastová držátka nehrají v soutěži o zákazníka žádnou roli a účastníci dohody neztrácejí možnost se svobodně rozhodovat, např. o tom, kdy přestanou držátka používat.

Dalším soutěžním úřadem, který schválil spolupráci podniků, byl německý soutěžní úřad. Jedná se o společný vývoj technologií pro automatizované řízení automobilů společnostmi Robert Bosch a Volkswagen. Společně vyvinutý software by měl být použit zejména v automobilech koncernu Volkswagen, měl by však být k dispozici i pro další výrobce automobilů. Spolupráci soutěžní úřad povolil s tím, že požívá výjimky pro výzkumné a vývojové (R&D) projekty – zejména proto, že na obdobném softwaru pracují i další konkurenční podniky, resp. společné projekty, z automotive i IT sektorů.

Další potvrzenou spoluprací byla kolektivní dohoda mezi International Transport Workers‘ Federation (ITF) a Joint Negotiating Group (sdružení vlastníků lodí, jejich provozovatelů a jejich obchodních asociací). Podle této dohody je námořníkům zakázáno poskytovat služby nakládání v přístavech, terminálech nebo na palubě plavidla, kde tyto služby poskytují pracovníci v docích, kteří jsou členy odborů přidružených k ITF. Rotterdamský soud posuzoval žalobu ITF na zdržení se porušování tohoto zákazu proti vlastníku a provozovateli lodí, jejichž námořníci prováděli zakázané práce. Žalování se bránili, že ujednání je v rozporu se zákazem protisoutěžních dohod. Rotterdamský soud potvrdil, že se jedná o dovolené ujednání, aplikoval přitom tzv. Albany výjimku. Podle ní je ze zákazu protisoutěžních dohod vyňato ujednání přijaté v rámci kolektivního vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a současně přímo přispívající ke zlepšení zaměstnanosti a pracovních podmínek zaměstnanců. Rotterdamský soud dospěl k závěru, že předmětné ujednání jako součást celosektorové kolektivní dohody mělo za cíl zvýšit bezpečnost pracovníků.

Naopak za zakázanou označil portugalský soutěžní úřad spolupráci mezi pěti poskytovateli zdravotních služeb v rámci jejich sdružení Associação Portuguesa de Hospitalização Privada (APHP). Podle soutěžního úřadu poskytovatelé koordinovali strategii a vyjednávací postoje v rámci jednání s ADSE (organizací zajišťující zdravotní péči státním zaměstnancům) ohledně cen a obchodních podmínek. Díky společnému postupu si mohli poskytovatelé zdravotních služeb vyjednat výhodnější podmínky, než jakých by dosáhli individuálně. Díky spojení svých sil výrazně oslabili vyjednávací pozici ADSE, za což jim portugalský soutěžní úřad uložil pokutu v celkové výši 190 mil. EUR. Aliance a obdobné platformy pro spolupráci mezi konkurenty v zásadě zakázané nejsou, většinou slouží k vyvážení vyjednávací síly vůči silnějšímu subjektu. Nesmí se však zneužívat k vyvíjení nepřiměřeného nátlaku na druhou smluvní stranu.

Spolupráci mezi konkurenty začala řešit v červenci i Evropská komise (EK). Zkoumá spolupráci mezi velkými technologickými hráči v rámci Alliance for Open Media (AOM), jejímiž členy jsou – kromě velké pětky Google, Apple, Meta, Amazon a Microsoft (GAFAM) – také např. Cisco, Intel, Netflix, Nvidia, Samsung či Tencent. Cílem AOM je vytvoření nového globálního standardního formátu kódování videa pro streamování videí (AV1). EK se zaměřila na licenční pravidla AOM. Konkrétně EK podezírá AOM z toho, že požaduje od společností, které nebyly členy AOM v době vzniku standardu AV1, ale jejichž patenty jsou pro tento standard klíčové (standard-essential patents), poskytovat povinné vzájemné bezúplatné licence. Kromě toho EK podezírá AOM z omezování jiných podniků v možnosti konkurovat AV1 tím, že uplatňuje jiné licenční podmínky na trzích, kde se AV1 již používá.

A zase to RPM…

RPM, neboli určování cen pro další prodej, je podle českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) jedním z nejzávažnějších protisoutěžních jednání, které pečlivě šetří napříč odvětvími. Nyní se ÚOHS zaměřil na oblast šicích strojů. V červenci tak ÚOHS uložil pokutu společnosti STRIMA CZECH, která je dodavatelem šicích strojů mj. značek Janome, Husqvarna či Singer na český trh, ve výši 4,5 mil. Kč. STRIMA CZECH měla maloobchodní prodejce nutit k dodržování minimálních cen. V případě, že prodejce prodával za nižší cenu, byl vyzván k jejímu navýšení nejméně na stanovenou hranici pod hrozbou uplatnění sankcí. STRIMA CZECH původně hrozila pokuta vyšší, avšak díky tomu, že s ÚOHS uzavřela dohodu o narovnání a k jednání se přiznala, jí byla pokuta snížena o 20 %. V odvětví šicích strojů zůstal ÚOHS i v srpnu, když uložil pokutu společnosti OK business ve výši 192.000 Kč. I zde bylo využito procedury narovnání.

Další českou společností, které byla uložena pokuta za určování cen pro další prodej, byla FAST ČR jako mateřská společnost Fast Hungary. Maďarský soutěžní úřad oběma uložil pokutu ve výši 325 mil HUF (cca 20,1 mil. Kč) za určování cen pro online prodeje hodinek a kláves značky Casio. Ano, pokutu může dostat i mateřská společnost, která v daném členském státě nemá sídlo. Praktika měla spočívat ve zveřejnění ceníku s doporučenými cenami, jehož dodržování Fast kontrolovala a v případě zjištění nedostatků, online prodejcům okamžitě telefonoval její pracovník. V jednom případě prodejci hrozil ukončením dodávek, pokud nepřestane nabízet 10 % slevu na hodinky značky Casio.

Maďarský soutěžní úřad pak navíc ukázal, že v případě určování cen pro další prodej nemusí být potrestán pouze výrobce či dodavatel, nýbrž i samotní prodejci, kteří na dodržování určených cen vzájemně spolupracovali. Společnost Yamaha Music Europe se dopustila určování cen pro další prodej pro hudební nástroje prostřednictvím anonymních e-mailů. Pokuta jí však nebyla uložena na základě leniency programu, protože jednání soutěžnímu úřadu oznámila a poskytla o něm důkazy. Všimněte si: leniency program dostupný pro vertikální dohody a trestání dodavatele i distributorů. Na podobnou praxi se musíme připravit i v Česku, pokud projde nyní diskutovaná novela soutěžního zákona. Důvodem spolupráce třinácti prodejců hudebních nástrojů pak byla mj. složitost systému cen Yamaha. Aby je prodejci řádně dodržovali, začali spolu o něm komunikovat. Prodejci pak zajišťovali dodržování určených cen sdílením svých ceníků, vzájemným monitorováním cen a kontaktováním těch, kteří se od určených cen odchýlili. Prodejcům hudebních nástrojů soutěžní úřad uložil pokutu za cenovou dohodu v celkové výši 100 mil. HUF (6,2 mil. Kč). Některým prodejcům, mj. slovenskému Muziker, pak podle svých pokynů o ukládání pokut snížil pokutu (vedle 20 % za spolupráci během řízení) mj. o 5 % za zavedení compliance programu. Z toho je zřejmé, že soutěžní úřady na snahy o soutěžní compliance programy slyší a má cenu je zavést, resp. dále rozvíjet.

Neomezený přezkum fúzí

Před necelým rokem jsme na tomto fóru informovali o změně politiky EK ve vztahu k posuzování spojení bez unijní dimenze (není povinnost spojení notifikovat EK) na základě tzv. nizozemské klauzule (zde a zde). Předpokladem je, že EK obdrží příslušnou žádost členského státu, ve kterém však spojení také nemusí být notifikovatelné. Před více než rokem na základě tohoto nového výkladu EK zahájila kontrolu spojení Illumina a GRAIL, které nebylo notifikovatelné a také nebylo notifikováno v žádném členském státě. Proti tomu podala Illumina žalobu k Tribunálu pro nedostatek kompetence EK. Žaloba však byla neúspěšná. Podle červencového rozsudku Tribunálu neobsahuje nizozemská klauzule požadavek, aby fúze v členském státě, který podává žádost, podléhala povolení. Klauzule mluví o „jakémkoli spojení“. Podle Tribunálu je účelem nizozemské klauzule náprava nedostatků systému kontroly spojování postaveného zejména na obratových prazích, který není schopen podchytit všechna spojení, která si zasluhují posouzení na unijní úrovni.

S ohledem na skutečnost, že Illumina a GRAIL v srpnu loňského roku spojení dokončily, zahájila s nimi EK také v září loňského roku řízení pro předčasné uskutečnění spojení. Ani ne týden po vydání rozsudku Tribunálu pak EK vydala sdělení výhrad pro uskutečnění spojení přesto, že probíhala druhá fáze kontroly spojování (tj. hloubkové šetření). Nad spojením se navíc vznáší Damoklův meč zákazu spojení.

S touto nově (zatím pouze Tribunálem) potvrzenou kompetencí EK tak bude třeba při plánování spojení třeba počítat a takovou možnost zahrnout do smluvní dokumentace.